Veverková své oběti zasadila téměř třicet ran kuchyňským nožem s čepelí dlouhou dvacet centimetrů. Obžalovaná se k činu přiznala.

„Spáchala jsem brutální vraždu a jsem si toho vědoma. Já jsem ji ale nechtěla zabít. Cejch vražedkyně si ale ponesu po celý život,“ prohlásila během hlavního líčení. Podle její verze ji přítelkyně vydírala. Prý viděla, jak v podniku vzala peníze zákazníkovi.

Veverková v pánském klubu pracovala jako barmanka. Několik dnů před osudnou událostí okradla jednoho z hostů. Opilý muž při placení hodil na stůl hrst bankovek v hodnotě přibližně sto tisíc korun. Veverková si kromě útraty nechala i přibližně osm tisíc korun. Netušila, že ji v té chvíli zahlédla přítelkyně. Té podle soudu vadilo, že barmanka by měla mít více peněz než ona jako prostitutka.

Později Veverkové řekla, že jí musí dát sedm tisíc korun. Vzápětí jí začala vyhrožovat, že pokud nedostane peníze, oznámí to šéfovi. Pak ještě přitvrdila – věděla, že Veverková bere drogy a na pracovišti udržuje milenecký poměr. To vše chtěla říct jejímu manželovi.

Soud uznal polehčující okolnosti


Veverková jí osudného dne přinesla tři tisíc korun. Řekla jsem jí, že u sebe více nemám. Peníze si vzala, pak na mě plivla a bankovky mi hodila zpět, že si to mám nechat pro někoho jiného,“ popsala situaci Veverková, podle které jí pak kamarádka začala vyhrožovat udáním šéfovi i manželovi. „Prohlásila, že mě zničí, že přijdu o práci i manžela. Pak chtěla jít pro telefon, aby jim zavolala,“ dodala Veverková, která vzápětí vzala nůž a přítelkyni zezadu bodla. „Já ani nevím, jak se to vlastně stalo. Nepřišla jsem ji zabít. Každý den nad tím přemýšlím,“ vypověděla před soudem.

Podle znalců jí zasadila sedmadvacet ran. „Jeden z bodných kanálů měl délku čtyřiadvacet centimetrů. To svědčí o použití síly velké intenzity,“ řekl při zdůvodnění rozsudku předseda senátu. Znalci, kteří na Veverkovou vypracovali několik posudků, zpočátku nevyloučili patický afekt, což by znamenalo, že v době činu mohla být nepříčetná. Soud nakonec Veverkovou poslal do brněnského ústavu. Tamní experti dospěli k závěru, že se o patický efekt nejednalo.

Veverková po činu kamarádčin byt prohledala. Myslela si, že najde kompromitující materiály a fotografie týkající se jejího braní drog a mileneckého poměru. Nic ale nenašla.

Veverkové hrozilo dvanáct až patnáct let vězení. Soud jí nakonec uložil trest na spodní hranici. Jedním z důvodů byla dosavadní bezúhonnost. Jak zdůraznil soudce, srpnová vražda byl exces vybočující z jinak řádného způsobu života. Předseda senátu při zdůvodnění rozsudku hovořil také o oběti, u které vše začalo. „Neměla právo obžalovanou vydírat,“ řekl soudce.

Verdikt zatím není pravomocný. Veverková i státní zástupce si ponechali lhůtu k vyjádření.