Měli bychom v období sucha bez přehrad co pít?

Nejsou tomu ještě ani dva měsíce, co ničivé povodně v Moravskoslezském kraji sledovala s napětím celá republika.

„Je pravda, že při povodních je na nás takzvaně nejvíce vidět. Skoro každý se ptá, kolik vody můžeme ještě v nádržích zadržet, proč jsme ji nezačali upouštět dříve, abychom si vytvořili rezervu. Pro toho, kdo není z oboru, se to zdá jednoduché. My ale nemůžeme z logiky věci nádrže vypouštět skoro až na dno a čekat, až je zaplní prudké lijáky či tající sníh. Kromě toho, že bychom vyhubili všechnu faunu v přehradách, by se mohlo stát, že při dlouhotrvajícím suchu by lidé neměli co pít a velké průmyslové podniky by se musely zavírat,“ vysvětluje šéf vodohospodářského dispečinku Povodí Odry.

V polovině letošního května spadlo v Beskydech tolik vody, že přehrady byly zaplněny až po okraj a voda odtékala přes bezpečnostní přelivy, potoky a řeky se pak rozlévaly široko daleko po okolí. „I tak jsme v přehradách zadrželi velké množství vody a výrazně snížili povodňové škody. To, že jsme vodu nechali téct přes bezpečnostní přelivy, bylo někde podáváno jako bezvýchodná situace, která připomínala katastrofu. Byl to však postup, který se v obdobných situacích běžně používá. Od toho ty přelivy na přehradách jsou. Stejně tak jsme mohli pro odtok vody otevřít spodní propusti. Výsledek by byl stejný, akorát by nebylo vidět, jak se voda valí přes hráz,“ dodává Pagáč.

Námitku, že dříve potoky a řeky tolik neškodily, a nyní v době přehrad či jiných umělých nádrží jsou následky povodní horší, nebere. „Povodně bývaly i dříve. Lidé ale mají krátkou paměť. Vždyť i ty přehrady naši prapředci a předci začali stavět, aby se ochránili před povodněmi,“ dodává vodohospodář.

Odpouštění je nutné zvažovat

Současný stav v přehradách, necelé dva měsíce od silných povodní, už označuje za běžný standard. „V průběhu dvou až tří dnů po vyvrcholení povodní jsme začali odpouštět vodu z retenčních prostor přehrady. Tak, abychom byli připraveni v případě potřeby pojmout další srážky. Vody v přehradách by mělo vždy zůstat tolik, aby byl zaplněn takzvaný zásobní prostor. Tak je tomu i v současnosti. Tím zajistíme dodávky kvalitní a čisté vody.

To, jestli a jak bude zaplněn takzvaný retenční prostor, což je laicky řečeno další množství vody nad zásobním prostorem v přehradě, už záleží na mnoha faktorech. Musíme pečlivě a hlavně pravidelně sledovat předpověď počasí, krátkodobou i tu dlouhodobou. Když meteorologové předpovídají silné deště, můžeme – ale zase ne úplně bez rozmyslu a znalosti věci – vypustit z přehrady větší množství vody. Zase ale jen tolik, abychom nerozvodnili řeky pod přehradou. Takové rozhodnutí je třeba ale pečlivě zvažovat.

Máme k dispozici informace z přehrad, potoků, řek i jejich okolí a také srážko-odtokový model. Ten nám ukazuje na počítači, jak by se situace mohla vyvíjet. Jsou v něm zapracovány i varianty horšího a lepšího vývoje. Musíme počítat i s tím, že deště naši oblast třeba neočekávaně minou. Pak by zase voda bezmyšlenkovitě upuštěná z přehrad mohla chybět,“ vysvětluje Pagáč.

Vypařování nemá přílišný vliv

O tom, že i při dodržování všech možných manipulačních řádů a dalších pravidel, kterými se vodohospodáři musejí řídit, může sehrát roli také náhoda, vypovídají právě letošní květnové povodně. Povodí Odry se totiž původně chtělo počátkem jara pustit do oprav na přehradě Šance. Kvůli administrativním nesrovnalostem byla ale modernizace odložena.

„Pokud bychom už s úpravami začali, nemohli bychom v přehradě v období květnových povodní udržet ani zdaleka tak velké množství vody, jak se nám to povedlo. Jen pro představu: nádrž Šance při povodni vypouštěla dvacetkrát méně vody, než do ní přiteklo. Zásadním způsobem ochránila města podél řeky v úseku od Ostravice až po Frýdlant nad Ostravicí a Frýdek-Místek,“ uvedl už dříve generální ředitel Povodí Odry Ivan Pospíšil.

Při květnových povodních, které tentokrát postihly Beskydy a toky v jejich okolí, se například do přehrady Šance dostaly i jíly a vodu na některých místech zbarvily více dohněda. „Tomu se zabránit nedá. Nemá to ale vliv na kvalitu pitné vody. Vodu odebíráme z různých profilů. Zkušebními odběry napřed zjistíme, v jakých hloubkách je voda nejkvalitnější. Z nich pak vodu vypouštíme pro vodárny,“ vysvětluje Pagáč.

Jak moc se vypařuje voda z přehrad v současných vedrech? Podle Vladimíra Zdráhala z vodohospodářského dispečinku Povodí Odry se voda při vysokých teplotách z nádrží sice vypařuje, ale na vodní hospodaření to zásadní vliv nemá. „To by už taková vedra beze srážek musela trvat aspoň měsíc nebo ještě déle. Například v Beskydech minulý týden ještě vydatně zapršelo, takže vody v nádržích je zatím dostatek,“ uvedl Zdráhal. Podle něj se vodohospodáři při vypouštění vody do řek pod přehradami řídí manipulačními plány. „Musíme zachovávat minimální průtoky, které neohrožují život v tocích. V současnosti je situace pořád taková, že z většiny přehrad v našem povodí vypouštíme do toků pod hrázemi více vody, než do nich přitéká,“ dodal Zdráhal.