VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Návštěvníky filmu 7 dní hříchů vítaly uniformy

Krnov, Vrbensko, Jeseníky - Výpravný velkofilm 7 dní hříchů se natáčel tři roky v Jeseníkách, především na Vrbensku. Za tu dobu se místní s filmaři velmi sblížili, a v komparzu se objeví řada místních.

5.11.2012 1
SDÍLEJ:

Krnovské kino Mír v sobotu nabídlo podívanou nejen na plátně. Návštěvníky filmu 7 dní hříchů vítali vojáci i důstojníci v německých, sovětských a amerických uniformách ze druhé světové války.Foto: Deník/Fidel Kuba

Protože se film odehrává v prvních poválečných dnech, nemohl mezi nimi chybět ani krnovský Klub vojenské historie (KVH) Maxim. Po Habermannovu mlýnu dostali členové Maxima další velkou filmovou příležitost v 7 dnech hříchů. Diváky vítali v kině v uniformách, aby navodili správnou atmosféru.

„Členové KVH Maxim se objevují ve filmu hlavně v rolích příslušníků revolučních gard a německých zajatců. Já s Mirkem Svobodou a synem Pavlem jsme v uniformách hráli zajaté vojáky Wehrmachtu, kteří jsou nasazeni na práci v kamenolomu," představil filmové role Krnovanů Pavel Sluka z KVH Maxim, který si z natáčení odnesl nejen krásné vzpomínky, ale taky pár pořádných modřin.

Natáčení herce často také bolelo

Protože film vypráví o tom, jak s osudy Čechů a Němců zamíchaly válečné události, je v něm také dost násilí. Natáčení takových scén často bolelo nejen profesionální kaskadéry, ale také komparz si vytrpěl své.

„Hráli jsme s velkým nasazením. Členové revolučních gard německé zajatce nešetřili, takže ani při natáčení o modřiny nebyla nouze. Například kamarád Vláďa Hula jako gardista dostal úkol mě před kamerou jako zajatce pořádně nakopnout do ramene, až spadnu do kaluže. Scéna se točila devětkrát, takže jsem schytal devět kopanců a absolvoval devět pádů do kaluže," zavzpomínal Pavel Sluka, který zdaleka nebyl sám, kdo při natáčení musel ledacos nepříjemného skousnout. A to skousnout i doslova.

„Německým zajatcům donesli do lomu suchý tvrdý chleba, vysypali ho na zem a řekli nám, abychom se mezi sebou o něj pobili. Než se záběr povedl, měli jsme pořád dokola hltat chleba vyválený v blátě. Chutnal tak, že jsme utrpení ani nemuseli hrát. Někteří si chleba drtili kamenem a pak ho jedli i s prachem," prozradil veselou historku z natáčení Sluka.

Dokonce herec Ondřej Vetchý jako hlavní hrdina si vytrpěl svoje a neunikl zranění. Když gardisté střílejí na uprchlíky, měli dotvářet pyrotechnické efekty a „déšť kulek" střelci s paintbalovými puškami. Vetchého nechtěně zasáhli přímo do prstu pravé ruky.

Česko německý příběh ze Sudet

Film 7 dní hříchů byl natočen podle knihy Josefa Urbana, který stejně jako u své předchozí zfilmované knihy Habermannův mlýn zaznamenal skutečný příběh ze Sudet. Tentokrát zpracoval vyprávění pamětníka Karla Cvrka ze Šumperka. Ten se premiéry filmu bohužel už nedočkal. Zemřel na začátku letošního roku.

„Češi nejsou dodnes moc ochotni přiznat, že mnozí kolaborovali s Němci, a téma nakládání s německým obyvatelstvem těsně po válce je dodnes tabuizované. Je to strkání hlavy do písku. Proto jsou filmy s těmito tématy potřebné. Nabízejí sebereflexi," řekl režisér Jiří Chlumský v dokumentu o natáčení filmu 7 dní hříchů.

Příběh českého lesníka Jana Olšana v podání Ondřeje Vetchého, jeho německé manželky Agnes a poválečného řádění takzvaných Revolučních gard se podle Josefa Urbana odehrál ve Vojtíškově, kde štáb také natočil některé filmové záběry. Kromě Vrbenska se točilo také v Králíkách a v Polsku. Panoramatické záběry jesenických hor natočili filmaři z vrcholu Pradědu.

