Od ničivých povodní se tu totiž změnilo jen to, že s nimi představitelé města mluví a snaží se najít peníze na opravu kanalizace a stavbu protipovodňové hráze. „Bohužel však zatím zůstává jen u těch slov,“ krčí rameny třiašedesátiletý Miroslav Dragoun.

„Je to zvláštní pocit po tolika letech stát na stejném místě a sledovat velmi podobnou situaci,“ popsal loni své dojmy prezident Václav Klaus, když stál na starém koblovském mostě v Ostravě a sledoval práci hasičů. Ti museli na Odře v části Žabník stejně jako v roce 1997 postavit ochrannou hráz z pytlů s pískem a vodních vaků a přečerpávat vodu, aby nezatopila okolní domy. Před deseti lety, kdy Moravu a Slezsko zasáhly ničivé povodně, přiletěl totiž tehdejší premiér Václav Klaus společně s tehdejším šéfem Poslanecké sněmovny Milošem Zemanem vrtulníkem do Ostravy, aby viděli, co rozvodněné řeky napáchaly. Se situací se seznamovali právě na tomto mostě.

Na rozdíl od prezidenta, který možná cítil po těch letech i dojetí, stále stejný stav v lokalitě Žabník v Ostravě-Koblově dohání místní obyvatele k zoufalství „Tehdy nás to úplně vyplavilo. Ovšem i teď stačí vydatnější déšť, a vodu máme v domě minimálně dvakrát do roka. Celou tu dobu tady pro nás nikdo nehnul prstem. Kanalizace je zastaralá, chybějí jí zpětné záklopky, takže i když hasiči postaví protipovodňovou stěnu, aby se řeka nevylila z břehů, nateče nám voda do domů kanálem.

Politici argumentují jediným - mobilní hráze a další opatření stojí moc peněz,“ stěžovala si roztřeseným hlasem místní obyvatelka Marie Doleželová. Bývalý zastupitel Slezské Ostravy Pavel Benčík, který bydlí nedaleko, podotkl, že se přece jen ledy trochu rozhýbaly. Existují prý podle něj studie, jak oblast před velkou vodou ochránit, městští zastupitelé se s občany scházejí a plánují, v praxi se to však zatím nijak neprojevilo.

Náměstek primátora: Nejdříve spravíme kanály

Náměstek ostravského primátora pro životní prostředí Dalibor Madej (ODS), který vytáhl starého kostlivce ze skříně po svém předchůdci, má stejný pocit. „Děláme, co můžeme, lidé to však zatím v praxi nepocítili,“ souhlasí Madej. Ze studie, kterou nechal vypracovat jeho předchůdce ve funkci Mirko Jašurek (ČSSD), vyplývá, že je možné ochránit lokalitu Žabník před dvacetiletou vodou mobilními protipovodňovými stěnami, což by si vyžádalo asi sedmdesát až devadesát milionů korun. Nebo je možné tu postavit stabilní hráz proti stoleté vodě za zhruba 130 milionů korun. Třetí alternativou je nedělat proti vodě nic – vykoupit domy a oblast Žabníku nechat volnou.

„Na výkupy nemáme peníze. Také tu není jistota, že by s nimi místní osadníci souhlasili,“ konstatoval Madej. V první fázi se mu podařilo pro koblovské prosadit 650 tisíc na opravu kanalizace, existuje také stavební povolení na zvýšení místní komunikace. „Ta však chrání místní obyvatele jen před pětiletou vodou. Z mezirezortní komise při ministerstvu průmyslu a obchodu bychom snad měli dostat potřebné peníze na stavbu sypané hráze ochraňující před vodou stoletou. Jasněji bychom měli mít v srpnu,“ podotkl Madej.