VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Díky Sisákovi ožila v Krnově kauza První slezské banky

V médiích je dnes hlavní zprávou Petr Sisák, kterého policie hledala tak dlouho, až přišel sám. Krnovanům se při zprávách o Sisákovi vybaví vzpomínka na deset milionů, o které přišli v kauze První slezská banka.

21.1.2016
SDÍLEJ:

Rok 1993: Občané netrpělivě čekají, zda První slezská banka splní svůj slib a zřídí své sídlo ve „starém Prioru“. Město Krnov mělo jako podílník banky uhradit vklad třicet milionů korun.Foto: DENÍK / Fidel Kuba

Policie v souvislosti s pátečním zásahem ve Spolchemii zadržela a obvinila 14 lidí. Petr Sisák, pokládaný za největší rybu v kauze Via Chem, byl ale v té době v zahraničí, údajně na služební cestě. Dostavil se na policii až ve středu, aby podal vysvětlení.

Zmanipulované bankroty a tunely

Petr Sisák patří k nejbohatším Čechům. Jeho majetek je odhadován na dvě miliardy korun. Životní dráha tohoto finančníka, právníka a podnikatele je lemována firmami, které skončily v insolvenci, a také podezřelými transakcemi, při kterých svěřené miliony až miliardy od správců fondu odtekly neznámo kam.

Pro tento způsob hospodaření s cizími penězi či majetkem se vžil název tunelování.

Například ve známé kauze Key Investments svěřilo množství občanů, firem i měst stovky milionů brokerské společnosti s nejasnou vlastnickou strukturou, která je utratila při nákupech bezcenných dluhopisů Via Chem group, ovládané Petrem Sisákem.

Jeho jméno je spojováno také s CS fondy, ze kterých zmizela miliarda, s krachem Zbrojovky Brno nebo s bankrotem Ekoagrobanky. Prvním slavným kouskem v kariéře Petra Sisáka byla nepochybně opavsko-krnovská První slezská banka.

Podnikatel Petr Sisák (uprostřed) a advokát Ivo Hala (není na fotografii) se 20. ledna dostavili v Praze na policii, aby podali vysvětlení ke kauze údajných manipulací s insolvencemi.

Podnikatel Petr Sisák (uprostřed) se 20. ledna dostavil v Praze na policii, aby podal vysvětlení ke kauze údajných manipulací s insolvencemi. foto: čtk

Rok 1992: naivita zastupitelů Krnova

V postkomunistické éře vládlo právní vakuum, které se potkalo s naivitou občanů, smělými vizemi a nezkušeností politiků. Tehdy bylo možné snad vše. Třeba aby předseda představenstva První slezské banky Petr Sisák přesvědčil krnovské zastupitele, aby peníze daňových poplatníků vložili do rozjezdu finančního ústavu.

Atmosféru, v jaké krnovští zastupitelé svěřili peníze Sisákově První slezské bance, krásně zaznamenal kronikář města: „Aby město získalo v budoucnosti lepší finanční základnu, schválila rada i zastupitelstvo dne 25. března 1992 vstup Krnova do 1. slezské banky se sídlem v Opavě. Jedna z poboček této banky bude působit v Krnově.

Město musí vložit do ní kapitál třicet milionů korun. Je to značná částka," popsal kronikář, jak snadno Krnované podlehli vidině prosperující banky.

Objektivní kronikář Krnova ale nezapomněl zdůraznit ani to, že mnozí nabádali k opatrnosti vůči První slezské bance. „Ozvaly i kritické hlasy, zda je to vhodné v době, kdy Krnov zápasí s nedostatkem finančních prostředků. Odůvodněním této transakce je budoucí výnos z podílů na hospodaření banky. Doufejme, že tomu tak bude," zapsal kronikář.

Sisák za banku dostal podmínku

Jak se dalo očekávat, První slezská banka svou pobočku v Krnově nikdy neotevřela. Svěřené peníze utopila v nevýhodných obchodech a přišla o ně pochybným ručením za úvěry.

První slezská banka přišla o licenci v květnu 1996, od listopadu 1997 byla v konkurzu. Bývalý předseda představenstva banky Petr Sisák a bývalý místopředseda představenstva Peter Pešta byli odsouzeni k podmínečným trestům na pár měsíců. Sisák se před soudem hájil i tím, že neměl v úmyslu nikomu způsobit škodu.

Příliš dlouhý proces

Vyšetřování pádu První slezské banky začalo v roce 1997, ale první verdikt u soudu padl až v roce 2006. Oba hlavní aktéři Sisák a Pešta napadli rozsudek s podmíněnými tresty u Nejvyššího soudu s tím, že se jejich kauza projednávala nepřiměřeně dlouho.

Podle Nejvyššího soudu to sice opravdu byla lhůta nezvykle dlouhá, ale nic to nemění na faktu, že Sisák s Peštou byli stíháni oprávněně a trest byl spravedlivý. Soudy nižších instancí v Opavě i Ostravě už vzaly v potaz dlouhou dobu, jaká uplynula od spáchání trestného činu a zohlednily to v uloženém trestu na spodní hranici sazby.

