V regionu přibývá nemocných s průjmy po léčbě antibiotiky

Rozeznat průjem způsobený klostridiemi po léčbě antibiotiky od toho, za kterým stojí nějaká dietní chyba a jiný typ bakterií nebo virů, laik nedokáže. Na první pohled vypadá jako běžná letní příhoda typická bolestmi břicha, nadýmáním a neustálým běháním na záchod. Nejde ale o banalitu, mnozí oslabení senioři a chronicky nemocní lidé na tuto infekci umírají. Jejich počet roste.

Podle Mladé fronty Dnes, která na problém upozornila, zemřelo letos v Moravskoslezském kraji na tuto infekci čtrnáct lidí. Všechna tři infekční oddělení v regionu – v opavské, havířovské a ostravské fakultní nemocnici – hlásí nárůst počtu pacientů s tímto onemocněním.

Podle mluvčího ostravské fakultní nemocnice Tomáše Oborného na infekční klinice s tímto onemocněním leželo letos už okolo stovky pacientů, tři z nich zemřeli. „Šlo o seniory nad pětasedmdesát let. Nikdo z nich nezemřel přímo na klostridiovou infekci, všichni byli oslabení jinými chorobami, ale průjmy se jejich zdravotní stav zhoršil," uvedl Oborný. Infekční průjem způsobený klostridiemi zkrátil život i pacientům Slezské nemocnice v Opavě. Primář infekčního oddělení Petr Kümpel uvedl, že několik pacientů letos sice zemřelo, ale ne na průjmové onemocnění. „Byli to lidé s nemocným srdcem, ledvinami nebo plícemi a průjem byl u nich jen faktor, který zdravotní stav zhoršil," vysvětlil Kümpel.

Nárůst onemocnění v kraji potvrzuje i vedoucí oddělení epidemiologie nemocničních nákaz a provozu zdravotnických zařízení Krajské hygienické stanice v Ostravě Ladislava Michálková. Statistiky hygieniků se ale mírně liší od těch nemocničních. „Evidujeme jen ohlášené případy, většinou jde o pacienty s vážnějším průběhem nemoci. Nedostáváme také data o těch nemocných, kteří se sice v našem kraji léčili, ale trvalé bydliště mají jinde," vysvětlila Michálková.

Dodala, že zatímco v roce 2010 v kraji onemocnělo průjmy způsobenými klostridiemi dvaaosmdesát lidí a jeden člověk zemřel, loni krajští hygienici evidovali 240 nemocných, čtyři z nich zemřeli. Letos zatím evidují 124 onemocnění, z toho dvě úmrtí. Vždy se jednalo o úmrtí pacientů starších osmdesáti let.

„Klostridiovou infekcí většinou onemocní lidé nad pětašedesát let věku, jejichž organismus je oslaben základní, většinou chronickou chorobou. Například trpí zánětem močových cest, průdušek nebo jinou zánětlivou nemocí a musejí užívat širokospektrá antibiotika. Ta mohou zničit běžnou střevní flóru, a pomnoží se odolné klostridie. Tyto bakterie následně poškozují epitel tlustého střeva, jejich toxiny vyvolají v místě pomnožení zánět s vodnatými průjmy. Léčba musí být cílená na klostridie," vysvětlila Michálková.

Dodala, že i když se počty onemocnění způsobené klostridiemi v kraji zvyšují, nelze mluvit o epidemii a lidé se nemusejí zbytečně strachovat. Varuje ale před nadměrným užíváním antibiotik, doporučuje dbát důsledně na hygienu, protože onemocnění je nakažlivé.

„Antibiotika by měli pacienti užívat jen pod dohledem lékaře. Když už jim je lékař předepíše, doporučujeme současně užívat probiotika, která je možné koupit v lékárnách a která podporují střevní flóru," řekla Michálková.

Bakterie a viry útočí

Hygienici každoročně v létě zaznamenávají nárůst akutních průjmových onemocnění, jejímiž původci jsou bakterie Campylobacter, Salmonella a také viry. „Bakterie Campylobacter zapříčinila v prvním pololetí letošního roku dvaašedesát procent všech průjmových onemocnění v Moravskoslezském kraji, což představuje 1407 onemocnění. Z toho 676 onemocnění bylo zaznamenáno u dětí do patnácti let. Obdobný výskyt byl i vloni," uvedla ředitelka Krajské hygienické stanice v Ostravě Helena Šebáková. Dodala, že kampylobakterióza se přenáší ze zvířat na lidi. Původce onemocnění se nejčastěji nachází v syrovém mase, hlavně v drůbežím. „K nákaze dochází zejména požitím nedostatečně tepelně upraveného drůbežího masa. Jako prostředníci se uplatňují měkké salámy, tlačenky, sekané, játrovky a paštiky. Zdrojem nákazy mohou být i domácí mazlíčci, tedy psi a kočky," upřesnila Šebáková.

Jak lze předejít kampylobakterióze?

Nejdůležitější je důkladná hygiena rukou:
před přípravou jídla
po práci se syrovým masem
před jídlem
po použití toalety nebo výměně dětských plen
po kontaktu s domácími mazlíčky nebo jinými zvířaty
po práci na zahradě
Při nakupování potravin je nutné kontrolovat:
jejich vzhled a kvalitu
dobu použitelnosti
vhodnost skladování
V kuchyni důsledně oddělovat:
syrové potraviny od již tepelně upravených a určených ke konzumaci
syrové maso skladovat v lednicích na nižších místech než potraviny určené ke konzumaci
všechny potraviny dostatečně tepelně zpracovávat
udržovat všechny plochy v kuchyni a vybavení kuchyně včetně nožů a dřezů čisté
Zdroj: Krajská hygienická stanice v Ostravě