VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moje první auto: Příběh devátý

Z našeho domácího mazlíčka bakeliťáku Trabantu 601 se stala téměř luxusní limuzína. Začalo to dilematem: buď okamžitě koupit nabídnutou garáž a nemít auto, nebo obráceně, mít auto bez garáže…

20.11.2012
SDÍLEJ:

Snímek z archivu Jaromíra GrygaraFoto: archiv autora

9. soutěžící JAROMÍR GRYGAR

Při našich královských kantorských platech zvítězila první možnost. Auto, totiž pseudoauto řady Dodělej Doma Trabant 601 lim.- se v ní objevilo o něco později. Ale navíc jakýsi nedodělek, což mělo za následek ohlédnutí se po nějaké odbornější výpomoci, v našem případě v podobě vstupu do vítkovického Trabantklubu. A poté k myšlence vytvořit podobný klub i ve Frýdku-Místku.

Což se nakonec díky solidaritě několika nadšenců z Minor a Fiatklubu AMK podařilo a náš klub se stal největším v okolí s počtem přes 200 obětavých a aktivních členů. Ale o tom nechci psát. Spíš o tom, jak hluboce zasáhlo toto lidové vozítko do mého, respektive našeho života. Už jsem se zmínil o tom, že náš trabant byl nejen „nepodarkem" s řadou nedostatků, ale vyžadoval důslednou péči ze strany jeho uživatele (Dodělej Doma). Takže od tohoto okamžiku jsem měl o zábavu a naplňování volného času postaráno. Naše garáž se změnila v amatérskou autodílnu, skladiště nedostatkových náhradních dílů a záložních pneumatik, a trabant sám doznával až převratných změn.

Nakonec těch změn jsem s odstupem času napočítal možná přes dvacet: od utěsnění čelního skla, neboť nám do vozu zatékalo, po antikorozní nátěry. Vždyť i tento PVC Jaguár dokázal krásně, byť skrytě, utajeně, korodovat. Klubový štítek na čelním skle byl samozřejmostí. A nekončící řada doporučovaných praktických doplňků podle rad a zkušeností odborně zdatných trabantistů z celé republiky, uveřejňovaných v celostátně vydávaném Zpravodaji, nebo získávaných na každoročních nádherných klubových srazech v lukrativních koutech naší republiky. Takže nakonec se z našeho bakeliťáku stala téměř luxusní limuzína. Byl využit kdejaký kousek volného prostoru nejen v kufru, ale i pod zadním sklopeným sedadlem, na palubní desce a pod ní. Zkrátka stále bylo co objevovat, doplňovat, vynalézat, neřkuli opravovat, renovovat, měnit a oceňovat jeho vskutku nezmarné vlastnosti.

A hlavně opravovat i naprosto ojedinělé závady přímo na cestě. Například náhrada prasklého řemene k ventilátoru dámskou silonovou punčochou. Nebo přijít na to, proč nejde vozítko nastartovat: uvolnil se zapuštěný šroub dynama a následně uvolnila statorová cívka… O výměně motoru, který věčně stávkoval a nemínil za chladu a mrazu nastartovat ani po vstříknutí éteru do karburátoru, o přidání další šestivoltové minibaterie na posílení potřebné šťávy už vůbec nemluvě. A tak bych mohl tento výčet záhad našeho miláčka doplňovat o další perličky a záhady i jejich někdy až téměř detektivní odhalování.

Ale na jedno nemohu stejně jako stovky jiných trabantistů zapomenout: na onen neopakovatelný přátelský duch, onu nefalšovanou solidaritu na cestách i v cizině, kde mimo tzv. východní blok jeho objevení se vzbuzovalo u tamních motoristů až neobvyklý úžas i vtipy o jeho nedostupnosti vinou až desetileté čekací doby na získání poukazu či naspoření peněz na něj v zemi jeho původu NDR…

Dodnes se většina skalních trabantistů k sobě hlásí a vzpomíná na mnohé zážitky, na svépomoc nezištných klubových techniků, součástkové základny a shánění věčně nedostatkových náhradních dílů. Na krásné klubové akce, výlety a zájezdy, na školení vybraných členů přímo ve výrobním závodě ve Zwickau v NDR. A tak nakonec i po slavné éře tohoto lidového vozidla zůstala i po frýdecko- -místeckém Trabantklubu krásná výpravná kronika, uložená dnes v Muzeu Beskyd. A uznání všem těm nadšencům, kteří obětovali pro klub a jeho členy i ostatní tisíce hodin práce s předáváním zkušeností, řada zlepšovacích nápadů, jak i z tohoto nenáročného domácího mazlíčka udělat vozidlo k světu i s jeho mouchami a nehynoucí legendou…

Autor je 1. předseda Trabantklubu ve Frýdku-Místku

Autor: Redakce

20.11.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Jeden z účastníků elektrotour Radovan Burkovič.
AKTUALIZUJEME

Dvě desítky elektromobilů vyrazily dnes ráno na Jantarovou cestu

Ilustrační foto.
1

Baník, nebo Opava? Slavit bude jen jeden

Smlouva z roku 1924: páka na vydání muže, který chtěl být prezidentem

Ostrava /DENÍK SLEDUJE/ - Jiří Včelař Kotas by mohl být z Kanady do České republiky vydán na základě téměř sto let staré úmluvy.

Dřisty fifejdskeho Ofila: Jak sem se nachytal aneb Čemu dědci piskaju

/SERIÁL DENÍKU/ Přinášíme další díl pravidelného seriálu Deníku.

O projekt senior linky je stále velký zájem. V provozu je více než 330 zařízení

Projekt nouzových tlačítek v bytech ostravských seniorů se rozrůstá. V současné době se projektu účastní sedm městských částí, a to Ostrava-Jih, Poruba, Vítkovice, Pustkovec, Moravská Ostrava a Přívoz, Svinov a nyní i Mariánské Hory a Hulváky.

Přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně se stala vyhledávanou atrakcí Jeseníků

To, co turisté jezdí obdivovat do Jeseníků, není jen příroda, ale také technický monument: přečerpávací elektrárna Dlouhé Stráně.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies