Páter Richard Henkes důsledně vyznával poslání katolické církve v pomoci potřebným. Najevo ho ve strahovickém kostele dával nejenom kázáním o víře, ale svá poselství zaměřoval i proti nacistickým okupantům.

Bůh je zde blíže než kdekoliv jinde

Donašeči však gestapo pilně informovali o všem, co bylo z kazatelny řečeno. Farář byl zatčen, obviněn z pobuřování národa z kazatelny a poslán do koncentračního tábora Dachau. Tam se zapojil do pomoci nemocným při tyfové epidemii.

„Jdu i zde svou cestou s Bohem. Ano, Bůh je zde blíže než kdekoliv jinde, protože ho také více potřebujeme," napsal statečný duchovní v jednom z dopisů. Zemřel těsně před koncem války ve věku pětačtyřiceti let.

Po svědectví o jeho životě zahájil biskup limburské diecéze Franz Kamphaus diecézní proces o životě, ctnostech, smrti a pověsti svatosti služebníka Božího P. Richarda Henkese.

O blahořečení rozhodne sám papež

Kromě českých a německých kněží se ho zúčastnil i ostravsko-opavský biskup František Václav Lobkowicz. „Do Německa tehdy odjel i autobus s našimi pamětníky," říká strahovický zastupitel Karel Malchárek.

Diecézní proces skončil začátkem roku 2007 a dokumenty byly postoupeny vatikánské Kongregaci pro blahořečení a svatořečení. Vatikán z dodaných materiálů vyhotoví základní životopis navrženého se všemi prvky nutnými k blahořečení.

Pozitivní výsledek celý proces uzavře a dál už o blahořečení rozhodne sám papež. „O páteru Henkesovi vyšla kniha, ve které jsou jeho rozhovory, dopisy i fotografie, a před kostelem je jeho pamětní kámen, u kterého se konávají vzpomínkové programy," dodává Karel Malchárek.

V hrobu na hřbitově palotinů v Limburgu

Německý kněz a exercitátor Richard Henkes se stal v roce 1941 duchovním správcem farnosti v malé obci na Hlučínsku. Věděl, že nacismus je ideologie zla a nenávisti, a jednoznačně se proti němu postavil. Našel v sobě sílu srozumitelně a nahlas ho pojmenovat a svůj postoj nezměnil ani po uvěznění.

Když v koncentračním táboře Dachau propukla v prosinci 1944 epidemie tyfu, přihlásil se s vědomím všech rizik jako dobrovolný ošetřovatel v uzavřených blocích.

Pečoval tam o nemocné a snažil se jim poskytnout duchovní i praktickou pomoc. Tyfem se rovněž nakazil a podlehl mu v únoru 1945. Jeho popel, tajně vyvezený z tábora, byl v červnu stejného roku slavnostně uložen do hrobu na hřbitově palotinů v Limburgu.