VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Obraz spojil dětství se současností

Kunín - K setkání po desítkách let došlo minulý týden na kunínském zámku. Na pozvání sem dorazila praneteř slavného přírodovědce Maurice Remeše, na kterou čekalo jedno velké překvapení.

30.7.2012
SDÍLEJ:

Praneteř slavného paleontologa Maurice Remeše Eva Kreiselová zavítala na kunínský zámek, kde po dlouhé době viděla obraz, který byl v pracovně uznávaného odborníka a má s ním spojené děctví.Foto: Deník/Adam Knesl

Když vešla v úterý odpoledne šestasedmdesátiletá Eva Kreiselová na zámku do kabinetu přírodnin, jen těžko hledala slova. Jednomu z rohů místnosti dominovala reprodukce slavného obrazu David s hlavou Goliáše od italského barokního umělce Caravaggia. Byl to přesně ten obraz, který visel v pracovně jejího prastrýce Maurice Remeše, s nímž má spojené celé dětství. Významný příborský rodák, jehož práce v oblasti paleontologie jsou dodnes součástí univerzitních osnov, zanechal svou stopu i na kunínském zámku, kam přijel na návštěvu jako třináctiletý.

Praneteř slavného paleontologa Maurice Remeše Eva Kreiselová zavítala na kunínský zámek, kde po dlouhé době viděla obraz, který byl v pracovně uznávaného odborníka a má s ním spojené děctví.

Odpověď přišla za dva roky

Nechybělo však mnoho a k tomuto shledání nemuselo vůbec dojít. Stačilo, aby paní Eva neodpověděla na dopis, který zanechal na olomouckém hřbitově Bronislav Novosad. Tento pracovník Muzea Novojičínska, sběratel kamenů a obdivovatel práce Maurice Remeše, hledal v místě působení nejen přírodovědce, ale i lékaře Remeše jeho žijící příbuzné. Po letech našel ve schránce odpověď. „Přes třicet let sbírám kameny a zajímá mě život právě Maurice Remeše. Když ještě žil doktor Grepl (Emanuel Grepl archeolog Muzea Novojičínska a významná osobnost města pozn. red), tak jsme byli společně v Příboře a tam mi ukázal rukopis Štramberský vápenec a jeho zkameněliny. Během doby mě začalo zajímat vše, co se týkalo života Maurice Remeše, a jednou jsem byl na správě hřbitova v Olomouci a tam na sebe nechal kontakt, protože jsou tam uloženy ostatky pana Remeše i jeho dcery," říká Bronislav Novosad.

A dodává: „Přibližně po dvou letech mi přišel dopis od paní Evy, že když jí zemřela maminka, tak tam byl mimo jiné i dopis ode mne, a protože chtěla, aby mi bylo odpovězeno, tak mi odpověděla."

Po nějaké době vzájemné korespondence došlo i na osobní setkání a v současné době zvou paní Evu na zámek při konání různých akcí, jako byla například ta čtvrteční, kdy začala výstava Mehofferův palác ve Fulneku příběh neobyčejného domu. U této příležitosti si zámek vypůjčil na pouhý jeden den obraz, který praneteř doktora tak dobře zná.

„Vždycky, když jsme šli strýčka navštívit, tak jsme pod tím obrazem seděli, a tak jsem moc ráda, že ho zase vidím. Je už to moc dávno, co jsem ho naposledy viděla," přiznala mimořádně vitální dáma, jež byla profesionální tanečnicí a později své umění dlouhá léta předávala na základní umělecké škole v Pardubicích. Někteří z jejích žáků jsou dnes sólisty nejvýznamnějších českých divadel.

Paní Eva, stejně jako Maurice Remeš, vyrůstala v Olomouci a po tragické smrti jediné dcery přírodovědce, která tragicky zahynula v roce 1933 v Tatrách, její mamince ztracené dítě do jisté míry nahrazovala. „Celé mé dětství s ním bylo spojené. My jsme se stýkali hodně, poněvadž on s mým dědečkem a babičkou, když byli mladí, hodně cestovali po celé Evropě a dokonce byli i v Africe," pokračuje paní Eva.

Renesanční člověk

Na prastrýci ocenila především fakt, že měl zájem o vše. Nešlo jen o vědy přírodní, ale také o kulturu, která byla právě jeho neteři tak blízká. „Strýček se zajímal o muziku, umění, přírodní vědy, a to nejen o paleontologii, ale také o astrologii. Dokonce měl i dalekohled, takže jsme si mohli o ledasčem pohovořit. On sám aktivně hrával na klavír," zavzpomínala rodačka z Bratislavy.

Doktor Remeš zemřel v roce 1959 a paní Evu hřeje u srdce, že ani dnes není jeho práce v oboru paleontologie zapomenuta. Učebnice Úvod do všeobecné paleontologie, již sepsal společně s Josefem Augustou, je dodnes součástí vysokoškolských učebních materiálů. Remešův vzácný rukopis Štramberský vápenec a jeho zkameněliny, který je momentálně možné vidět na kunínském zámku, je podle Bronislava Novosada dílem minimálně evropského formátu a je velká škoda, že dílo nebylo doposud publikováno. Nicméně snaha vydat knihu, kterou by nadmíru ocenila minimálně paleontologická obec, stále pokračuje.

Malá výstava v prostorách kabinetu přírodnin kunínského zámku dává nahlédnout do depozitáře Muzea Novojičínska, jež letos slaví 125 let od svého založení. Dílo Štramberský vápenec a jeho okolí z roku 1933 je veřejnosti představeno vůbec poprvé a jedna z vitrín zde patří také Maurici Remeši a jeho rodině.

Eva Kreiselová sedí u obrazu, který má spojený se svým prastrýcem Remešem.

Cenné artefakty darovala i praneteř Eva Kreiselová a k vidění jsou zajímavé vzorky nejen od příborského rodáka.

Autor: Adam Knesl

30.7.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

AN 124 Ruslan nad Havířovem.
24

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

Majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík.
10

Strojírenský gigant z Vítkovic je v problémech. Přežije impérium Jana Světlíka?

AKTUALIZOVÁNO

Klimkovický tunel uzavřeli až večer. Nezpůsobilo větší problémy

Dálniční tunel v Klimkovicích včera prošel každoroční plánovanou odstávkou. Ta ale byla oproti původnímu harmonogramu o čtyři hodiny kratší, a dopravu tak výrazně neovlivnila. Podle starosty je stále co zlepšovat. Vhodnější termín je podle něj jaro.

Fleky na kluzišti půjdou do ztracena

Na zimním stadionu v Havířově se v pondělí debatovalo o tom, zda kvůli flekům v ledové ploše přistoupit k dílčí opravě, celkovému rozpuštění nebo ponechání v současném stavu.

Gólový Tomáš Mičola po remíze Baníku s Teplicemi: Je to celkem kruté

/ROZHOVOR/ Nejdřív přesným centrem vybídl k vyrovnání Roberta Hrubého a pak sám dokonal obrat. Nakonec se však Tomáš Mičola se spoluhráči z výhry po nepovedeném vstupu do zápasu radovat nemohl.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Stavba za osmnáct milionů korun by měla zajistit bezpečný průjezd mezi oběma městy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení