„Věc byla odložena, protože nebylo zjištěno podezření z trestného činu,“ prohlásil mluvčí Útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Roman Skřepek. Ostravský primátor Petr Kajnar (ČSSD) připouští, že by to mohlo zhoršit vyjednávací pozici města při uplatňování reklamace.

Zhruba loni touto dobou se ukázalo, že stavbaři, kteří před třemi lety rekonstruovali ostravské Masarykovo náměstí, zřejmě použili méně kvalitní dlažební materiál, než měli. Ačkoliv představitelé Ostravy coby zástupci investora dostali certifikáty, podle nichž je materiál zcela v pořádku a odpovídá projektu, expertní posudek od certifikované Zkušebny kamene a kameniva v Hořicích ukázal, že s 95procentní pravděpodobností není kámen použitý na dlažbu z lomu v České republice. Pochází zřejmě z Číny, což by bylo v rozporu se smlouvou. Posudek také ukázal, že ze čtyř vzorků kamene odebraného z náměstí tři nevyhovovaly požadavkům specifikace. Největším problémem byla odolnost proti kluzu.

Případem se začala zabývat protikorupční policie, záležitost se snažilo řešit vedení města. Požádalo nástupnickou firmu hlavního dodavatele stavby společnosti Tchas, Eiffage Construction, aby náměstí v rámci reklamace celé předláždila.

„K dohodě jsme nedospěli. Jednání jsme přerušili týden před komunálními volbami s tím, že dlažbou na Masarykově náměstí se bude zabývat nová politická reprezentace města. Čekali jsme také na závěry policie. Přitom jsme s našimi právníky zvažovali možnost žaloby,“ řekl ostravský primátor Petr Kajnar s tím, že podnikne všechny možné kroky k tomu, aby stavbaři náměstí předláždili. „Sejdeme se se zástupci společnosti Eiffage Construction, znovu jim předneseme naše požadavky. Pokud na ně nepřistoupí, poradíme se s právníky, zvážíme žalobu, případně obnovení vyšetřování,“ uvedl Kajnar.

Je možné, že kvůli Masarykovu náměstí zažaluje Ostrava stavebníky ještě z jiného důvodu. Když se po květnových povodních propadl pod hasičským vozem kus „masarykáče“, nechalo město provést geofyzikální průzkum a nedestruktivní radiodiagnostiku jeho podloží. Odborníci došli k závěru, že vznik kaverny měly na svědomí dlouhotrvající přívalové deště. Tehdejší náměstek primátora pro investice Zdeněk Trejbal (ČSSD) v létě uvedl, že se také ukázalo, že na dvou místech náměstí jsou ještě nezhmotněné prostory, tedy části, které nejsou dostatečně pevné. Nebylo jasné, zda vznikly kvůli rekonstrukci náměstí nebo při dřívější výstavbě kolektoru. I dodavatelem této stavby však byla společnost Tchas.

Mluvčí Eiffage Construction Vladimír Raszka potvrdil, že se představitelé firmy sejdou s novým vedením Ostravy. „Znovu celou záležitost probereme. Je i naším zájmem, aby náměstí bylo v pořádku. Zřejmě asi nepůjde o předláždění celé plochy, ale těch nejchoulostivějších míst. Je pro nás dobrá zpráva, že policie zastavila vyšetřování,“ řekl Raszka s tím, že v současnosti firma provádí po dohodě s vedením obvodu Moravské Ostravy a Přívozu, které náměstí spravuje, drobné reklamace a opravy.

>> Rekonstrukce Masarykova náměstí, kterou před třemi lety dokončilo sdružení firem pod hlavičkou společnosti Tchas, stála zhruba 98 milionů korun. Většinu platilo město Ostrava, patnácti miliony korun přispěl městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz. Vydlážděno žulovými deskami tří barevných odstínů a mramorovými dlažebními kostkami je téměř deset tisíc metrů čtverečních za 34 milionů korun bez daně.
>> POZNÁMKA MARTINA PLEVY

Tak trochu nepovedený koberec z Číny

Téma ostravského Masarykova náměstí musí připomínat zdejším obyvatelům nevydařenou frašku, ještě k tomu na pokračování. Od doby, kdy bylo rekonstruováno, se o něm totiž pravidelně píše především kvůli nějakým problémům. Město reklamuje, co se dá, ke zlepšení situace centrální části krajské metropole ale zatím nic nevede.

Nejprve přišly na přetřes nově vysazené jerlíny, které na náměstí nahradily statné lípy. Stromky připomínající bídné haluzky zdaleka nesplňují představy o tom, jak by se měl nový „Masarykáč“ zelenat. Přesto místo okamžité výměny dostaly čas na uchycení se. Dočká se ještě současná generace okamžiku, kdy se bude o těchto jerlínech moci mluvit jako o stromech?

Kapitolou se třemi vykřičníky je pak samotná dlažba, která začala nejprve na mnoha místech praskat. Občas se tedy nějaká ta deska vyměnila a obecně se všichni tvářili, jako by se nechumelilo. Jenže v zimě chumelit začalo. A z dlažby pokryté sněhovou břečkou se stalo jedno velké kluziště, na kterém se poroučel k zemi každý, kdo nezvládl pochytat aspoň něco z bruslařského umění Martiny Sáblíkové.

To už kvalita dlažby začala leckomu vrtat hlavou. Tenhle šmejd že je česká žula? Není, ukázaly následné rozbory kamene. S největší pravděpodobností prý dlažební desky pocházejí z čínských lomů. A jak každý ze své zkušenosti ví, věci s nálepkou Made in China bývají sice mnohem levnější, jejich kvalita však mnohdy velmi pokulhává. Stejně jako v tomto případě.

Za této situace by šlo navíc o jasný podvod a dalo by se předpokládat, že stavební firma náměstí kajícně předláždí tím, co tam má skutečně být. Jenže ta se k tomu zatím nemá. Do karet jí teď nahrálo i to, že protikorupční policie případ „dlažba“ odložila. Škoda. Už to začínalo vypadat, že budou určeni viníci zfušovaného náměstí a že začne jeho druhá proměna, tentokrát skutečně k lepšímu.

Závěrem je nutno přiznat, že někdo přece jen může říct, že je Masarykovo náměstí hezky udělané. A sice člověk, který se nad ním proletí ve vyhlídkovém letadle či vrtulníku. Barevná dlažba totiž při pohledu z výšky připomíná perský koberec s třásněmi. Škoda jen, že drtivá většina Ostravanů takhle „Masarykáč“ nikdy v životě neuvidí. Bude ho však bohužel nadále znát z každodenní reality. Tedy jako tak trochu nepovedený koberec z Číny…
ČTĚTE TAKÉ:Kdo může za propadlé Masarykovo náměstí? Voda