Vzpomínky pamětníků

Když dojely závěrečné titulky, část diváků diskutovala o filmu a část o historii, kterou zobrazuje.

„Od rodičů i známých jsem slyšel, co všechno v roce 1945 po válce zažili na Šumpersku. Vykrádání německých domů nebylo nic výjimečného. Vznikaly sběrné tábory pro Němce, jaký jsme viděli i ve filmu. Některé nehezké vzpomínky se pak přímí svědci snažili ze vzpomínek vytěsnit," řekl v diskusi Miroslav Macek, podle kterého se excesů a zločinů dopouštěla poměrně úzká skupina lidí, kteří si násilím řešili své komplexy nebo se snažili zakrýt své vlastní chyby.

„Bohužel páchali zlo za souhlasu mlčící většiny, která se bála ozvat a chtěla hlavně přežít. Bývalý zábřežský hrobník mi vyprávěl, že od května do června 1945 prošlo jeho márnicí přes sto mrtvých, které pohřbil, aniž se vědělo, kdo to je. Mohli to být třeba zajatci nebo popravení zběhové. Nejspíš ti bezejmenní byli převážně Němci," popsal Macek svědectví o kruté době, kdy život neměl valnou cenu.

Jak se film povedl?

Všichni se shodli nejen na tom, že je nutné odtabuizovat téma poválečných zločinů a odsunu původního německého obyvatelstva, ale také na mimořádných hereckých výkonech a na dokonale bezchybném zachycení dobových reálií a poválečné atmosféry.

„Film má pro mě až dobově dokumentární hodnotu, jeho výprava je úžasná," zhodnotil výsledek filmový historik Pavel Taussig, který ale chápe také kritické hlasy, které tomuto filmu vyčítají příliš mnoho příběhů a postav, takže divák má problém se s hrdiny ztotožnit, přemýšlet o nich a pochopit jejich motivaci. Patrně kvůli střihu některé prvky děje i motivace postav působí nevěrohodně nebo nečitelně.

„Že je příběh pravdivý, to automaticky neznamená, že na plátně také pravdivě působí. Každopádně ale 7 dní hříchů patří k tomu lepšímu, co bylo u nás na toto téma natočeno," konstatoval Pavel Taussig.

Autor: František Kuba

5.11.2012 VSTUP DO DISKUSE 1
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Křišťálová Lupa 2017

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Ilustrační foto.

Pěstounská péče? Zájemců v regionu je málo

Ostrava zřejmě o své kukuřičné bludiště přijde. Je údajně nejhorší ze všech!

/FOTOGALERIE/ Kukuřičné bludiště - můžete se v něm ztratit, ale i pobavit. Ostravský labyrint u Staré Bělé nabízí asi tři kilometry propletených cest. To, co zevnitř nepůsobí nikterak neobvykle, vytváří při pohledu shora zajímavý obrazec. Bludišti dominují kladiva v jeho středu. 

Strojírenský gigant z Vítkovic je v problémech. Přežije impérium Jana Světlíka?

/TÉMA DENÍKU, ROZHOVOR/ Ve velmi tíživé situaci se nachází ostravská strojírenská skupina Vítkovice Machinery Group. Impérium Jana Světlíka prochází náročnou restrukturalizací a bojuje o přežití. Některé z dceřiných společností, jako naposledy Vítkovice Power Engineering, už skončily v konkurzu, ty životaschopné vedení holdingu zeštíhluje a snaží se jim udat nový směr. Dokáže se tradiční značka Vítkovice, která má příští rok slavit 190 let od založení, nakonec odrazit ode dna? Může Jan Světlík ještě vidět světlo na konci tunelu?

Kuňkaliště Proskovice je jedním z nejmenších koupališť v širším okolí Ostravy

Ačkoliv kvůli výkyvům počasí tu sezonu hodnotí jako průměrnou, lidé si zdejší klid a pohodu nemohou vynachválit. Do Proskovic chodí „kuňkat“ hlavně starší ročníky z Ostravy.

Při úklidu v ostravském obvodu bude pomáhat elektrická tříkolka

Maximální rychlost 35 km/h, dojezd 75 km, nákladní nosnost 410 kg, pořizovací cena 60 tisíc korun. To jsou údaje o nové elektrické tříkolce značky Benycargo, která začne od neděle 27. srpna v městském obvodu Mariánské Hory a Hulváky pomáhat s úklidem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení