Každým rokem je v Ostravě hledáno přibližně dva tisíce lidí. „Úspěšní jsme zhruba v devadesáti procentech případů,“ uvedl šéf týmu Anton Drozd s tím, že pátrači spolupracují s řadou složek i institucí. „Jsme v kontaktu například s hasiči, městskou policií, nemocnicemi, ale také s ochrankami nákupních center, kde se často objevují hledané děti,“ uvedl Drozd.

Dříve či později se kriminalistům nakonec podaří najít drtivou většinu osob. Přesto několik z nich zůstává již řadu let nezvěstných.

Ztratil se

Jedním z nich je lékař Martin Rybnikár (31 let) ze Slovenska, který pracoval ve Fakultní nemocnici v Ostravě-Porubě. Nadějný lékař bez jakéhokoliv vysvětlení v březnu 2003 nenastoupil na svou směnu. Přitom měl pověst spolehlivého člověka, kterého si nadřízení chválili. Od té doby se nad ním slehla zem.

„Vědělo se o něm, že má rád Tatry, proto jsme pátrání zaměřili i tímto směrem. Zatím jsme ale nebyli úspěšní,“ prohlásil Drozd, podle kterého se během vyšetřování ukázalo, že lékař měl zálibu v kurzovém sázení. „Na tehdejší dobu sázel poměrně velké částky. Víme také o větší výhře, kterou ale brzy prosázel,“ dodal Drozd. Zda s tím lékařovo zmizení souvisí, však policie neví.

Dalším úkolem ostravských pátračů je zjišťovat identitu nalezených mrtvých osob. Od roku 1993 do současné doby se jim to nepodařilo v sedmnácti případech.

Lebka

Tajemstvím je například obestřen nález kosterních ostatků v Klimkovicích na Ostravsku. Lebku bez spodní čelisti objevil během procházky mladý pár, který přivolal policisty. Ti ihned zahájili rozsáhlé vyšetřování. Snažili se zjistit nejen totožnost mrtvého, ale hledali i další části kostry. Do pátrání se zapojil i jeden z nejlepších evropských záchranářů – Alexander Berek ze Speciální kynologické záchranné služby ze Slovenska se svým sedmiletým psem Dněprem.

„Je cvičený na živý a mrtvolný pach,“ řekl během jedné z pátracích akcí Berek Deníku s tím, že Dněpr má za sebou desítky nasazení v celé střední Evropě, kde zasahoval u nejzávažnějších případů. Mrtvoly či ostatky dokáže najít ve vodě, na zemi i pod zemí, a to i s odstupem řady let.

„Vždy záleží na tom, kolik tkáně zůstane na ostatcích. Tam, kde se na kostech nenachází tkáň, je práce obtížnější. I kosti ale mají svůj specifický pach,“ řekl Berek. Ani on však další kosterní ostatky nenašel. Kriminalisté v průběhu vyšetřování vytipovali několik pohřešovaných lidí. Ani tyto stopy je ale k cíli nepřivedly. Neuspěli ani potápěči prohledávající vytipovanou lokalitu.

Experti část nalezené lebky podrobili detailnímu zkoumání. Dobu smrti však nedokázali přesně určit, dlouho nemohli získat ani DNA. Nakonec se jim to ale podařilo.

„Doba smrti byla odhadnuta na pět až dvacet let. Podle DNA bylo zjištěno, že se jedná o kosterní ostatky muže. Získaný profil DNA jsme porovnali v Národní databázi DNA s negativním výsledkem. Kriminalisté vytipovali několik možných pohřešovaných, ani metodou superprojekce se ale nepodařilo zesnulého dosud identifikovat,“ uzavřel Drozd.