Hrušov, část města Ostravy, je zatím symbolem industriálního zla. Jde o městskou čtvrť, kterou průmyslový rozmach doslova zničil. První zmínka o obci tohoto jména je z roku 1256; vlastnila ji těšínská knížata. V roce 1838, tedy přesně před sto sedmdesáti lety, zde bylo nalezeno uhlí. O třináct let později se vídeňský bankéř a podnikatel Miller von Aichholz a brněnský průmyslník C. Hochstetter rozhodli v Hrušově založit První rakouskou továrnu na sodu. Kromě ní se zde vyráběly kyseliny sírová a chlorovodíková, a také chlorové vápno. Ve výrobních procesech se objevuje zinek, baryum a kobalt.

Areál chemičky se podobal šachovnicovému poli. Provoz byl úspěšný ještě i za komunismu. V roce 1992 ale došlo k privatizaci podniku, k následnému neprůhlednému prodeji a zastavení výroby. Dnes se můžeme jen dohadovat, zda to nebyl jen skrytý tah konkurence. Ve velmi krátkém čase celý šedesátihektarový areál zchátral, část technologického zařízení byla odvezena, jinak vše z kovů, zejména barevných, bylo předmětem nájezdů celých skupin sběračů.

Představy města

V roce 2006 koupila areál firma Sekyra Group, dnes patří toto území firmě S. P. I. Holding, a.s. Podle náměstka primátora Lukáše Ženatého je součástí areálu i halda, s níž bude muset vlastník něco udělat. Buď bude upravena, anebo odstraněna. Ostrava samozřejmě podporuje snahu, aby na uvolněném prostoru vznikla zóna lehkého průmyslu a různorodého podnikání. Demolice objektů v areálu chemičky již značně pokročila.

Lukáš Semerák, předseda představenstva S. P. I. Holding a. s., potvrzuje, že na místě chemičky bude zóna určená pro takzvanou logistiku a skladování, mohly by vzniknout objekty na drobnou výrobu, budou tam i administrativní budovy. Semerák také uvádí, že území chemičky je samozřejmě kontaminováno hlavně anorganickými látkami. Probíhají analýzy způsobů odstranění ekologických zátěží, ale konečné rozhodnutí ještě učiněno nebylo, protože demolice budov a zařízení budou probíhat do poloviny letošního roku. A kdy se začne stavět? Předseda představenstva Semerák je v prognozách zdrženlivý. „Letos na jaře začne první etapa územněsprávního řízení a na nějaké termíny je brzo. Budeme považovat za úspěch, když ve druhé polovině příštího roku takříkajíc kopneme do země.“ Tento rozsáhlý projekt je plánován zhruba na pět až osm let a podle Lukáše Semeráka bude jeho výstavba závislá na poptávce po podnikatelských objektech. Areál chemičky je nedaleko nové dálnice, přístupnost z města je od kruhové křižovatky ideální, koneckonců sem vede i železniční vlečka.

Dobrá budoucnost

Průzkum ekologického zatížení chemického areálu a analýzu rizik provádí pro současného vlastníka odborná firma AQD-envitest, s. r. o. Jiří Tylčer z této firmy potvrzuje, že ověřené znečištění neohrožuje obyvatelstvo ani životní prostředí v okolí areálu a bude ještě potřeba přesně určit opatření, kterými se odstraní rizika kontaminace pro budoucí užívání celé šedesátihektarové plochy tak, aby to bylo v souladu s potřebami vlastníka a v souladu s územním plánem. Není pravda, že zdejší ekologická zátěž je větší než na Karolině. Kontaminace je způsobena především anorganickými látkami.

Ostravský magistrát ovšem pohlíží na Hrušov jako celek, vedle areálu chemičky je za hlavní tratí původně obytná zóna, která však byla v roce 1997 silně postižena záplavami. Chce dát do pořádku i tuto část Hrušova. Dnes je toto území téměř liduprázdné a z důvodu ohrožení záplavami nemůže plnit funkci bydlení,“ zdůrazňuje náměstek primátora Lukáš Ženatý. Podle něho nejde o brownfield klasický, tedy průmyslový, ale sociální. Kvůli zmíněným záplavám je území k bydlení naprosto nevhodné. Z toho důvodu zde byl v minulosti změněn územní plán města. Takže vyvstává otázka, co s ním dál. Zdejší pozemky patří různým majitelům. Snahou magistrátu je pozemky ve vlastnictví státu získat převodem, od soukromníků a firem je vykoupit, aby se celé území sjednotilo a mohlo být nabídnuto případným investorům. Je na okraji města, velmi dobře dopravně přístupné. Podle Ženatého by se zde dalo udělat něco podobného, oč se snaží firma S. P. I. Holding, a. s. v blízkém sousedství.

Gigantické dílo

Místo je skutečně pro účely drobného podnikání, stavby administrativních budov, skladů a podobně velmi výhodné. Hrušov byla kdysi ryze zemědělská obec, kterou průmyslová činnost doslova zničila. Dnes má tento špinavý a deprimující kout města novou šanci: přeměnit se v podnikatelskou zónu, která bude rozhodně pěknější, a také užitečnější, než prostory lhostejně ponechané svému osudu. A o to jde. Přibližuje se tedy třetí fáze rozvoje Hrušova, a je potřeba si přát, aby se toto gigantické dílo podařilo. . . .