Znečišťovatelé ovzduší se zlepšili, sláva to není

Právě zveřejněné údaje Integrovaného registru znečišťovatelů za rok 2008, které najdete na www.irz.cz, jsou pro Ostravany přesně takovouto dvojznačnou zprávou. Hutě či koksovny škodí ovzduší podle čerstvých dat oproti roku 2007 méně. Ale pořád jsou u nich hodnoty vypouštěného polétavého prachu (PM10) nebo polycyklických aromatických uhlovodíků (PAU) alarmující. A to z registru nevyčteme vliv lokálních topenišť a rostoucí dopravy...

To, kdo je v nových tabulkách největších znečišťovatelů stále jedničkou, není těžké uhodnout. Prvenství v nelichotivých tabulkách i přes zlepšení obhájil hutní kolos ArcelorMittal Ostrava. Prachu loni do ovzduší vypustil 1170 tun oproti 1450 tunám v roce předchozím. Množství rakovinotvorných PAU u něj v loňském roce kleslo na 907 kilogramů z předloňské hodnoty 1060 kilogramů.

Areál huti se čistí dvakrát častěji

„Dosažení nižších hodnot bylo ovlivněno několika faktory. V závěru roku již ekonomická krize snížila naši produkci a tím i množství emisí. Nicméně už od počátku roku 2008 pro nás začaly platit emisní stropy stanovené v integrovaných povoleních,“ uvedla mluvčí ArcelorMittalu Věra Breiová.„Kromě měřených emisí určitě stojí za zmínku i naše snaha omezit fugitivní emise. Od roku 2008 musí být všechny vozy se sypkým materiálem zaplachtovány. Výrazně se však na snížení těchto emisí podepsalo zdvojnásobení frekvence čištění našeho areálu. I přes výrazné vlivy ekonomické krize jsme navíc i letos pokračovali v trendu opatření a investic ke zlepšení životního prostředí v našem okolí,“ dodalaBreiová.

Ocelářský gigant v loňském roce investoval 120 milionů korun do generální opravy jednoho aglomeračního pásu. Nejen že se tím podle Breiové snížilo množství emisí po generální opravě, ale spékací pás byl několik měsíců mimo provoz, což také pozitivně ovlivnilo výši emisí prachu. „I za cenu vyšších nákladů jsme po určitou dobu používali na vysokých pecích místo aglomerátu nakoupené pelety. To znamená, že za cenu podstatně vyšších nákladů jsme ,ušetřili‘ emise tím, že jsme u nás nevyráběli potřebný aglomerát,“ vysvětlila dále mluvčí kunčické huti.

Jiří Bílek, šéf Zdravotního ústavu Ostrava, vidí v lepších výsledcích velkých znečišťovatelů rovněž jak projev jejich ekologických projektů, tak dopad hospodářské recese. „Je to na dobré cestě. Každý mikrogram, který se podaří snížit u polétavého prachu a u PAU, je výborný. Nicméně se to bohužel nemusí významně projevit na kvalitě ovzduší. Záležet bude třeba i na tom, čím budou lidé v zimě topit – aby třeba kvůli krizi nepoužívali nekvalitní levnější topivo,“ podotkl k problematice Bí­lek.

Mezi dalšími podniky, jejichž údaje lze vyčíst z nových tabulek IRZ, figuruje například Třebovická elektrárna. Ta loni „obohatila“ ostravský vzduch o 73,3 tuny polétavého prachu, zatímco o rok dříve to bylo 106 tun. K velkým znečišťovatelům patří i koksovny, jako například Svoboda, která vypustila v roce 2008 111,3 tuny prachu a 158 kilogramů rakovinotvorných PAU. První hodnota u ní v tabulkách za rok 2007 nefiguruje, zato druhá byla v předloňském roce o 13 kilogramů nižší než loni.