VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kolonie Nový York: výkladní skříň péče o zaměstnance

Když v roce 1931 vydala Báňská a hutní společnost propagační publikaci k příležitosti 25. roku od svého vzniku, neopomněl její autorský kolektiv podrobně popsat stav bytové péče, kterou společnost poskytovala svým zaměstnancům. Jako vzorový příklad byla uvedena dnes už neexistující Lesní kolonie, vystavěná mezi lety 1913−1917 pro pracovníky dolů Barbora a Hohenegger v katastru dnešní Karviné 2-Doly.

16.7.2017
SDÍLEJ:

Jeden z domů v karvinské kolonii New York v meziválečném období. Foto: Publikace Dvacet pět let Báňské a hutní společnosti

Soubor činžovních domů, uspořádaných podle zásad nejnovějších urbanistických trendů tzv. „zahradního města“, představoval ve své době na Karvinsku unikát. „Odlišuje se příznivě od obvyklého řešení dělnických osad,“ popsala kolonii zmíněná propagační publikace z roku 1931.

Mezi současníky se pro Lesní kolonii vžilo lidové označení Nový York jako symbol moderního bydlení a života. Co na tom, že pravoúhlá bloková výstavba amerického New Yorku nemá se svou karvinskou obdobou pranic společného.

ZAMĚSTNANECKÁ PÉČE

Nadregionální zázemí Báňské a hutní společnosti, zasahující také do Polska a na Slovensko, umožnilo disponovat dostatečnou stabilitou kapitálu a soustředit se tedy také na vytváření vhodného sociálního zázemí určeného zaměstnancům.

Kde se vzal tento posun ve firemní politice, která nestavěla pouze levné, nouzové bydlení, ale snažila se svým zaměstnancům dopřát vyšší bytový standard? Souvisel s úsilím o racionalizaci provozu a přísnějším dodržováním bezpečnostních pravidel, vrcholícími po roce 1900.

Zkušený hornický zaměstnanec, spolehlivý a důkladně znalý chodu konkrétního dolu, se stal důležitým elementem uhelného průmyslu. Jeho setrvání ve firmě tak bylo pro Báňskou a hutní společnost motivem k výstavbě moderní čtvrti, v níž by rodiny zaměstnanců nalezly vhodné zázemí pro vedení domácnosti, trávení volného času i vzdělávání dětí.

Paralela s Fordovými automobilovými závody v Detroitu či mnohem blíže se nacházejícím Zlínem podnikatelské rodiny Baťů je jistě na místě. Koncept firemní péče o zaměstnance, spojené s bytovou výstavbou a vytvářením dalších benefitů, např. v podobě závodního konzumu, zdravotního pojištění či starobního důchodu, se masově prosazoval od přelomu 19. a 20. století a trval několik dalších desítek let, než byl postupně po druhé světové válce (na obou stranách „železné opony“) nahrazen sociální péčí organizovanou státem.

VELKORYSÉ PLÁNY NA VÝSTAVBU KOLONIE

Ambiciózní projekt vypracoval pro Báňskou a hutní společnost německý architekt Oskar Schwer, který měl bohaté zkušenosti s výstavbou závodního bydlení v Porůří.

Typologicky různorodé domy stavěné podél širokých ulic s prostorem pro výsadbu okrasných i užitných dřevin a rostlin byly charakteristickým projevem Schwerovy architektury. Podle původního Schwerova návrhu mělo kolonii Nový York tvořit devět obytných bloků s 80 domya menším centrálním parkem. Z finančních důvodů nedošlo k naplnění původního záměru. Realizována byla nakonec výstavba 29 domů s 208 byty (většinou 1+1).

Podle sčítání lidu z roku 1921 žilo v těchto domech 985 osob. V kolonii se nacházelo celkem 12 typů domů, od tvarově jednoduchých se čtyřmi byty až po různě členěné s 10 až 13 byty.

Stavbám dominovaly červené, sedlové střechy s mansardami, vytvořené z umělé břidlice. Okna, kromě těch v zadní části domu, kryly dřevěné okenice. Na rozdíl od ostatních karvinských kolonií byly domy v kolonii Nový York zdobené.

KARVINSKÝ UNIKÁT KONČÍ, JINDE ZŮSTÁVÁ

Poměrně brzy po kolaudaci začaly být na některých stavbách patrny důlní vlivy a již v roce 1937 musela být demolována polovina jednoho z domů.

Typově podobný dům v německém Essenu.
Typově podobný dům v německém Essenu. Foto: Agáta Kravčíková

Kompletní asanace Nového Yorku proběhla v sedmdesátých letech 20. století. Charakteristické dílo architekta Schwera však dnes nalezneme v jiných uhelných regionech. Téměř kompletně zůstala zachována např. Gottfried-Wilhelmova kolonie v německém Essenu.

Pokud vás čeká cesta k našim západním sousedům, můžete využít jako zajímavý tip na výlet, který vám připomene atmosféru staré Karviné.

Agáta Kravčíková, Radim Kravčík, autoři jsou historici

Autor: Redakce

16.7.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Jánské Koupele (německy Bad Johannisbrunn), dříve také Melčské lázně, jsou bývalé lázně ležící severozápadně od Vítkova v okrese Opava, v rozsáhlých lesích při řece Moravici.
100

Povstanou Jánské Koupele z popela?

Při nehodě ve Staré Vsi nad Ondřejnicí skončilo vozidlo ve stromě.
6

Dvě vážné nehody na Ostravsku si vyžádaly celkem šest zraněných

Představujeme prvňáčky ze ZŠ Březinova a Petřkovice

Ostrava - Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol v Ostravě, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku.

Ostravská kauza Streemsun pokračuje. Za korunový krém se nevědomky upsali ďáblu

  Neuvěřitelných 1300 lidí figuruje v případu ostravské společnosti Streemsun, kterým se měl ve středu zabývat Krajský soud v Ostravě. Obžalovaný nedorazil. Soudkyně pohrozila zatykačem.

U Hrabyně se sesunula část obkladové zdi

Sesunutá gabionová zeď. Tu mohou vidět od pondělního dopoledne řidiči při jízdě po nové silnici I/11 u Hrabyně. Potvrdil to i tiskový mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl.

Meandrování v Divadle Odvaz

Improvizační tým Meandry z Brna se představí vůbec poprvé v Ostravě na prknech divadla Odvaz.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení