„Mladá paní, kupte si časopis,“ volá Jaroslav na procházející. Třiašedesátiletý prošedivělý muž si prodejem časopisu Nový prostor přivydělává už sedmým rokem. V mládí přišel při úrazu o část pravé ruky, pak se ještě živil jako strážný a skladník, ale od roku 1996 je bez práce. „Dělat vrátného, to by mi strašně pomohlo,“ sní Jaroslav.
Pobírá sice pět tisíc korun invalidního důchodu, to ale na slušné živobytí nestačí. A na příjem z prodeje časopisu se nedá spolehnout. „Někdy se mi podaří prodat denně i deset výtisků,“ chlubí se Jaroslav. To je ale spíše výjimka. Nejlepší zákazníci jsou podle něj studenti. „A čím bohatější lidé jsou, tím jsou lakomější,“ tvrdí vytrvalec mezi prodejci.
Prodejců přibývá
V současné době si prodejem Nového prostoru v ulicích Ostravy přivydělává dvanáct lidí, o pět více než v lednu. „Otepluje se, a tak zájemců přibývá. Loni ale Nový prostor prodávalo určitou dobu až třiadvacet lidí. Šest z nich patří mezi stabilní prodejce, kteří to dělají už déle než rok. V průměru lidé prodají tak čtyři až pět časopisů denně, záleží na tom, jestli prší, ale třeba i jestli je po výplatách. Prodej jde hůře i proto, že se zvedla jeho cena,“ říká koordinátor prodeje časopisu Nový prostor Petr Jícha.
Tiskovina, jejímž prodejem si přivydělávají lidé v sociální nouzi, především bezdomovci, stojí čtyřicet korun, prodejci jde polovina částky. Když lidé prodají dva časopisy, mají na noclehárnu. „Pak ještě potřebují něco na jídlo, a jsou mezi nimi i silní kuřáci, ti si chtějí vydělat na cigarety,“ popisuje Jícha. Prodej jde podle něj lépe komunikativním lidem nebo ženám – ty prodají až dvakrát více časopisů. „Ne každý má na to povahu, je to trošku takové legální žebrání. Většina lidí bez domova má problém s alkoholem, a i když v pravidlech je, že při prodeji nesmějí pít, někteří si musejí dát skleničku, aby se odvážili na ulici postavit,“ dodává závěrem Jícha.