Při jedné z nich se předsedkyně senátu rozhněvala na nejmocnějšího muže Ostravy – primátora Tomáše Macuru. Ten v kauze vypovídal jako svěděk a poškozený v jedné osobě.

Zatímco mu soudkyně kladla dotazy, primátor stojící za takzvaným výslechovým pultíkem „nenápadně" vytáhl z kapsy telefon a začal pod dřevěným rámem vyťukávat zprávu. Další dění připomínalo scénu ze školy, kdy učitelka peskuje školáka nedávajícího pozor.

„Co to prosím děláte," zeptala se. „Přišla mi zpráva a musím na ni odpovědět," zareagoval primátor. Předsedkyně senátu se na něj nevěřícně podívala: „To snad nemyslíte vážně! Uvědomujete si, že jste u soudu!"

Primátor se omluvil, telefon vypnul, strčil do kapsy a výslech mohl pokračovat.

TELEFON

Kvůli telefonu se soudkyně naštvala ještě jednou, tentokrát ale neoprávněně. Jen málo scházelo k tomu, aby nechala zkontrolovat mobilní telefony všech přítomných.

Důvodem byla skutečnost, že si někdo v jednací síni nechal zapnutý přístroj, což rušilo nahrávací zařízení.

„Prosím přítomné, aby své telefony zcela vypnuli. Režim letadlo nestačí," prohlásila. Když po zhruba minutě zapisovatelka uvedla, že nahrávací zařízení je stále rušeno signálem, soudkyně svůj požadavek důrazně zopakovala. „Mám snad přistoupit k osobní kontrole?" zvýšila po chvíli hlas.

Vzápětí vyděšeně sáhla po svém mobilním telefonu a chytila se za hlavu. „Moc se všem omluvám. Tím, kdo ruší nahrávací zařízení, jsem já. Mám nemocné dítě a mobil jsem si nechala na tiché vyzvánění kvůli zprávám. Už ho vypínám. Ještě jednou se všem hluboce omlouvám. A nyní můžeme přejít k tomu, proč jsme se tu dnes sešli," uzavřela.

TO JE PODLÉ

Během hlavního líčení několikrát došlo i k ostrým výměnám názorů mezi státním zástupcem a obhájcem obžalovaného. Vše vyústilo v den výslechu jednoho ze svědků – někdejšího hejtmana Moravskoslezského kraje Miroslava Nováka.

Ten se s obžalovaným i jeho obhájcem dobře znal. Krátce před svým výslechem je potkal na chodbě justičního paláce v Ostravě-Porubě. Při družném rozhovoru je přistihl státní zástupce, který neskrýval své rozladění.

„Nevím, jestli děláte dobře, pane obhájče. Budu informovat soud o tom, že mluvíte se svědkem před jeho výslechem," řekl státní zástupce. „Promiňte, ale my neřešíme věci, které se týkají soudu. Bavíme se o vítkovickém hokeji a změnách v něm," reagoval advokát.

V soudní síní pak žalobce skutečně požádal soudkyni, aby v zápisu o hlavním líčení bylo uvedeno, že před jednací síní přistihl svědka v rozhovoru s obhájcem obžalovaného. „Tak to je podlé pane žalobče," prohlásil advokát a předsedkyni senátu vysvětlil, o čem se svědkem hovořil.

ELITA

Při soudním jednání došlo také k nezvyklé situaci v podobě předvolání elity Moravskoslezského kraje. V rozmezí několika desítek minut se v soudní síni vystřídali nejmocnější muži regionu, kteří vypovídali jako svědci. Kliku jednací síně si mimo jiné podávali šéf moravskoslezské policie Tomáš Kužel, tehdejší hejtman Miroslav Novák a bývalí náměstci ostravského primátora Dalibor Madej a Lumír Palyza.

