Radnice ve Slezské Ostravě by ho ráda přeměnila na místo, kde si mohou lidé třeba zasportovat. Konkrétnější možnosti využití území o rozloze přes šest hektarů vyplynou z projektu, na jehož zpracování nedávno radnice získala 655 tisíc korun z Moravskoslezského kraje.

„Máme představu, že by tam mohl vzniknout sportovní areál s tenisovou halou nebo hřištěm na minigolf. Nebo přírodní koupaliště,“ vyjmenoval starosta městského obvodu Slezská Ostrava Antonín Maštalíř.

Počátky vzniku sadu Maxima Gorkého spadají do roku 1948, kdy zde začal vznikat zmiňovaný sad jako odpočinkové místo. V dalších letech tu byla vybudována zoologická zahrada. „Chodil jsem tam s tátou. Bydleli jsme v sousedních Kunčicích a až tam byl slyšet křik zvířat při krmení. Pak se zoo přestěhovala, ale sad se nadále využíval. Konaly se tam například školské či hornické slavnosti, kde hrály havířské muziky. Do poslední chvíle tam fungovalo i občerstvení, říkalo se mu Kačabar,“ vzpomíná místní obyvatel a současně zastupitel Slezské Ostravy Jiří Šárek.

Od devadesátých let minulého století ale začaly jednotlivé aktivity v areálu upadat. Po povodních v roce 1997 došlo k úplné devastaci území. Dnes je areál nevyužíván.

Na první pohled nevypadá sad špatně, stromy sice nejsou udržovány a asfaltové cestičky jsou popraskané, ale procházka začíná příjemně. V pátek dopoledne sadem projíždí akorát mladík na kole a tři kluci s vozíkem, ve kterém mají naložený starý nábytek. Idylka ale po chvíli končí, na okraji sadu u ulice Stavovské v korytě místního potoka i kolem něj je černá skládka, válí se tam kromě běžných odpadků i stará křesla či vana. O kousek dál uprostřed neobydleného území stojí starší obydlí. „Kdysi to bývala hospoda, chodili sem horníci. Dodnes sem občas přijdou lidé se na to podívat a zavzpomínat,“ říkají současní obyvatelé obydlí.

Park i bývalou zoo kdysi postavili lidé z Ostravy brigádně, na výstavbě pracovali hlavně horníci dolů Zárubek a Alexander. „Ale i tehdejší nejrůznější organizace, mládežnické nebo požárníci, organizovaly dobrovolné pracovní brigády. Místní školy závodily, kdo odpracuje bez nároku na odměnu více hodin,“ říká Šárek. Nejdříve tam vznikly škvárové cesty a přírodní amfiteátr, pak přibyly tenisové kurty a volejbalové hřiště a dětské brouzdaliště.
První zvířata, která se v parku objevila, byly srny, bažanti a pávy. Zoologická zahrada se tam oficiálně začala budovat v roce 1951 a fungovala zhruba deset let.

Dnes patří tato oblast Slezské Ostravy mezi území, kde žije řada sociálně slabých a nepřizpůsobivých obyvatel. „Je to v problémové zóně, areál by musel být oplocený a hlídaný,“ říká mluvčí slezskoostravské radnice Marie Stypková s tím, že jakmile bude projekt na budoucí využití sadu hotov, radnice bude žádat na jeho realizaci o peníze z Regionálního operačního programu Evropské unie. „Půjde o náklady v řádech desítek milionů korun,“ dodala Stypková. V současné době je ale sad v územním plánu města Ostravy veden jako les a významný krajinný prvek, pro jehož využití je přípustné jen drobné sportovní zařízení. U větších staveb, například u tenisové haly, by se musel územní plán změnit.