Průzkum: Každé páté dítě v Praze krade
Praha - Cigarety, alkohol, krádeže v obchodech. Podle průzkumu pražského magistrátu pro žáky druhého stupně nic neobvyklého.
Redakce
Diskutovat (0) 4.9.2010 4:40
Sociologický průzkum, který pořádal pražský magistrát v červnu letošního roku na základních školách, prozradil, že pro žáky druhého stupně nebývá šikana ani alkohol něčím neobvyklým. Více než polovina dětí se přiznala k tomu, že už si alespoň jednou v životě zapálila, tři čtvrtiny pily alkohol a pětina někdy kradla v obchodě.
„Není žádným tajemstvím, že projevy rizikového chování, jakými je například konzumace alkoholu či šikana, se u žáků a žákyň základních škol v Praze vyskytují,“ řekl náměstek pražského primátora Rudolf Blažek. Průzkumu, který se uskutečnil na 113 pražských základních školách, se zúčastnilo vedle pedagogů a rodičů téměř 11 400 žáků. Rozdáno bylo celkem 20 tisíc dotazníků.
Radši zdraví než bohatí, myslí si žáci
„Na naší škole se situace oproti dřívějšku nijak nezměnila. Pokud zjistím, že žák kouří, oznámím to rodičům. Ti mi často odpovědí, že o tom vědí a cigarety dítěti sami kupují,“ řekla ředitelka základní školy Klausova na Praze 13 Věnceslava Hanzlíková. Přesto si celých 70 procent učitelů myslí, že se během posledních sedmi let chování žáků zhoršilo. Za největší problém je považováno kouření, agrese, záškoláctví a krádeže. Proto by se také magistrát chtěl zaměřit na zvýšení možností volnočasových aktivit a jejich zkvalitnění. Finanční dostupností by se také měl snížit počet dětí, které tráví svůj volný čas „neorganizovaně“. Třetina dětí se totiž po škole potuluje s kamarády, což přispívá k rizikovému chování.
Průzkum také prokázal, že pro většinu dětí je nejdůležitější být zdravý a mít dobré vztahy v rodině. Krásu a bohatství považují za vedlejší.
Výzkum magistrátu byl směrován hlavně na to, zda je ve školách a jejich okolí bezpečno. „Pro nastavení efektivních a účinných řešení jsme chtěli znát současnou situaci na školách,“ řekl Rudolf Blažek. Více než polovina žáků se již setkala s nějakou formou šikany. Nejčastější jsou provokace a útoky, téměř polovina dotazovaných však zažila i fyzické napadení. Navzdory častému výskytu šikany se devět z deseti žáků ve své škole cítí bezpečně. V jejím okolí se bojí jen o málo žáků více, obavy však pociťují rodiče. Třetina nepovažuje oblasti školám přilehlé za bezpečné pro své děti.
Více hlídek v okolí škol
Zvýšení bezpečnosti by podle většiny rodičů i učitelů prospělo více městských hlídek v blízkosti škol, pomoci mohou podle necelé poloviny dotazovaných i početnější kamerové systémy. „Prioritně se zaměříme na přítomnost strážníků městské policie v blízkosti škol v inkriminovaných hodinách. Dalším opatřením bude podpora rozvoje kamerového systému v bezprostředním okolí škol. Zvýšený počet kamer může nejenom zvyšovat pocit bezpečí jak samotných žáků, pedagogů či rodičů dětí, ale také preventivně působit před pácháním sociálně-patologických jevů,“ vyjádřil se k preventivním opatřením Rudolf Blažek.
Větší důraz by také měl být kladen na vzdělávání pedagogů. Ti by totiž měli včas rozpoznat, že jejich svěřenci mají nějaký problém. V případě, že by jej nedokázali s dětmi úspěšně vyřešit sami, rizikovým žákům by pomohli specialisté.
O výsledcích magistrátního průzkumu o chování dětí v pražských školách jsme hovořili s Lenkou Čadovou, psycholožkou zabývající se rodinnou terapií.
Děti z druhého stupně základních škol přiznávají, že pijí, kouří a kradou. V čem vidíte hlavní příčinu tohoto chování?
Je to přirozená součást života, dělá se to běžně, každé dítě to vidí kolem sebe. Děti cítí potřebu se zařadit, připodobnit se k ostatním, a když se tak chovají, vědí, že jsou „cool“ a že jsou „in“. Příčinou takového chování je také to, že děti dříve dospívají, dokonce dříve než třeba začátkem sedmdesátých let. Rychleji se tak blíží světu dospělých.
Pokud jde o ty krádeže, je rozdíl udělat to jednou a dělat to opakovaně. Dítě má tendenci vyzkoušet nepoznané, nebo i zakázané, zažít to napětí, které to s sebou přináší. Potom třeba pozná, že mu to nic nedává, a nezopakuje to.
Na druhou stranu se více než dvě třetiny dětí setkaly se šikanou. Není to zarážející číslo?
Je, ale to vychází z kopírování vzorů dospělých. Děti dělají totéž, co vidí ve světě dospělých, a bohužel v něm vidí i to ponižování. A vidí to nejen ve filmu či v televizi, to první ponižování vidí nejčastěji doma.
To by ale snad mělo děti od takového jednání spíše odrazovat?
Ne, naopak. Děti se nechtějí odlišovat, chtějí být zařazené. Dnešní život, to je soutěž – všichni mezi sebou soutěží a vyhrává vždy ten nejlepší, nejsilnější, tedy i nejagresivnější. Děti nejsou vychovávány k pocitu štěstí, ale k neustálému soutěžení. A tak se podle toho chovají, soutěží i v tom, k čemu nejsou zrovna vedeny.
MICHAELA KOUBOVÁ A JAN HORÁK
-4°C
-2°C