K TÉMATU

Soud osvobodil muže, který chtěl podle žaloby uplatit primátora Ostravy. Poukázal na to, že i odměny, které legálně vyplácela teplárenská společnost, byly z morálního hlediska problematické
Nebyl to pokus o podplácení ve smyslu zákona. K takovému závěru dospěl v pátek Okresní soud v Ostravě, který vynesl osvobozující verdikt nad někdejším poradcem teplárenské společnosti Veolia Jiřím Lukešem (70 let). Ten se podle obžaloby pokusil uplatit ostravského primátora Tomáše Macuru. Měl mu slíbit sto tisíc korun jako neoficiální odměnu za působení v komisi, která mimo jiné rozhodovala o ceně tepla pro obyvatele Ostravy. Stát se tak mělo předloni v únoru během krátkého rozhovoru mezi čtyřma očima po skončení jedné ze schůzek komise. Macura uvedl, že to vnímal jako korupční nabídku a později se obrátil na šéfa moravskoslezské policie. Lukeš jakýkoliv pokus o uplácení důrazně odmítl. Primátorovi prý nic nenabízel a vše označil za politickou hru. K předání peněz nedošlo.

„V žalobním návrhu označený skutek není trestným činem," uvedla předsedkyně senátu, která dodala, že rozhodnutí soudu má dvě roviny. „Jednou je rovina právní, druhou pak rovina morální," řekla soudkyně, podle které z právního hlediska nebylo prokázáno, že by Lukeš spáchal trestný čin. Primátor například nedokázal specifikovat, jakou protislužbu by měl za údajnou neoficiální odměnu poskytnout. „Nebylo mu jasné, co by měl – pokud by ty peníze přijal- dělat," řekla soudkyně s tím, že u úplatku musí být zřejmé, k jakému cíli má sloužit.

MORÁLNÍ HLEDISKO
Během hlavní líčení se detailně rozebírala činnost komise čítající osm lidí – čtyři z Veolie a čtyři z města. Její členové před několika léty brali ročně přibližně stotisícovou oficiální odměnu, kterou vyplácela společnost Veolia či její předchůdkyně, firma Dalkia. Zastupitelstvo Ostravy ale později zakázalo, aby uvolnění zástupci za své působení, a to nejen v této komise, dostávali odměny. Primátor Macura během výslechu uvedl, že získal dojem, že vyplácení odměn neoficiálně pokračovalo i po zákazu. To se neprokázalo.

Jako svědci v případu vypovídali i členové komise. Uvedli, že v době, kdy to bylo legální, odměny skutečně brali a řádně je zdanili. Odmítli však, že by si odměny nechali vyplácet i poté. Jak u soudu zaznělo, trestní senát nepředpokládal, že by to někdo ze členů komise potvrdil. „Ty osoby by se vystavily trestnímu stíhání," řekla soudkyně, podle které byly i legální odměny z morálního hlediska sporné. „I ty prostředky, které byly nějaký způsobem legálně podloženy, jsou z morálního pohledu problematické," uvedla soudkyně.

KDYBY…
Jak při zdůvodnění rozsudku dále zaznělo, soud mohl teoreticky za určitých okolností rozhodnout i jinak než uvedeným verdiktem.

„Senát se shodl na tom, že v tomto řízení by bylo možno dospět případně i k jinému závěru – v případě že by policie spolupracovala s panem poškozeným na jiných principech. Možná mohly být užity jiné způsoby, jiné policejní metody. Je to otázka policejní taktiky a práce, do které soud nemá co hovořit," řekla soudkyně, podle které za dané situace nepřicházela v úvahu jiná varianta než zprošťující rozsudek.

„Považuji za nezbytné konstatovat, že trestní zákon nedosáhne na všechna jednání, která jsou v morální společnosti nepřijatelná. A společnost se s tímto musí nějakým způsobem vypořádat. Občané s tímto mohou pracovat v rámci svých rozhodnutí, například ve volbě politiků nebo v rámci práce v zastupitelstvech, do kterých mohou vstupovat," uzavřela předsedkyně senátu, podle které by lidé měli usilovat o to, aby se komunální politika stala co nejotevřenější.

Rozsudek není pravomocný. Žalobce se na místě odvolal, případem se tedy bude zabývat Krajský soud v Ostravě. Obžalovaný se jednání ze zdravotních důvodů nezúčastnil.