Sisákovi navíc přitížilo, že vzhledem k právnickému vzdělání musel vědět, že nemá dostatek odborných zkušeností na riskantní bankovní operace a přesto se neporadil s odborníky, jak předcházet škodám na majetku První slezské banky jako akciové společnosti.

Z cenných papírů bezcenný papír

V roce 1994 se Finanční odbor Městského úřadu Krnov pokoušel obchodovat na burze s akciemi První slezské banky, ale brzy zjistil, že zdaleka nemají očekávanou hodnotu. A pak už to šlo jen z kopce.

„Byl sestaven pracovní tým, který pravidelně kontroluje systém vymáhání starých pohledávek, které nebyly dobře ošetřeny. Mezi nevyřešené finanční situace patří deset milionů ztrát ze zakoupených akcií První slezské banky, která je v konkurzu," shrnuli to zástupci Krnova v dokumentu Plnění programového prohlášení Rady města Krnova za období 1998 - 2002.

Pro Krnov se kauza uzavřela až loni

„Cenné papíry První slezské banky, které město Krnov nakoupilo za deset milionů korun, byly v našem účetnictví evidovány od založení První slezské banky až do loňského léta. Už v době, kdy byla První slezská banka v likvidaci, se jejich hodnota změnila opravnou položkou z deseti milionů na nulu.

Vyřadit bezcenné cenné papíry z evidence jsme mohli až v červenci 2015, kdy došlo k definitivnímu vymazání banky z obchodního rejstříku," popsala mluvčí krnovské radnice Dita Círová, jak akcie První slezské banky zmizely z evidence Města Krnova.

O peníze přišel také státní rozpočet

Krnovany, kterým je líto deseti milionů utopených v První slezské bance, může těšit snad jen to, že nejsou sami, kdo v devadesátých letech slepě důvěřoval vizím Petra Sisáka. Stát si před krachem do banky uložil daleko víc, přes sto milionů.

Podobným způsobem jako v Krnově se po roce 2014 nevrácené termínované vklady a úroky u První Slezské banky vytratily také z evidence státního účtu České republiky.

Petr Sisák a První slezská banka PSB

PSB po přípravném stadiu zahájila činnost v lednu 1993 jako univerzální banka s devizovou licencí. Její základní jmění bylo 750 milionů korun.

V květnu 1996 odebrala Česká národní banka PSB povolení k bankovní činnosti a podala na čelní představitele trestní oznámení. O několik dní později banka vstoupila do likvidace. Petru Sisákovi bylo sděleno obvinění v říjnu 1997. Postupně se před soud se dostali také další čtyři lidé z vedení PSB.

V kauze PSB odešel Sisák od soudu s podmínkou.

V roce 2007 Okresní soud v Litoměřících uznal Sisáka vinným, protože: „Krajně nevýhodnou transakcí poškodil zájmy akcionářů Českého národního investičního obchodně podnikatelského fondu o částku 28 110 334 korun," jak stojí v rozsudku.

Sice tím Sisák spáchal úplně stejný trestný čin porušování povinností při správě cizího majetku jako v PSB, ale soud překvapivě upustil od uložení souhrnného nepodmíněného trestu.

Autor: František Kuba

21.1.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Nehoda na dálnici.

Tragická nehoda uzavřela v pátek dálnici na Novojičínsku

Marek Hlinka

Doufám, že doma ukážeme jinou tvář, přeje si záložník Baníku Marek Hlinka

Muž chtěl znásilnit ženu u zastávky Dřevoprodej v Hrabůvce. Policie hledá svědky

/VIDEO/ Ostravští policisté vyšetřují další případ pokusu o znásilnění. Vše se odehrálo v sobotu 12. srpna kolem osmé hodiny ráno v Ostravě-Hrabůvce na ulici Místecká, u zastávky Dřevoprodej ve směru do centra.

AKTUALIZUJEME

Vlak smetl na přejezdu mezi Baškou a Pržnem auto, řidička zemřela

/FOTOGALERIE/ Neštěstí se stalo v pátek dopoledne na železniční trati mezi Baškou a Pržnem. Vlak tam na železničním přejezdu na dolním konci Pržna smetl auto.

Na Hlubině vznikl ráj pro kutily

/FOTOGALERIE/ Šlapu na pedál, kruh se roztáčí. Rychleji a rychleji. Hlína mi prochází semknutými dlaněmi; cítím, jak se z ní začíná formovat budoucí mísa. K ní však vede ještě dlouhá cesta. Můj první hrnčířský, a později i šicí den začíná…

Kvůli filmařům bude uzavřena část města

Část Hlavní třídy, Třeneckého ulice a parkoviště u magistrátu obsadí o víkendu v Havířově filmaři. Produkce České televize požádala město o součinnost při tvorbě filmu Dukla 61. Natáčení se neobejde bez dopravního omezení.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení