„Mladá paní, kupte si časopis,“ volá Jaroslav na procházející. Třiašedesátiletý prošedivělý muž si prodejem časopisu Nový prostor přivydělává už sedmým rokem. V mládí přišel při úrazu o část pravé ruky, pak se ještě živil jako strážný a skladník, ale od roku 1996 je bez práce. „Dělat vrátného, to by mi strašně pomohlo,“ sní Jaroslav.

Pobírá sice pět tisíc korun invalidního důchodu, to ale na slušné živobytí nestačí. A na příjem z prodeje časopisu se nedá spolehnout. „Někdy se mi podaří prodat denně i deset výtisků,“ chlubí se Jaroslav. To je ale spíše výjimka. Nejlepší zákazníci jsou podle něj studenti. „A čím bohatější lidé jsou, tím jsou lakomější,“ tvrdí vytrvalec mezi prodejci.

Prodejců přibývá

V současné době si prodejem Nového prostoru v ulicích Ostravy přivydělává dvanáct lidí, o pět více než v lednu. „Otepluje se, a tak zájemců přibývá. Loni ale Nový prostor prodávalo určitou dobu až třiadvacet lidí. Šest z nich patří mezi stabilní prodejce, kteří to dělají už déle než rok. V průměru lidé prodají tak čtyři až pět časopisů denně, záleží na tom, jestli prší, ale třeba i jestli je po výplatách. Prodej jde hůře i proto, že se zvedla jeho cena,“ říká koordinátor prodeje časopisu Nový prostor Petr Jícha.

Tiskovina, jejímž prodejem si přivydělávají lidé v sociální nouzi, především bezdomovci, stojí čtyřicet korun, prodejci jde polovina částky. Když lidé prodají dva časopisy, mají na noclehárnu. „Pak ještě potřebují něco na jídlo, a jsou mezi nimi i silní kuřáci, ti si chtějí vydělat na cigarety,“ popisuje Jícha. Prodej jde podle něj lépe komunikativním lidem nebo ženám – ty prodají až dvakrát více časopisů. „Ne každý má na to povahu, je to trošku takové legální žebrání. Většina lidí bez domova má problém s alkoholem, a i když v pravidlech je, že při prodeji nesmějí pít, někteří si musejí dát skleničku, aby se odvážili na ulici postavit,“ dodává závěrem Jícha.

Počet bezdomovců v Ostravě roste

Kolik žije v Ostravě lidí bez domova? Jsou jich stovky, ale přesně je spočítat je složité. Lidé žijí v tábořištích za městem, pod mosty, v opuštěných chatkách a garážích, toulají se z místa na místo. „Z dlouhodobého hlediska osob bez přístřeší přibývá. Podle našich odhadů je jich čtyři sta až pět set,“ míní vedoucí útvaru sociálních služeb Charity Ostrava Vojtěch Curylo. Terénní pracovníci Charity a Armády spásy lidi bez domova kontaktují, ale nelegitimují je. A tak jde pouze o orientační číslo. Svá místa mají lidé bez přístřeší v podstatě v každém městském obvodu, hodně se jich pohybuje například ve Vítkovicích nebo kolem řeky Odry. Podle Curyla přibývají do řad bezdomovců poslední dobou hlavně lidé důchodového věku. „Možná jde o dojezd událostí roku 1989 a ty problémy dopadají na generaci o patnáct dvacet let později. Důvodů ale může být celá řada,“ dodal Curylo. V Ostravě mohou bezdomovci přespávat ve třech azylových domech a dvou noclehárnách. Ve městě fungují i další nízkoprahová zařízení, například kontaktní místo pro osoby v nouzi v Charitním domě svatého Františka v Ostravě-Vítkovicích.