V době, kdy firma neměla dostatek zakázek, většinu zaměstnanců propustil. Více než tisíc jich poslal na úřady práce, kde získali podporu. Poté je v dceřiných společnostech zaměstnal na zkrácený úvazek tak, aby formálně nepřekročili povolený čtyřtisícový limit, který mohli získat k vyplácené podpoře. Ve skutečnosti ale údajně odváděli stejnou práci jako předtím. Žaloba tvrdí, že doplatek do výše dřívější mzdy jim firma hradila z odstupného. To jim prý zaměstnavatel při ukončení pracovního poměru místo vyplacení nechal deponovat na svých účtech.

„Rozhodně se nejedná o žádné zneužití. Touto věcí se soudy vůbec neměly zabývat," řekl Deníku Klus. Jak uvedl, vše projednával s ministerstvem práce a sociálních věcí i s pracovními úřady. „To, co pracovní úřady poté udělaly, je alibistické. Místo toho, aby někdo přišel a řekl, že to a to není v pořádku, tak místo toho bylo podáno trestní oznámení," dodal Klus, který jen připustil, že firma kvůli krizi musela upravit politiku zaměstnanosti. „Donutily nás k tomu ekonomické podmínky a snaha zajistit další chod společnosti," dodal Klus, který odmítl jakékoliv porušení zákona.

Personalista

Klus měl na starosti řešení personálních záležitostí pěti obchodních společností skupiny Unex. „V těchto společnostech zavedl systém zaměstnávání nazvaný Projekt flexibility, podle kterého rozvazoval a opět uzavíral pracovní smlouvy tak, aby jednotliví pracovníci měli v mezidobí nárok na podporu v nezaměstnanosti," uvedl státní zástupce s tím, že opatření se týkalo více než tisíce lidí. Všichni dostali od zaměstnavatele potřebné dokumenty pro úřad práce. Klus je poté v dceřiných společnostech znovu zaměstnal.

„Po dobu pobírání podpory v nezaměstnanosti je formálně zaměstnával do výše příjmu povoleného pro souběh podpory s výdělečnou činností. Ve skutečnosti ale vykonávali celý rozsah práce jako v pracovním poměru před odchodem na podporu v nezaměstnanosti," konstatoval žalobce.

Zaměstnanci měli při svém propuštění nárok na odstupné, které jim ale zaměstnavatel údajně nevyplatil. „Odstupné za zrušená pracovní místa příslušným pracovníkům nevyplácel, ale nechal jim je deponovat u zaměstnavatele, který je pak používal na dorovnání mezd na úroveň před odchodem na podporu," řekl žalobce. Vylákáním podpor v nezaměstnanosti měl Klus způsobit státnímu rozpočtu škodu ve výši bezmála sto milionů korun.

Jediným programem pondělního jednání byl výslech obžalovaného. Proces bude pokračovat za několik týdnů. Jak dlouho potrvá, je obtížné odhadnout. Není vyloučeno, že obhajoba navrhne předvolání všech více než tisíc zaměstnanců, kterých se propuštění a následné přijetí týkalo. Klusovi hrozí až deset let vězení.