VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Centrální ostravské náměstí potřebuje podzemní parkování

Ostrava - Architektonické soutěže. Tohle slovní spojení je pro mnohé jakýmsi zaklínadlem. Bez soutěží prý nemůže vzniknout kvalitní stavba.

23.6.2012 5
SDÍLEJ:

Masarykovo náměstí má vymezené plochy, kde se ještě může stavět. Pro realizace je ale potřeba vybudovat dopravní přístupnost z podzemí včetně parkování pro veřejnost.Foto: Deník/Miroslav Kucej

Seriál Deníku: Jak se mění Ostrava?

V posledním desátém díle našeho povídání s hlavním architektem Cyrilem Vltavským se proto zaměříme na to, jaké soutěže se realizovaly v Ostravě a jaké jsou jejich klady, ale i zápory.

„Je to téma, které je často zmiňované. Souhlasím s tím, že významné stavby by se měly řešit pomocí architektonických soutěží, které by přinesly zajímavá řešení objektů. Je to způsob, který je osvědčený dobou, a to nejen u nás, ale i v zahraničí," říká na úvod Cyril Vltavský.

V Ostravě proběhlo několik soutěží

Město je podle něj kritizováno za to, že vypisuje soutěže jen zřídka. Klání, ve kterých se „utkaly" nápady známých architektů, se přitom v Ostravě uskutečnilo už několik. Proběhly většinou u těch záměrů, které měly pro tvář Ostravy takový význam, že si finančně a organizačně náročnou soutěž zasloužily.

„Dvě architektonické soutěže se uskutečnily na Karolinu, další na novou podobu Masarykova náměstí, stavbu Divadla loutek, na novou radnici v Porubě, vědeckou knihovnu, dostavbu Domu umění nebo naposledy na Černou louku. Celkově jich bylo ještě více," vyjmenovává Vltavský.

Na daném výčtu pak přibližuje, v čem jsou architektonické soutěže zároveň problematické. Ne vždy se totiž najdou peníze na to, aby se vítězný návrh postavil. Týká se to nejen Ostravy, ale i jiných měst u nás a je nutné dodat, že i v cizině.

„Výsledek, tedy zda se vítězný návrh zrealizuje, závisí na tom, kdo je investorem a zda je zároveň i vyhlašovatelem soutěže. Když není vyhlašovatelem soutěže budoucí investor, ale například město či kraj, je nanejvýš pravděpodobné, že vítězný a oceněný návrh může skončit v šuplíku. Pokud je město vyhlašovatelem soutěže i investorem, pak se dílo většinou realizuje," pokračuje hlavní architekt.

Investoři věří svým architektům

Samotní investoři, kteří mají potřebné finanční prostředky, aby tyto nákladné projekty realizovali, se většinou soutěžím brání. Důvodem snad většinou není nevole k soutěžení, ale to, že jsou už dlouhodobě navázáni na konkrétní známé a osvědčené architekty, kterým věří. Proto většinou neradi riskují náročné soutěže s pro ně nejistým výsledkem.

Příkladem toho, jak se investor spoléhá na konkrétního architekta, je například spolupráce mezi šéfem strojírenských Vítkovic Janem Světlíkem a známým českým architektem Josefem Pleskotem, který stojí za podobou většiny projektů v Dolní oblasti Vítkovic, ale i za chystanou přestavbou Trojhalí na Karolině.

„Ostrava hledá cestu, jak ,donutit' investory, aby u zástavby především exponovaných lokalit hledali, tentokrát ve spolupráci s městem, nejvhodnější řešení formou architektonických soutěží. Jednou z cest je, že město může prodávat důležité pozemky pro výstavbu například s podmínkou a pouze tomu, kdo na něm postaví stavbu, jejíž řešení vzejde ze soutěže uspořádané ve spolupráci právě s městem," vysvětluje architekt Vltavský.

„Něco za něco" aneb Soutěž za pozemek

Začít s tímto postupem „něco za něco" by se mělo na Černé louce, kde město nyní dokončilo územní studii, podle které se má toto území do budoucna proměnit. Stavět by se tam měly objekty sloužící kultuře, ale i byty či obchody a kanceláře. Dalším na řadě by mohlo být Masarykovo náměstí, kde město vlastní tři významné pozemky určené k zástavbě.

„Město vysoudilo zpátky takzvanou zelenou plochu na Masarykově náměstí, kterou kdysi koupil investor pro výstavbu, ale svůj záměr nerealizoval. Teď hledáme způsob, jakým bychom tento pozemek znovu nabídli. Jsme ale opatrní, protože si uvědomujeme, jak je to důležité území a jaké má zároveň nedostatky," přibližuje Cyril Vltavský.

Problém centrálního ostravského náměstí je dopravní přístupnost. Město si proto láme hlavu s tím, jak jej dopravně zpřístupnit a vybudovat vjezd do podzemí, kterým by se napojily také další dva volné pozemky po květinové síni a vedle Horníku , jež rovněž čekají na novou zástavbu. Pod povrchem by mělo vzniknout také parkování nejen pro nové stavby, ale i pro širší veřejnost.

„Myslíme si, že bychom neměli přijít o kontrolu nad tímto přístupem, a proto zvažujeme, zda by ho nemohlo realizovat město. V následujících měsících k tomu připravíme dopravní studii. Ve vybudování veřejného parkoviště pod náměstím vidím šanci pro oživení centra. Problém však bude najít dostatek peněz na realizaci," dodává.

Zájemcům o koupi některého ze tří napojených pozemků na náměstí by pak město svou „podzemní investici" zřejmě nějakým způsobem promítlo do prodejní ceny. Zároveň by zde opět uplatnilo model, že s koupí pozemku bude spojena i povinnost uspořádat architektonickou soutěž na toto top místo v Ostravě. Zda budou investoři ochotni na takovéto podmínky přistoupit, se teprve ukáže…

V seriálu Jak se mění Ostrava? jsme spolu s hlavním architektem města Cyrilem Vltavským a hledali odpověď na otázky Jak se mění Ostrava? Kam směřuje? Jaké projekty jsou přínosné pro její rozvoj, a které naopak míří do slepé uličky?

Autor: Martin Pleva

23.6.2012 VSTUP DO DISKUSE 5
SDÍLEJ:
Fakultní nemocnice Ostrava. Ilustrační foto
18

Agresivních pacientů stále přibývá, někteří vyhrožují, další dokonce útočí

I. liga, 4. kolo, FC Baník - FK Teplice: 3 : 3, na snímku uprostřed Milan Baroš, vpravo Aleksandar Šušnjar
32

Baník předvedl parádní obrat, nakonec ale o výhru přišel

V pondělí se rozhodne, co s flekatým ledem na havířovském zimáku

Situaci s ledem na havířovském zimním stadionu budou řešit na společném setkání zástupci Správy sportovních a rekreačních zařízení a hokejového klubu HC AZ Havířov v pondělí.

Na Severce budou mít lanovou dráhu

Dolní Lomná - Pokud všechno vyjde, bude Ski areál Severka prvním v Těšínských Beskydech (nepočítáme-li Javorový), kde budou mít lanovou dráhu. O její vybudování majitel usiluje už několik let. Zdá se, že by se stavba konečně mohla pohnout kupředu.

S bagrem a hráběmi na pstruhy. Ryb pak přibylo

Ochránci přírody společně s lesníky a rybáři vytvořili v Beskydech umělá trdliště a školky pro pstruhy.

OBRAZEM: Jaký byl poslední letošní Vaňkáč Čelindž?

/FOTOGALERIE/ Na start třetího z letošních závodů seriálu Vaňkáč Čelindž se postavilo pár desítek závodníků.  

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení