VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čarodějnice a čarodějnické procesy na Jesenicku

Pálení čarodějnic je dnes veselá zábava. Před staletími mučení a upalování čarodějů byla krutá realita.

29.4.2016
SDÍLEJ:

Historik Muzea v Bruntále Igor Hornišer se svou knihou Sousedství na hranici. Věnuje se v ní historii Bruntálska v letech 1938 až 1946.Foto: DENÍK / Dalibor Otáhal

Na otázky jaké skutečné události předcházely dnešní lidové zábavě v podobě pálení čarodějnic Deníku odpověděl historik a kurátor archeologických sbírek Městského muzea Bruntál, Igor Hornišer.

NEJZNÁMĚJŠÍ JE PŘÍPAD NA ŠUMPERSKU

„Samozřejmě, že nejzajímavější a nejznámější čarodějnické procesy se vedly ve Velkých Losinách, Mohelnici a na šumperské straně. Mnoho z nás již jistě slyšelo jméno děkana Kryštofa Aloise Lautnera, a také je nám například z knížky nebo filmu Kladivo na čarodějnice znám Jindřich Boblig," začal své vyprávění Igor Hornišer.

PŮVOD ČARODĚJNICKÝCH PROCESŮ

Čarodějnické procesy se začaly vést během osmdesátých let sedmnáctého století. Lidé už dříve bývali velice pověrčiví. Za čarodějnici byla považována žena, která hoví bylinkám a má s nimi nějaké zkušenosti. V dnešní době bychom to nazývali přírodní medicínou. U počátku procesů hrála hlavní roli pověrčivost spojená s křesťanskou vírou.

„První údajná čarodějnice chtěla pomoct své sousedce, která měla nemocnou krávu. A tak si při přijímání hostii schovala a odnesla, že ji dá nemocnému zvířeti. Údajně ji viděl jeden z ministrantů, oznámil to faráři, ten to oznámil zase dál… No, a tak to šlo dál, až na Šumpersko povolali Jindřicha Bobliga," popisoval začátek procesů Igor Hornišer.

Jindřich Boblig byl rakouský právník, který vedl všechny čarodějnické procesy. Nejznámějším z nich je proces s děkanem Kryštofem Lautnerem z Mohelnice, který byl v roce 1685 nařčen, že je čaroděj. Dlouhou dobu odolával mučení, nakonec se ale kvůli vyčerpání a nesnesitelným bolestem „přiznal", byl odsouzen a upálen.

DŮVOD PROČ HLEDAT ČARODĚJNICI

Podle Igora Hornišera existovaly dva hlavní důvody, proč mohl být někdo prohlášen za čaroděje či čarodějnici. Prvním z nich byla pověrčivost lidí. „Lidé byli tehdy daleko více věřící a víra prolínala celý jejich život. Zároveň s ní však byli také velmi pověrčiví," vysvětloval Igor Hornišer.

Druhým důvodem pak byla obyčejná lidská závist. Pokud se například někomu dařilo lépe než ostatním, prohlásili jej za čaroděje. Podle nich jeho bohatství či úspěch stojí na spojení s temnými silami.

BOBLIG NA NAŠEM ÚZEMÍ

„Nás se Boblig také během osmdesátých let sedmnáctého století dotkl. A to, když obvinil hejtmana janovického panství, nebo spíše jeho ženu, která byla v tu dobu již více než pět let po smrti, z toho, že byla a stále je čarodějnicí.

Její duše podle svědectví občanů po okolí straší a má hlavní slovo mezi čarodějnicemi při jejich setkáních na Petrových kamenech," upozornil Igor Hornišer.

Současně obvinil Boblig také hejtmanovu dceru a jednoho z jeho úředníků, že čarodějnicím při jejich setkání hraje na housle. Dalším obviněným na Rýmařovsku byl další z děkanů, který byl známým děkana Lautnera, tomu se však naštěstí podařilo před mučením včas uprchnout, moc dobře věděl, že obhajoba by byla zbytečná.

Nejznámějším symbolem čarodějnických procesů v našem okrese jsou jesenické Petrovy kameny nedaleko Pradědu.

Petrovy kameny byly jedním z prvních míst, kde se turistické QR kódy objevily.

PETROVY KAMENY

V 17. století pověrčiví fanatici považovali Petrovy kameny za místo čarodějnických sletů. Při mučení se trýznitelé snažili z obviněných dostat doznání, že se na Petrových kamenech schází s ostatními čaroději při satanských obřadech, nebo že zde mají dokonce schůzky se samotným ďáblem. Místní věřili, že je zde vstup do pekel.

ČARODĚJNICE NIKIŠKA ZE STARÉ RUDNÉ

Případ skutečné osoby podezřívané z čarodějnictví známe ze Staré Rudné.

„Této čarodějnici ve Staré Rudné přezdívali Nikiška. Ona i její otec sbírali bylinky, aby pomáhali ostatním lidem. Jakmile otec zemřel, Nikiška neměla zastání a lidé si od ní drželi odstup," popsal skutečnou událost historik Igor Hornišer.

Žádný proces s ní sice veden nebyl, ale když zemřela, propukla mezi lidmi hysterie. Mnozí se dušovali, že je chodí její duše strašit, sprostě jim nadává a stále přidávali další fantazie.

„Nikiška byla původně pohřbena křesťansky na hřbitově. Když se však začala šířit tato obvinění, lidé hřbitovní zeď probourali, vykopali rakev s Nikiškou a odnesli ji pryč za zeď. Zeď probourali proto, že čarodějnice neměla právo projít bránou hřbitova jako každý křesťan," sdělil Igor Hornišer.

JAK POHŘBÍT MRTVOU ČARODĚJNICI?

Čarodějnice mohla být pohřbená za hřbitovní zdí. Pokud se zjistilo, že je ve svaté půdě pohřben někdo, koho později označili za čaroděje, musela se vybourat díra ve zdi.

Tou pak lidé pronesli vykopanou rakev a odnesli ji na místo, kde může být pohřbena, aniž by znesvětila půdu, případně aby se zabránilo tomu, že duch zemřelé bude v daném katastru města či obce strašit.

Čarodějnice se proto pohřbívaly na místě, kde se potkávají vesnice, na takzvaném území nikoho. „Máme zde trojmezí, kousek od nás se potkává katastr Rudné pod Pradědem, Nové Vésky a Václavova. Dodnes v polích stojí křížek vymezující neutrální území. Kdyby zde chtěl někdo podniknout vykopávky, jistě by našel pár těl," prozradil Igor Hornišer.

KAT ČARODĚJE V HORNÍM BENEŠOVĚ ROZSEKAL

V osmnáctém století žil v Horním Benešově doktor, který byl jednou povolán k naléhavému případu. Při cestě lesem na koni ho srazila větev a on na místě zemřel bez posledního pomazání, tedy nebyl řádně zaopatřen.

„No a pak to po jeho smrti probíhalo stejně jako s naší již zmíněnou čarodějnicí ze Staré Rudné. Pohřbili ho, ale za nějakou dobu opět propukla hysterie, že se někde zase objevuje za okny a straší, tahá děti za nohu z postele, nadává a podobně. Tak místní představitelé Horního Benešova shromáždili celou obec, vykopali mrtvolu v již pokročilém stadiu rozkladu a přede všemi ji kat rozsekal na kusy a spálil," sděluje další zajímavý příběh Igor Hornišer.

KONEC S PROCESŮ ZA MARIE TEREZIE

Čarodějnické procesy byly postupně zavrhovány během tereziánských reforem koncem 18. století. Císařovna Marie Terezie bojovala proti lidovým pověrám a mučení nebo další praktiky proti čarodějnicím považovala za neetické.

„Když se společnost začala eticky zvelebovat, přijala tyto hodnoty. To vedlo později k tomu, že se zakázalo vykopávat mrtvoly údajných čarodějníků, upírů a podobně. No a tím končí čarodějnické procesy u nás," řekl na závěr pro Deník Igor Hornišer.

Miriam Opletalová

Autor: Redakce

29.4.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Čivava na místě, kam dopadla po vyhození z okna.
3

Kvůli zabité čivavě si Skoupý za Havířov už nekopne

Ilustrační foto.

Cestování do Hlučína komplikuje výluka

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Frenštátský hotel Vlčina se možná opět stane vyhledávaným cílem turistů, kongresmanů a třeba i hráčů. Komplex chce koupit skupina Synot.

Hodiny se vrátily na „Alšák“

Třístranné klasické ciferníkové hodiny jsou od úterý zpět na Alšově náměstí v Porubě. Byť už ne jako dříve na jeho severní straně, nýbrž na opačné u nástupní stanice autobusů.

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Startuje podzimní TIP liga. Vyhrajte pivo či celosezonní permanentku na Baník!

Kromě klasického tipování o atraktivní ceny si pro vás redakce Moravskoslezského deníku připravila i jednu novinku – soutěž týmů!

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení