VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Turistika v kraji: Mionší se otevírá v červnu, Lysá hora láká po celý rok

Beskydy /TÉMA DENÍKU/ - Travertinová kaskáda, „prales"  Mionši, Pustevny… Počasí začíná lákat k výletům do přírody. Máme pro vás několik tipů, kam vyrazit v Moravskoslezském kraji.  

21.4.2013
SDÍLEJ:

Lysá horaFoto: Ladislava Vavrošová

Královna Moravskoslezských Beskyd

Pod tímto názvem mnozí znají Lysou horu, která se nachází na katastrech obcí Ostravice, Krásná, Staré Hamry a Malenovice.

První zmínky o ní pocházejí z roku 1261, kdy se objevuje pod názvem Lissa huera. Její význam vzrostl až s rozvojem turistiky na konci 19. století. A právě čeští turisté, jejichž klub letos oslaví 125. výročí, v současné době obnovují repliku původní Bezručovy chaty, která vyhořela v březnu roku 1978. „Trvalo dlouhých 18 let, než se nám podařilo doslova vybojovat povolení a souhlas k obnovení tohoto významného objektu. Původní chata sloužila jako servis a přístřeší pro návštěvníky Lysé hory se skromným turistickým ubytováním. Účel a cíl nově budované Bezručovy chaty se do značné míry liší od poslání chaty původní. Vnější vizáž sice zůstane stejná, ovšem zaměření a využívání vnitřních prostor bude odlišné. V chatě zůstane zařízení k občerstvení turistů, avšak většina interiéru bude sloužit k enviromentální výchově dětí a mládeže," přiblížil záměr nové stavby Jiří Stejskalík, člen Klubu českých turistů.

Slavná hora stmelila také další klub – Klub přátel Lysé hory. Jedná se o skupinu nadšenců, kteří si říkají „lysaři" a kteří dobývají vrchol za každého počasí. Někteří z nich jej zdolávají až 365krát do roka. Kupříkladu velkou obdivovatelkou Lysé hory byla již zesnulá básnířka a lidová vypravěčka Františka Pituchová. „Narodila jsem se pod Lysou horou. Celé dětství jsem se na ni dívala, když jsem pásávala krávy, a vidím na ni i dnes ze svého domku. Komu Lysá nahlédla do kolébky, rád se vrací do Beskyd. Lysá je taková máma našich hor," nechala se kdysi slyšet básnířka.

Na Lysou horu vede od podzimu 2006 naučná stezka, která lidem představuje přírodní i vlastivědné zajímavosti nejvyšší hory Moravskoslezských Beskyd. Na trase dlouhé 16,5 kilometru je celkem 15 zastávek a dva doplňující informační panely na vrcholu u meteorologické stanice. Vyrazit po ní lze ze dvou míst – od nádraží v Ostravici a od parkoviště u Rajské boudy v Malenovicích. Obě větve se spojují na hřebeni Lukšince a stezka pak pokračuje na vrchol. Najdou se i takoví, kteří Lysou zdolávají na kole. Jedná se však o velmi namáhavý, místy nebezpečný výkon. Za pozornost zcela jistě stojí i několik zajímavostí v okolí Lysé hory. Jsou jimi například kamenná mohyla na Ivančeně, hospoda U Veličků, vodní dílo Šance, dřevjanka u Zbuja, Ondrášovy díry, přírodní rezervace Mazák či Satinské vodopády. 

DOLNÍ LOMNÁ: „Prales" Mionší je unikát

Turisté mají rádi i Jablunkovsko. Zde patří k nejzajímavějším lokalitám Národní přírodní rezervace (NPR) Mionší.

Naučná stezka Mionší je přístupná vždy od června do poloviny září, jak potvrzuje tento poutač nedaleko nástupního místa v Dolní Lomné.

„Prales" Mionší je unikát. Obec dokonce usiluje o jeho zapsání do seznamu UNESCO. Zatím se to nepodařilo, starostka Dolní Lomné Renata Pavlinová nicméně trvá na tom, že právě toto unikátní území na Jablunkovsku si to zaslouží. „Naše republika tam nemá ani jednu přírodní památku, což je zajímavé," poznamenala Renata Pavlinová. Již dříve proslula výrokem, že v Lomné sice nemají Karlův most ani naleziště diamantů, zato mají Mionší, jednu z největších a nejvýznamnějších přírodních rezervací u nás.

Do roku 1989 fungovala v Mionší naučná stezka, ochránci přírody poté prosadili její zrušení. Důvodem byli neukáznění turisté. Díky společné dohodě mezi obcí, správou CHKO Beskydy a Lesy ČR a po souhlasu ministerstva životního prostředí došlo v květnu 2005 k otevření Naučné stezky Mionší, kterou tvoří sedm kilometrů dlouhý okruh s deseti zastaveními, částečně po hranici se stejnojmennou NPR. „Trasa je středně náročná, s převýšením 330 metrů," připomněla Renata Pavlinová. Stezka je přístupná vždy od prvního června do poloviny září. Prohlídka, která je určena pouze pro pěší, zabere 2,5 až 3 hodiny.

Nástupní místo je v Dolní Lomné, a to asi 200 metrů od autobusové zastávky Matyščina louka, v ústí doliny potoka Mionší. U zastávky je možné odstavit auto na parkovišti. Obec Dolní Lomná navíc nabízí průvodcovské služby.
Naučná stezka vede okrajovými partiemi takzvaného pralesa Mionší. Tento skvost beskydské přírody patří mezi nejzachovalejší lesní komplexy v moravské části Západních Karpat, a proto je přísně chráněn. Naučná stezka Mionší zájemcům představí přírodovědné a historické pamětihodnosti této části slezských Beskyd. I když je současná stezka zcela odlišná od té předchozí, která byla uzavřena před čtyřiadvaceti lety, řadí ji někteří ochránci přírody mezi nejhezčí a nejpropracovanější naučné stezky v Beskydech. Do samotné národní přírodní rezervace, tedy mimo stezku, je vstup zakázán.

NPR Mionší je domovem asi 110 druhů obratlovců – z toho 73 druhů ptáků. Druhové bohatství hub ji řadí mezi nejvýznamnější mykologické lokality u nás. A jedná se rovněž o největší komplex přirozeného jedlobukového lesa karpatského typu na území České republiky.

VYŠNÍ LHOTY: Lákají chata s kostelíkem

V kombinaci s chatou Klubu českých turistů je dřevěný kostel na Prašivé nejen zajímavým poutním ale i příjemným turistickým místem. To je navíc podpořeno existencí horské cesty z Vyšních Lhot, která umožňuje k místu dojet nejen na kole, ale i osobním automobilem.

Když dorazíte na Prašivou, můžete obdivovat i zdejší dřevěný kostelík.

Kostel pochází z roku 1640. Jeho budova se dochovala v téměř stejné podobě až dodnes, a to přesto, že byl znatelně poškozen při přechodu fronty na konci druhé světové války. Z historických pohlednic lze však vyčíst přece jen jednu vizuální změnu. Původní celodřevěná věžička lucernovitého tvaru byla nahrazena současnou kvadratickou zastřešenou kovovým jehlancem. Kostel prošel v posledních letech generální opravou šindelového opláštění, a to jak na všech stěnách, tak na celé střešní krytině. Z hlediska církevního dění je živým poutním místem s pravidelnými bohoslužbami. K nejnavštěvovanějším patří obřady při poutích u příležitostí svátku patrona (sv. Antonína Paduánského) v polovině června, při setkáních biskupa s mládeží – počátkem července a tradiční mše konané poslední den v roce.

Místo neodmyslitelně dotváří i zmíněná chata, která byla postavena Podbeskydskou jednotou slezskou v roce 1921 a má tak více než devadesátiletou tradici. Fotografie jejich hlavních činovníků z dob organizace výstavby (Jana Valečka a Františka Olšáka) jsou dodnes součástí výzdoby interiéru chaty. K ní patří i legendární a především dětmi obdivovaná vycpanina medvěda.

Mezi zajímavosti výstupu k chatě z Vyšních Lhot patří, zejména po vydatných deštích nebo při jarním tání, také divoká horská bystřina – potok Hlisník. Setkat se s ním můžeme především v levotočivé zatáčce zhruba jeden kilometr před samotnou chatou, kde protíná asfaltovou cestu. Za kostelem je nově zřízená startovací rampa pro paraglidisty. Na temeni Prašivé (při cestě na Kotař) se otevírají zajímavé výhledy do rovin průmyslové krajiny s Žermanickou a Těrlickou přehradou, Dětmarovickou elektrárnou, Třineckými železárnami a městy Havířov nebo Český Těšín. Masiv této hory je i zajímavým rozvodím. Pramení zde řeky Lučina a Stonávka a díky potoku Hlisník tady zasahuje i povodí řeky Morávky.

Sportovně nejzajímavější turou na Prašivou je jistě cyklistický výlet. Přestože výjezd z Vyšních Lhot je relativně krátký (asi 4 kilometry), závěrečné dvoukilometrové stoupání vyžaduje náročný fyzický výkon.
Výlet na Prašivou je vhodné spojit s návštěvou Morávky nebo Komorní Lhotky, kde se nachází celá řada dalších přírodních a historických zajímavosti nebo jiných turistických atraktivit. Nechybí ani možnosti občerstvení, stravování a ubytování.

Pustevny jsou rájem turistů

Tisíce turistů ročně zavítají do jednoho z nejznámějších lyžařských i výletních středisek Beskyd, na Pustevny. Na své si tam přijdou nároční milovníci horské turistiky, ale i obyčejní lidé, kteří se tam vydají třeba jen na procházku.

Davy turistů i poutníků míří každoročně ke kapli Cyrila a Metoděje na Pustevnách. Láká je tam Cyrilometodějská pouť, která se koná vždy 5. července.

