VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moje babička, můj dědeček: Příběh pátý

Ó, řebíčku zahradnický, ó, růžičko voňavá…

28.1.2013
SDÍLEJ:

DŮM RODINY Jana Fojtíka v roce 1980, s vykácenou zahradou.Foto: archiv autorky

5. soutěžící MARIE HROMÁDKOVÁ, MOŘKOV

Moje stařenka Jindřiška zpívala tuto píseň často, asi ji měla ze všech oblíbených nejradši. Seděla při tom zpěvu na nízké stoličce a „škrobala kobzolky" (brambory) do velkého hrnce s vodou. Já pobíhala kolem a ohryzávala ty syrové „kobzole", protože mi moc chutnaly. Poblíž byla na selském dvoře hromada uhlí a z ní jsem si občas donesla drobnější úlomek a hryzala ho také. Bylo po válce a děti ke svému růstu hledaly, co se dalo.

JINDŘIŠKA, narozená 7. 8. 1892, na snímku je jí 35 let.

Stařenka Jindřiška byla dcerou vesnického učitele, narodila se roku 1892 ve škole na Horní Bečvě. Tatínka zbožňovala, hrál na housle, naučil ji pěkně zpívat a recitovat. V pěti třídách obecné školy hltala všemi smysly, co jim pan učitel vysvětloval a sděloval z vlastních bohatých odborných znalostí. Věřil, že ze všech jeho pěti dětí to bude právě Jindřiška, kdo půjde studovat a možná nastoupí jednou na jeho místo před tabulí…

Psal se ale rok 1903 a energická maminka rozhodla o svých dětech zcela jinak: koupila na dluh statek v Tiché u Frenštátu p. R. a po předčasné penzionizaci svého manžela-učitele se s celou rodinou pustila do hospodaření. Jindřiška musela pomáhat všude, kde byly potřebné dívčí ruce: na poli, ve chlévě, v kuchyni. Na vzdělání ale nezapomínala ráda četla, psala si deníček, poslouchala vyprávění starších a zkušených lidí ze sousedství.

Se svými sestrami byla jednou v 18 letech tancovat a tam si její mladé krásy a svěžího pohybu v tanci všiml urostlý muž, který se po 12 letech právě vrátil z výkonu vojenské služby. Vojna za císaře pána byla opravdu velmi dlouhá. Padli si do oka a po roce byla svatba. On pocházel ze mlýna, jeho rodina měla rozsáhlé pozemky. Jindřišku si odvedl na samotu do malého skromného domečku, který si ze seníku brzy upravili na bydlení. Pořídili si i malé hospodářství a brzy potom se v dubnu roku 1914 narodilo děvčátko Albínka. Osud však udělil mé stařence krutou ránu. Manžel Rudolf byl povolán od tříměsíční dcerušky a mladé maminky na východní frontu první světové války. V bažinatých zákopech těžce onemocněl a po půlroce zemřel na tuberkulózu.

Mladá žena si zoufala, potřebovala pomoc ve chlévě i na poli. Její nejstarší sestra jí vyšla vstříc poslala pracovitého svobodného muže ze sousedství, aby Jindřišce pomohl. Jmenoval se Jan a byl to skutečně dříč, který se v zemědělské práci dobře vyznal. Stařence hned při první návštěvě chytil mohutného býka. Ten utekl ze chléva, pobíhal po polích a byl nezvládnutelný. Brzy poté zjistil, že je třeba mladé vdově pomáhat mnohem víc, než si původně myslel.

SRPEN 1932. Stařenka Jindřiška s manželem Janem oslavila svých čtyřicet let. Jejich děti Bedřich (15), Marie (13), Jiřina (10).

