V Ostravě je několik hald, tedy pozůstatků zaniklé těžby uhlí, z nichž ovšem jen tři jsou mimořádně velké. Nejvyšší je halda Ema, která se tyčí nad Trojickým údolím do výše 315 metrů nad mořem a je dominantou města. Druhá je halda Dolu Heřmanice. Ema prohořívá jen mírně, ta heřmanická je ohněm doslova rozbouřená. Třetí halda je v Přívoze a přiléhá k Dolu Odra. Od úpatí k vrcholu měří téměř sto metrů. Ale je tichá, její nitro studené. Nehoří.

Zapomenutá rozhledna

Z vrcholu přívozské haldy je úžasný pohled do kraje, Ostravu tady má divák jako na dlani, jako by ji namaloval známý malíř Ernst Knippel. Na rozdíl od dvou prvních hald zůstává tento kopec nedotčen tak, jak byl opuštěn po skončení těžby. Právě tady se nikdo ani nepokoušel vysazovat stromy a keře. Emu obklopuje vzrostlý les, heřmanický násyp o vysázené stromy přišel, kořeny jim zničilo žhnoucí nitro. Halda v Přívoze si po desítky let pomáhá sama, úbočí je porostlé náletovými dřevinami, především břízou. Za této situace by se snad umělé ozelenění mohlo zdařit.

Důl Odra, za komunistů Vítězný únor, se původně jmenoval František. Ke jménu přišel jednoduše: právě před sto šedesáti lety nalezl hormistr František Handwerk na pozemcích přívozského sedláka Jana Černého uhlí. Pracoval v intencích známých podnikatelů bratří Kleinů, kteří vlastnili velké majetky. Jejich železárny v Sobotíně a Štěpánově produkovaly v té době více železa než konkurence ve Vítkovicích.

V Ostravě vybudovali několik dolů, aby získali levné uhlí pro své doly. Jejich rádcem v podnikání nebyl nikdo jiný než profesor vídeňské techniky František X. Riepel, který navrhl olomouckému arcibiskupu Rudolfovi stavbu železáren ve Vítkovicích, a bankéři Rothschildovi výstavbu železnice z Vídně do polské Bochnie. Nicméně jedině Kleinové, kteří pocházeli z rodiny panského zahradníka, projevili učenci vděčnost za to, že jim pomohl k bohatství: vypláceli mu doživotní rentu. Rothschild ovšem podnikání Kleinů na Ostravsku tvrdě zasáhl zdražením přepravy uhlí po železnici. Ti pak byli nuceni své doly v Hrušově a Přívoze prodat Severní dráze Ferdinandově – tedy vlastně Rothschildovi – za obrovskou sumu 675 tisíc zlatých. Přívozský Důl František byl velmi produktivní. Z jeho slojí se těžilo sto čtyřicet tři roků, uzavřen byl v roce 1994 jako poslední na Ostravsku.

Místo pro turisty

Halda v Přívoze je ohraničena řekou Ostravicí, železničním koridorem do Bohumína a ulicemi Muglinovskou a Teslovou. Kdo si dá tu práci a vyšplhá obtížně na vrchol (pohodlná pěšina jako na haldu Emu sem nevede), je doslova omráčen působivým pohledem na město. Ostrava je odtud jako na dlani, ze severovýchodní strany je vidět Bohumín a část Polska, na severu lze dohlédnout na staroslavný Landek a jeho vyklučenou část, kde stojí rozhledna. Na severovýchodě je možné spatřit Mariánské Hory a za Odrou Hošťálkovice.

Přívoz je přehledný jako mapa. Přesto se dá říct, že nejpůvabnější pohled je na Moravskou Ostravu, orientovat se lze podle dominant, kterými jsou hlavně věž Nové radnice a kostel Božského spasitele. Dobře jsou vidět také věže staré radnice a kostela svatého Václava. A samozřejmě stráně Slezské Ostravy. Přívozská halda je jedinečným útvarem (co by za takovou lokalitu v jiných městech dali!), které by město mělo zpřístupnit a učinit z vrcholu jeden z cílů pro turisty pěší i na kolech.

Bikeři sem samozřejmě jezdí, zůstávají po nich stezky bez jakékoliv vegetace, jen stržené kamení a suť, které pak voda vymílá do jakýchsi kaňonů. Mezi kamením jsou vidět lesklé kusy uhlí, takže když náhodní návštěvníci vylezou nahoru a rozdělají oheň, hrozí, že se tichá halda může rozhořet. Umělý kopec je nádherným turistickým místem, které by mělo město Ostrava využití.