Do ambulance Sportovní medicíny v Ostravě–Bělském Lese přivedla Iva Kopsu z Ostravy zvědavost. Chtěl vědět, jak je na tom se svou fyzickou kondicí v době, kdy pracuje dvanáct hodin denně často pod psychickým tlakem a čas tráví převážně v autě nebo na schůzkách. „Chodím ale také třikrát týdně běhat, dvakrát zajdu na spinning. Rád a často také jezdím na kole. Při sportu se totiž nejlépe odreaguji a vyčistím hlavu,“ řekl Kopsa. Byl však velmi překvapen, když mu lékaři při testu odhalili vysoký tlak. „Nečekal jsem to, protože necítím žádné potíže. Sportovat mohu dál, ale budu pod kontrolou a dostanu vhodné léky,“ dodal muž.

„Například nezjištěná a neléčená hypertenze může vést ke vzniku cévní mozkové příhody nebo infarktu myokardu. U několika rekreačně sportujících klientů ve věku mezi třiačtyřiceti až padesáti lety jsme zaznamenali zvýšený krevní tlak, a to nejen při zátěži, ale i v klidu. Při laboratorních vyšetřeních většinou zjišťujeme zvýšené hladiny tuků i cukru, což může být předzvěst vzniku cukrovky a aterosklerózy, tedy kornatění tepen. Několik desítek klientů trpělo akutními funkčními problémy pohybového aparátu – blokádami a přetížením,“ vysvětlila lékařka ambulance Sportovní medicíny Jana Vlčková.

Mnohé ženy toužící shodit přebytečné kilogramy se mnohdy bez přípravy a konzultace s lékařem doslova vrhnou na tělesnou aktivitu, začnou držet přísné diety. Místo aby svému tělu prospěly, ublíží si. Třeba na hodinách spinningu se čtyřicetileté ženy chtějí vyrovnat o generaci mladším kolegyním, zátěž přeženou a mohou i zkolabovat. „Pokud člověk žene svůj výkon nad limit doporučené tepové frekvence, tak to může mít negativní důsledky. „Třeba při snaze o redukci hmotnosti nedochází ke spalovaní tuků, ale fyzická aktivita vede k úbytku svalové hmoty. Při nadměrné jednorázové fyzické zátěži může dojít k překyselení organismu, které může vést až k rozkladu svalové tkáně,“ vysvětlila fyzioterapeutka Lada Jarošová.

Lékaři proto doporučují, aby se každý, kdo chce zdravě sportovat, nechal prohlédnout a otestovat odborníkem. „Důležité je provést kvalitní zátěžové spiroergometrické vyšetření na kole a běhátku, eventuálně i přímo na sportovišti. Ještě před samotným zátěžovým testem provádíme vstupní pohovor a komplexní lékařskou prohlídku zahrnující váhu, výšku, množství tuku, poslech plic a srdce, somatické vyšetření a podrobné vyšetření pohybového aparátu. Pokud má klient zájem, také vyšetření krve a moče. Nově jsme spektrum diagnostiky obohatili o echokardiogra­fické vyšetření, které se stalo součástí vyšetření většiny sportovců, zejména pak dětských klientů,“ konstatovala lékařka Vlčková. Díky této rozšířené službě v letošním roce odhalili v ambulanci Sportovní medicíny u několika dětí nejen drobné, ale i závažnější vývojové srdeční vady. „Tyto problémy pak řešíme společně s kardiologem,“ dodala lékařka.

Atletka Taťána Netoličková-Kocembová má na preventivní sportovní lékařské prohlídky jednoznačný názor nejen jako bývalá vrcholová sportovkyně a současná trenérka, ale také jako matka tří dětí a ředitelka Centra individuálních sportů Ostrava: „V našem centru jsou prohlídky podmínkou uzavření smlouvy, z pohledu trenérky jsem ráda, že si i vedení Sportovního gymnázia Dany a Emila Zátopkových v Ostravě uvědomilo nebezpečí skrytých vad a nemocí a vyžaduje komplexní lékařskou prohlídku včetně zátěžových testů. Jako matka to doporučuji také všem rodičům sportujících dětí. Přála bych si, aby i mé děti sportovaly, ale pokud se prokáže, že mají zdravotní problémy, tak budu chtít, aby žily, a nebudu nic riskovat,“ míní Netoličková.