S paní Vodičkovou se pan Malina seznámil v lázních, kde se ve svých pětapadesáti letech léčil s potížemi kloubů. Pan Malina si vnadné a pohledné čtyřicetileté paní Vodičkové všiml na rehabilitačních cvičeních. Líbila se mu, a protože již neměl žádné manželské závazky, neboť byl několik let rozvedený, tak se jednoho dne osmělil a po odpoledních procedurách pozval paní Vodičkovou na sklenku vína do místního baru. Ta pozvání přijala. U sklenky vína se pak pan Malina dověděl, že paní Vodičková je rovněž rozvedená, že žije sama, a že podniká v oblasti zprostředkování obchodu a služeb, kdy pro zájemce vyřizuje úvěry, půjčky a zařizuje další finanční služby.

Osobnost paní Vodičkové pana Malinu zcela okouzlila a od toho večera až do konce lázní strávil se svou lázeňskou láskou veškerý volný čas. Sympatie mezi oběma byly tak velké, že několikrát došlo i k intimním stykům. Pan Malina se do paní Vodičkové zamiloval. Proto jí navrhl, aby se za ním přestěhovala do jeho rodinného domu a nabídl jí společné soužití. „Zamiloval jsem se a ty jsi můj anděl, který změnil můj prázdný život v rozkvetlou zahradu. Nemohu již bez Tebe déle žít,“ vyznal po vzoru Oldřicha Nového pan Malina lásku své vyvolené.

Do týdne po návratu z lázní byla paní Vodičková přestěhována do vily pana Maliny. Se stěhováním neměla problém, neboť, jak Malinovi uvedla, bydlela v podnájmu a kancelář pro podnikání nepotřebovala z důvodu, že klienty sama navštěvovala. Život pana Maliny se od této doby opravdu změnil. Začal si opět užívat života. Se svou „lázeňskou láskou“ chodil do kina, divadla, na výlety a do společnosti a měl zase pocit, že se jeho život naplnil radostí a láskou.

Vedle fyzické krásy Malinovi imponovala zejména nezávislost jeho družky, neboť byla finančně soběstačná. Opojení pana Maliny novým životem však netrvalo ani půl roku. Jednoho rána u dveří jeho domu zazvonila skupina kriminalistů, kteří jednak zatkli paní Vodičkovou a jednak provedli domovní prohlídku jeho vily. Pan Malina vůbec nechápal, co se děje. Od paní Vodičkové se mu dostalo vysvětlení, že se jedná určitě o nějaké nedorozumění. Jeden z kriminalistů však při odchodu z vily, kdy s sebou kriminalisté odváděli v poutech i paní Vodičkovou, panu Malinovi sdělil, že teď asi dlouho svou družku neuvidí, neboť je obviněna z rozsáhlých podvodů, kdy z mnoha desítek lidí měla vylákat peníze pod záminkou vyřízení úvěrů, které nikdy nezajistila s tím, že škoda dosahuje částky několika milionů korun. „Na paní Vodičkovou podá státní zástupce návrh na vzetí do vazby,“ uzavřel kriminalista debatu s panem Malinou.

Šokovaný pan Malina nejdříve nevěděl, co má dělat, a když se jeho družka nevrátila domů ani druhého dne, vypravil se do advokátní kanceláře místního advokáta Perkase, kterému vše vypověděl. „Pane doktore, jak je to s vazbou, z jakého důvodu může být moje družka vzata do vazby?“ zeptal se Perkase pan Malina.

Co advokát Perkas panu Malinovi odpověděl?

A) paní Vodičková může být soudem vzata do vazby pouze z důvodu, že by protiprávní jednání, ze kterého byla obviněna, zcela popírala,
B) paní Vodičková může být soudem vzata do vazby pouze z důvodu, že by využila svého práva k protiprávnímu jednání, ze kterého byla obviněna, nevypovídat,
C) paní Vodičková může být soudem vzata do vazby pouze pro některý z uvedených důvodů, a to, že by byla obava, že uprchne, nebo se bude skrývat; nebo by byla obava, že bude ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky či spoluobviněné; nebo by byla obava, že bude v trestné činnosti pokračovat, nebo se o trestný čin pokusí nebo trestný čin dokoná,

Řešení a poučení advokáta Perkase – správná odpověď je C).


Advokát Perkas panu Malinovi sdělil, že důvody vazby jsou v zákoně vymezeny taxativně. Podle ustanovení § 67 trestního řádu smí být obviněný vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava, že obviněný uprchne, aby se tak trestnímu stíhání vyhnul, anebo hrozí-li mu vysoký trest (§ 67 písm. a) trestního řádu), že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné či jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání (§ 67 písm. b) trestního řádu), zopakuje trestnou činnost, pro níž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, na který se připravoval či kterým hrozil (§ 67 písm. c) trestního řádu).

Současně však musejí být splněny podmínky, že dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu a jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je obviněný stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením.

Z informací, které Malina advokátu Perkasovi uvedl, a to, že paní Vodičková byla policií obviněna z trestného činu podvodu, kdy měla od desítek lidí vylákat finanční prostředky pod příslibem zajištění úvěrů, které však nikdy nevyřídila, učinil advokát Perkas závěr, že s největší pravděpodobností bude paní Vodičková soudcem do vazby vzata – protože by mohla v trestné činnosti pokračovat a dále by mohla ovlivňovat dosud nevyslechnuté svědky.

Do budoucna advokát Perkas panu Malinovi sdělil, že vzít do vazby lze pouze osobu, vůči níž bylo zahájeno trestní stíhání. Rozhodnutí o vazbě musí být odůvodněno též skutkovými okolnostmi. O vzetí do vazby rozhoduje soud a v přípravném řízení na návrh státního zástupce soudce. V případě paní Vodičkové již měla policie výslechy poškozených osob, ze kterých bylo podezření na spáchání trestného činu paní Vodičkovou důvodné.

Z příběhu pak plyne poučení, že vazbu lze na obviněného uvalit jen ze zákonných důvodů a za podmínky, že jsou zjištěny skutečnosti nasvědčující tomu, že obviněný skutek, z nějž je obviněn, spáchal.

Seriál připravil advokát Petr Kausta
www.kausta.cz