Já a můj vzor. V čem mě inspiruje a co bych chtěla jednou dokázat?

Ve třetí třídě jsem začala navštěvovat ZUŠ v Hlučíně, a tak jsem poznala paní učitelku Helenu Mižičovou. Vyučuje klavír, ale kromě toho také vede dva pěvecké sbory, organizuje všemožné koncerty a zasluhuje se o kulturní dění v Dolním Benešově. Myslím si, že na jednu hlavu toho zvládá až příliš, a tak jsem se rozhodla o ní něco napsat. Stala se jednou z nejdůležitějších osob v mém životě a troufám si říci, že člověka jako je ona, jen tak někde nepotkáte.

Paní Mižičovou nikdy neuvidíte zamračenou. Všichni lidé ji mají rádi, dokonce dostala přezdívku Sluníčko, která koresponduje s jejími blonďatými vlasy a zářivým úsměvem. Stále mě zahlcuje svou pozitivní energií a pokaždé, když se cítím mizerně, vím, že ona mě dokáže rozesmát a naladit zase zpátky na pozitivní vlnu.

Paní učitelka je velmi aktivní a pracovitá. Do všeho jde s velkým nadšením, které rozšiřuje všude kolem sebe a není možné se mu ubránit. Akce a koncerty nepořádá kvůli penězům, nebo protože musí, ale protože chce a myslím si, že největší uspokojení ji přináší její dobře odvedená práce.

Velmi si na ni cením toho, že v jakékoliv situaci dokáže člověku pomoci a spoustu věcí koná nezištně. Není pro mě jen učitelkou, ale stala se i mou přítelkyní, které se můžu s čímkoli svěřit.

Paní Mižičová je pro mě také velkým hudebním vzorem. Jsem ji velmi vděčná za všechno, co mě naučila. Pomohla mi najít svůj největší koníček, díky kterému se mohu odreagovat. Myslím si, že právě díky ní jsem našla svou cestu, a to nejen v hudbě, ale i v životě. Ukázala mi, jak nahlížet na svět pozitivně.

Letos navštěvuji v ZUŠ poslední ročník, a tak mě mrzí, že ztratíme náš vztah učitelka – žák, kterému dodávala kouzlo právě svou výjimečností. Přesto zůstaneme určitě nadále v kontaktu, protože o tak úžasnou osobu ve svém životě nechci přijít.

Zanechala ve mně velký kus sebe a je pro mě neutuchající inspirací, jak se stát dobrým člověkem.

Klára Bilíková, Slezské gymnázium Opava, 4. A