Ti všichni si mohou vybrat z několika turistických i naučných tras, které Pustevny protínají. Na Pustevny se totiž dá dostat hned z několika stran, ať už pěšky z Rožnova pod Radhoštěm, lanovkou z Trojanovic, nebo autem či autobusem z Prostřední Bečvy. A dá se využít i kolo.

K nejznámějším a patrně i nejkrásnějším patří čtyřkilometrová trasa po modré značce, která vede z Pusteven na Radhošť. Turisté půjdou po hřebeni radhošťského masívu a minou třeba vyhlídkový altánek Cyrilka a sochu pohanského boha Radegasta. „Při výšlapu se otevírá pohled do Frenštátské kotliny, v dálce se rýsuje věž štramberského hradu Trúba, kopce Čertův mlýn, Kněhyně i nejvyšší beskydský vrchol Lysá hora, na jejímž vrcholu stojí věž vysílače. Trasa patří k nenáročným," uvádějí na svých stránkách provozovatelé tamního lyžařského střediska.

Středně náročná je trasa po červené, která začíná u dolního mostu v Rožnově pod Radhoštěm a vede až na samotný Radhošť. Osmikilometrová túra po úbočí Černé hory zavede turisty až ke kapli sv. Cyrila a Metoděje. „Na konci výstupu se otevírá jedinečný rozhled. Při jasném počasí je možné pozorovat Oderské vrchy a Hrubý Jeseník, panoráma Pobyskydské pahorkatiny, Vsetínské vrchy a Javorníky, Strážovské vrchy i Malou Fatru, Slezské Beskydy, Choč a Roháče," lákají provozovatelé na další z mnoha tras.

Po zelené značce lze z vrcholu Radhoště sestoupit do obce Dolní Bečva a dále se dá jít až do Rožnova pod Radhoštěm, nebo na opačnou stranu do údolí Ráztoka a do Frenštátu pod Radhoštěm. Záleží na každém, kterou z tras si vybere…

Travertinová kaskáda je unikátním útvarem

Jedním z nejzajímavějších přírodních útvarů, jehož návštěvu lze spojit s příjemnou procházkou, ať už z Frenštátu, Lichnova, či Kozlovic, je Travertinová kaskáda v Tiché.

Travertinová kaskáda se nachází na jihozápadním úbočí Tichavské Hůrky, na pravém břehu říčky Tichávky a je součástí přírodního parku Podbeskydí. Jak uvádí webové stránky obce Tichá, jedná se o unikátní geomorfologický a geologický útvar, který je od 1. července 1988 vyhlášen chráněnou přírodní památkou.

Travertin je hmota, která vzniká vlivem přírodních podmínek. Změnami teplot na povrchu pramene vody a působením organismů se z vody uvolňuje vápenec, jenž se usazuje kolem vývěru pramene. Tak vzniká travertin, který se ukládá v různých tvarech, například v kaskádách či kupách. Vzhledem k vysoké rychlosti srážení vápence může travertin obsahovat i zkameněliny soudobých organismů. Dá se o něm říci, že to je chemická usazená hornina, která vzniká při vývěru pramene s vysokým obsahem minerálních látek.

Travertiny jsou různých typů, ten, který je k vidění v Tiché se nazývá pěnovec. Tvoří asi 120 metrů dlouhý val, na jehož hřebeni je kanálek, kterým protéká voda z pramene. Tento val, pokrytý hustým mechovým porostem, dosáhl v některých místech výšky až 120 centimetrů.

ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU

Autor: Redakce

21.4.2013 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Servírka Barbora Horská byla jednou z těch, která ženu obsluhovala. Na snímku u stolu, kde podvodnice seděla.
1

Blondýna dál okrádá opavské restaurace, trest jí asi nehrozí

Čistější voda ve strouze ve Staré Bělé potěšila místní myslivce, věří, že úředníci zarazili vypouštění odpadů z nedalekých domků.
9

Úředníci už tuší, kdo zasvinil vodu

Senioři projdou malou „policejní akademií“

Jak se chovat při pouličním přepadení, jak správně použít pepřový sprej, ale také jak se nenechat napálit třeba takzvanými šmejdy, ale i základy první pomoci či procvičování paměti.  

Už je jasno! Z „Centrumky“ na "Masarykáči" bude Pizza Coloseum

/DENÍK SLEDUJE, FOTOGALERIE/ Na Masarykově náměstí se otevře na jaře příštího roku italská restaurace.

OBRAZEM: Před krajským úřadem v Ostravě se srazil náklaďák s tramvají

/FOTOGALERIE/ Ve čtvrtek krátce před desátou hodinou omezila provoz na ulici 28. října před krajským úřadem dopravní nehoda. Tramvajová doprava byla dočasně zastavena.

TIP LIGA začíná prvním kolem: Jak tipuje Deník a fotbalista David Levčík?

Populární soutěž čtenářů Deníku TIP LIGA o tomto víkendu otvírá svou kapitolu jménem Podzim 2017. A redakce si připravila jednu malou novinku.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení