VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moje první auto: Příběh devátý

Z našeho domácího mazlíčka bakeliťáku Trabantu 601 se stala téměř luxusní limuzína. Začalo to dilematem: buď okamžitě koupit nabídnutou garáž a nemít auto, nebo obráceně, mít auto bez garáže…

20.11.2012
SDÍLEJ:

Snímek z archivu Jaromíra GrygaraFoto: archiv autora

9. soutěžící JAROMÍR GRYGAR

Při našich královských kantorských platech zvítězila první možnost. Auto, totiž pseudoauto řady Dodělej Doma Trabant 601 lim.- se v ní objevilo o něco později. Ale navíc jakýsi nedodělek, což mělo za následek ohlédnutí se po nějaké odbornější výpomoci, v našem případě v podobě vstupu do vítkovického Trabantklubu. A poté k myšlence vytvořit podobný klub i ve Frýdku-Místku.

Což se nakonec díky solidaritě několika nadšenců z Minor a Fiatklubu AMK podařilo a náš klub se stal největším v okolí s počtem přes 200 obětavých a aktivních členů. Ale o tom nechci psát. Spíš o tom, jak hluboce zasáhlo toto lidové vozítko do mého, respektive našeho života. Už jsem se zmínil o tom, že náš trabant byl nejen „nepodarkem" s řadou nedostatků, ale vyžadoval důslednou péči ze strany jeho uživatele (Dodělej Doma). Takže od tohoto okamžiku jsem měl o zábavu a naplňování volného času postaráno. Naše garáž se změnila v amatérskou autodílnu, skladiště nedostatkových náhradních dílů a záložních pneumatik, a trabant sám doznával až převratných změn.

Nakonec těch změn jsem s odstupem času napočítal možná přes dvacet: od utěsnění čelního skla, neboť nám do vozu zatékalo, po antikorozní nátěry. Vždyť i tento PVC Jaguár dokázal krásně, byť skrytě, utajeně, korodovat. Klubový štítek na čelním skle byl samozřejmostí. A nekončící řada doporučovaných praktických doplňků podle rad a zkušeností odborně zdatných trabantistů z celé republiky, uveřejňovaných v celostátně vydávaném Zpravodaji, nebo získávaných na každoročních nádherných klubových srazech v lukrativních koutech naší republiky. Takže nakonec se z našeho bakeliťáku stala téměř luxusní limuzína. Byl využit kdejaký kousek volného prostoru nejen v kufru, ale i pod zadním sklopeným sedadlem, na palubní desce a pod ní. Zkrátka stále bylo co objevovat, doplňovat, vynalézat, neřkuli opravovat, renovovat, měnit a oceňovat jeho vskutku nezmarné vlastnosti.

A hlavně opravovat i naprosto ojedinělé závady přímo na cestě. Například náhrada prasklého řemene k ventilátoru dámskou silonovou punčochou. Nebo přijít na to, proč nejde vozítko nastartovat: uvolnil se zapuštěný šroub dynama a následně uvolnila statorová cívka… O výměně motoru, který věčně stávkoval a nemínil za chladu a mrazu nastartovat ani po vstříknutí éteru do karburátoru, o přidání další šestivoltové minibaterie na posílení potřebné šťávy už vůbec nemluvě. A tak bych mohl tento výčet záhad našeho miláčka doplňovat o další perličky a záhady i jejich někdy až téměř detektivní odhalování.

Ale na jedno nemohu stejně jako stovky jiných trabantistů zapomenout: na onen neopakovatelný přátelský duch, onu nefalšovanou solidaritu na cestách i v cizině, kde mimo tzv. východní blok jeho objevení se vzbuzovalo u tamních motoristů až neobvyklý úžas i vtipy o jeho nedostupnosti vinou až desetileté čekací doby na získání poukazu či naspoření peněz na něj v zemi jeho původu NDR…

Dodnes se většina skalních trabantistů k sobě hlásí a vzpomíná na mnohé zážitky, na svépomoc nezištných klubových techniků, součástkové základny a shánění věčně nedostatkových náhradních dílů. Na krásné klubové akce, výlety a zájezdy, na školení vybraných členů přímo ve výrobním závodě ve Zwickau v NDR. A tak nakonec i po slavné éře tohoto lidového vozidla zůstala i po frýdecko- -místeckém Trabantklubu krásná výpravná kronika, uložená dnes v Muzeu Beskyd. A uznání všem těm nadšencům, kteří obětovali pro klub a jeho členy i ostatní tisíce hodin práce s předáváním zkušeností, řada zlepšovacích nápadů, jak i z tohoto nenáročného domácího mazlíčka udělat vozidlo k světu i s jeho mouchami a nehynoucí legendou…

Autor je 1. předseda Trabantklubu ve Frýdku-Místku

Autor: Redakce

20.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Hudební festival Colours of Ostrava ve čtvrtek 20. července 2017.
100

Čísla, střípky, zajímavosti. Jaký byl 16. ročník Colours of Ostrava?

Tomáš Zápotočný (v modrém)

Proč skončil Zápotočný? Stoper necítil důvěru kouče Kučery

Hokejisté Třince zahájili přípravu na ledě, asistoval i Bonk

/FOTOGALERIE/ Hokejisté Třince odstartovali v pondělí dopoledne herní část letní přípravy. Měsíc a půl před začátkem extraligy vyjel kompletní tým Václava Varadi a Marka Zadiny na led Werk Arény, kde strávil něco přes hodinu.

Paragliding v Beskydech nabízí adrenalin i relaxaci

Letecký sport, který může být vysoce adrenalinovou záležitostí, ale i odpočinkem v přírodě s nádherným výhledem. Řeč je o paraglidingu, návykovém koníčku, který je údajně bezpečnější než jízda na kole.  

Rybárna, Polívkárna, Hranolkárna. V Ostravě „frčí“ netradiční bistra

/FOTOGALERIE/ O ostravském centru se říká, že je mrtvé, nepotkáte tam ani živáčka a že každý obchod nebo podnik co nevidět zkrachuje. Že je to do určité míry pouhý mýtus přetrvávající z předešlých let, o tom svědčí i námi vybrané podniky z oblasti gastronomie.

Jaromír Nohavica o ragby: Nádherná hra, která spojuje lidi. A vzpomíná na Iry

/ROZHOVOR/ Slavnější ragbista mezi písničkáři není, stejně tak písničkář mezi ragbisty.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení