Část Hrušova je už léta bez života

Žižkova, Kulturní, Plovárenská, Daňkova či Šimonova. To jsou některé ulice v Ostravě-Hrušově. Názvy zůstaly, ale lidé na nich nebydlí. Z této části Hrušova se vystěhovali původní obyvatelé po ničivých povodních v roce 1997.

Oblast vpravo od ulice Bohumínské v sousedství bývalé chemičky teď vypadá trochu strašidelně. Z většiny domů zůstaly jen ruiny, ty, které ještě stojí, mají vybitá okna a jejich fasády opadávají. Povrch ulic se drolí. Co chvíli se u kraje kupí černá skládka. Je pak nečekané, když při projíždění velkého území křížem krážem návštěvník narazí na obydlený dům.

Obrázek, který si člověk může udělat z vyprávění lidí, kteří tuto část města znali z dřívějška, je úplně jiný. „Byla to živá čtvrť, například z jedné strany Fučíkova náměstí byl obchod s potravinami, z druhé textil. Kousek dál byla úplně perfektní cukrárna, naproti železářství, nedaleko výborné maso-uzeniny. U kurtů pak byl kulturní dům, kam jsem chodila jako malá přednášet,“ vzpomíná Miriam Prokešová, která do Hrušova chodila do školy.

Hrušov jako celek byla tehdy výstavní čtvrť, kde bylo všechno pěkně pohromadě včetně škol či kina. Na jeho devastaci se podepsalo více vlivů – utrpěla například vybudováním ulice Bohumínské, která ji přeťala na dvě části. „Povodeň v roce 1997 tomu dala poslední kapku,“ míní Prokešová. Dolní část za železničními kolejemi voda zničila natolik, že už se domy nevyplatilo spravovat, a tak se postupně proměnila na čtvrť duchů.

Jaká je její budoucnost? Podle představ města by se do ní měl život vrátit. I když s výstavbou obytných domů se nepočítá. Město tam má v plánu vybudovat rozvojovou zónu, kam by se mohla nastěhovat například lehká výroba. „Finální funkce pro tuto plochu ale zatím není stanovena,“ uvedla mluvčí ostravského magistrátu Andrea Vojkovská. Pozemky v Hrušově vykupuje město už posledních deset let. Každý rok do toho investuje několik milionů korun. Postupně chce plochu scelit, poté ji navýšit o tři metry, upravit a nabídnout firmám.

V současné době vlastní město Ostrava asi pětapadesát procent území, stát dvě procenta, šestadvacet procent společnost RPG RE Land, která na přípravě zóny s městem spolupracuje. Zbylé pozemky stále patří soukromým osobám či firmám, od nichž je chce město získat. „Výkupy by snad mohly být hotovy v průběhu příštího roku, aby mohla být následně započata asanace celého území,“ doplnila Vojkovská.