Ostravané ročně vyprodukují asi sedmdesát tisíc tun odpadu. Dosud končí zejména na skládce v Ostravě-Hrušově. Ta bude ale ani ne za čtyři roky plná. Společnost OZO Ostrava proto nyní začala připravovat rozšíření tohoto území západním směrem, které by bylo schopné pojmout odpadky na dalších deset let. Detaily svého záměru ale zatím zveřejňovat nechtějí s tím, že projekt je teprve na začátku.

„Nyní se pracuje na předprojektové přípravě. Náš záměr koordinujeme s projektem sousedící rozvojové zóny a s územním plánem. Pokud bude realizován v plném rozsahu, bude možné v daném prostoru ukládat odpad města do roku 2023,“ sdělil Petr Bielan, náměstek ředitele společnosti OZO Ostrava.

Se svým plánem už společnost OZO seznámila vedení městského obvodu Slezská Ostrava, na jehož území se skládka nachází. Starosta Antonín Maštalíř uvedl, že toto rozšíření skládky je ještě městský obvod schopen akceptovat, je to ale naposledy. „Více území už nejsme ochotni pro tyto účely dát,“ zdůraznil starosta s tím, že na území obvodu už je dost ekologických problémů, vedle skládky třeba centrální odval na Zárubku či 250 komínků odvádějící metan.

Mezitím by se snad už měl problém kam s odpady vyřešit bez toho, aby byla skládka dále rozšiřována nebo aby musela vzniknout nová někde jinde. Nejvíce se hovoří o spalovně, kde by byl odpad využit energeticky a kterou kraj ve spolupráci s pěti městy zamýšlí postavit v Karviné. Nyní na ni shání peníze. Proti krajskému projektu integrovaného centra však stojí ministerstvo životního prostředí. „V současné době se pracuje na přípravě projektové dokumentace pro stavební řízení. Jediné, co komplikuje náš záměr na výstavbu integrovaného centra, je postoj ministra životního prostředí a jeho poradců. My ale věříme, že se nám to podaří prosadit, je to projekt ekologický a velice nutný,“ řekla mluvčí Krajského úřadu Moravskoslezského kraje Šárka Vlčková.

Karvinská spalovna má ročně energeticky zpracovat na 192 tisíc tun odpadu. Podle náměstka OZO Bielana bude hrušovská skládka potřebná i po případné výstavbě spalovny. „Spalovny a skládky se doplňují. Po energetickém využití odpadů ve spalovně je nutno někde ukládat rezidua po spálení, i když je jich jen malá část. Rovněž v období provozních odstávek na spalovně je nutno mít záložní prostor, kam je možno odpady uložit. Musíme si uvědomit, že komunální odpady vznikají nepřetržitě,“ vysvětlil Bielan.