Domněnky jednasedmdesátiletého člena městské rady, nadšeného hlučínského patriota a muže, pro něhož je objevování historie stavby měst obrovským koníčkem, mohou mířit tím správným směrem, byť nejsou podloženy žádným archeologickým průzkumem.

Sám přitom mohl vycházet z pověsti, která se na Hlučínská traduje. Podle ní se na Vinné hoře nacházel hrad v místě, kde později býval kamenolom. Právě zde měl žít hrabě se svou ženou a čeledí. Pán se zamiloval do své služebné, jež se mohla pyšnit svou krásou a kladnými charakterovými vlastnostmi.

Jeho žena na dívku strašně žárlila. Přidělovala jí nejtěžší práce a všemožně ji trápila. Jednou při záchvatu žárlivosti nechala služebnou bičovat. Pověst dále vypráví, že ve smrtelných bolestech dívka porodila dítě, zem se zatřásla a hrad s žárlivou hraběnkou a čeledí se propadl do Vinné hory.

Na místě hradu pak začala vyvěrat studánka. „Říká se, že až jednou bude dívka v nouzi sedět u této studánky a první košilku v ní vypere, s košilkou vytáhne z hory ven i hrad se všemi obyvateli," poznamenal právě Mojmír Sonnek.

Mohla vzniknout už v 8. století

Pověst je samozřejmě smyšlený příběh, jenž se ovšem opírá o pravdivé jádro. Pokud se budeme držet reálií, které se na Vinné hoře skutečně nacházejí, tedy zasunutého a zarostlého kamenolomu a vodního pramenu pod horou, a slovíčko propadnutí nahradíme slovem rozebrání, přiblížíme se k tomu, jak to tehdy vlastně mohlo být.

„Myslím si, že se nejednalo o hrad, ale o útočištnou tvrz či hradisko. To bylo obehnáno kamennou zdí. Na tomto místě se mohlo skrýt nechráněné obyvatelstvo z okolí s dobytkem a s nezbytnými zásobami pro přežití," pokračoval Mojmír Sonnek.

Patrně nešlo o středověkou záležitost. Tvrz zde mohla být klidně už od osmého století, kdy Hlučín ještě ani zdaleka neexistoval. Mojmíra Sonnka k této domněnce vede hned několik indicií.

Tu nejzásadnější objevil v prostoru, kde se na Vinné hoře dnes nachází rozlehlý statek. „Je postaven na kamenných základech, které se však v některých místech neshodují se stavbami na nich. Dá se předpokládat, že patřily jiné stavbě. V žádném případě nemohlo jít o pozdně středověký hrad," vysvětloval.

Proč mohla tvrz zmizet?

Mojmír Sonnek má vysvětlení i pro náhlé zmizení tvrze. Vždyť pro příklady stačí vkročit trochu do minulosti. Třeba hrad Landek, jenž je bývalým správním centrem Hlučínska, byl rozebrán lidmi prakticky přes noc.

Něčím podobným je také zámek v Dobroslavicích: „Na konci druhé světové války byla spousta dobroslavických domů rozbombardována. Místní později v Hlučíně, pod nějž obec spadala, žádali nápravu. Buď finanční anebo alespoň materiální.

Nakonec bylo svoleno, aby si rozebrali opuštěný zámek v Dobroslavicích, který opravdu do několika dnů doslova zmizel před očima."

Náhod je nějak hodně

Podobný osud mohl postihnout také tvrz na Vinné hoře. Mojmír Sonnek tuší, jaké kamenné zdivo tam našlo uplatnění. Okolo roku 1534 tehdejší majitel Hlučína a gruntovní pán Bernard ze Zvole nechal narychlo stavět hradby okolo města. Během relativně krátké doby bylo zapotřebí sehnat ohromné množství kamene. A ten se těžil právě na Vinné hoře.

„Dalším zdrojem už opracovaného kamene mohla být i opuštěná tvrz. Svědčí o tom skutečnost, že v lomu, základech statku na Vinné hoře i v hlučínských hradbách se nachází tentýž žlutohnědý pískovec," uvedl uznávaný odborník na architekturu a na závěr ještě dodal: „Musím zdůraznit, že všechno to jsou jen mé domněnky. Nemám to podložené žádným archeologickým průzkumem."

Petr Dušek