Zůstal u ní natrvalo, byla svatba a po ní se jim narodily tři děti: Bedřich, Marie (moje maminka) a Jiřinka. Domeček už jim nestačil, a tak se můj staříček Jan pustil do stavby velkého statku na původní rozsáhlé zahradě, kterou založil ještě Rudolf. Psal se rok 1930 a po velmi mrazivé zimě se přestěhovali do nového stavení a začali hospodařit na polích, které musel staříček Jan nejdříve zbavit mnoha močálů pomocí náročných meliorací.

Přišla nová válka, na kterou si vzpomínám už i já… Na jejím konci se k nám na jednu noc nastěhovali unavení a hladoví Němci i se svými kulomety. Staříček jim dal najíst a ustlal jim čerstvou slámu na naše dřevěné podlahy. My byli schováni ve světnici a celou noc jsme se třásli hrůzou, co bude dál. Ráno odešli, ale brzy nato se u dvora, na kterém jsem si právě hrála u hromady uhlí a dřeva, objevili jiní vojáci na bílých koních. Zavolala jsem rodiče a pamatuji si, že se ptali na Frenštát, kam se chtěli rychle dostat.

Na statku jsem žila až do roku 1953, kdy se pole a krávy převáděly do zemědělských družstev. Staříček Jan to zklamání nepřežil a zemřel krutou smrtí, u které jsme se všichni modlili, dokud nevydechl naposled. Jeho rakev zasypaly na rozloučenou bílé květní lístky třešní, které vlastnoručně sázel, a na hřbitov ho dovezly kravičky ze chléva, ve kterém nejen on, ale i já pobývala často a strávila tu mnoho krásných chvil svého dětství. V hospodářství pak začal bydlet strýc Bedřich s rodinou, stařenka se ještě potřetí vdala do Frenštátu p. R. a my se přestěhovali do Kopřivnice.

Na stařenku jsem ale nezapomněla a často jsem ji navštěvovala. Napsala pro mne celý svůj životopis s písněmi a básněmi, které si stále ze školy pamatovala. Když jsem jednou za ní přišla do nemocnice, nebyla na svém lůžku a ani v pokoji. Objevila jsem ji až v parku, kde na lavičce seděli tři dědečci a ona před nimi stála a recitovala, zpívala a v rytmu melodie se pohupovala v bocích. Muži jen zírali a za odměnu jí zatleskali. Bylo jí tehdy 81 let! „Zapomenu-li přec jednou, zas mi lidé vzpomenou…" napadá mě pokračování slov písně při vzpomínce na stařenku Jindřišku a do očí se mi hrnou slzy. Když mě v květnu roku 1943 nesli ke křtu do tichavského kostela, právě jí rozkvetly na zahrádce karafiáty (řebíčky). Jeden utrhla a zasunula ho za povijan, kterým byla zavázána moje dětská peřinka.

Autor: Redakce

28.1.2013
SDÍLEJ:
Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, trest jí asi nehrozí

Čistější voda ve strouze ve Staré Bělé potěšila místní myslivce, věří, že úředníci zarazili vypouštění odpadů z nedalekých domků.
9

Úředníci už tuší, kdo zasvinil vodu

Senioři projdou malou „policejní akademií“

Jak se chovat při pouličním přepadení, jak správně použít pepřový sprej, ale také jak se nenechat napálit třeba takzvanými šmejdy, ale i základy první pomoci či procvičování paměti.  

Už je jasno! Z „Centrumky“ na "Masarykáči" bude Pizza Coloseum

/DENÍK SLEDUJE, FOTOGALERIE/ Na Masarykově náměstí se otevře na jaře příštího roku italská restaurace.

OBRAZEM: Před krajským úřadem v Ostravě se srazil náklaďák s tramvají

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou omezila provoz na ulici 28. října před krajským úřadem dopravní nehoda. Tramvajová doprava byla dočasně zastavena.

TIP LIGA začíná prvním kolem: Jak tipuje Deník a fotbalista David Levčík?

Populární soutěž čtenářů Deníku TIP LIGA o tomto víkendu otvírá svou kapitolu jménem Podzim 2017. A redakce si připravila jednu malou novinku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení