„Obchodníci jim kleštěmi vytrhají všechny zuby. Část outloňů tuto nesmírně bolestivou proceduru, která probíhá bez jakéhokoliv umrtvení, nepřežije. Vykrvácí nebo podlehne infekcím, které snadno proniknou do otevřených ran po zubech," uvedla mluvčí ostravské zoologické zahrady Šárka Nováková.

Nerozumí zvednutým tlapkám

Lidé si chování outloňů mylně vykládají. Konkrétně se jedná o zvedání paží, které jim připadne legrační.

„Legrační jim to ale přijde jen proto, že nerozumí chování a fyziologii outloňů. Samička se tímto způsobem brání a předvádí klasické obranné postavení," dodala Šárka Nováková.

Roztomilý vzhled s sebou však přináší těžkosti, na které se snaží upozornit projekt Kukang (indonéský název pro outloně váhavého pozn. red.). Zoo Ostrava na záchraně outloňů spolupracuje od srpna 2014.

Vytváří především finanční zázemí.

„V současné době jsme dokončili základní strukturu záchranného a rehabilitačního centra a žádáme u ministerstva životního prostředí a lesnictví Indonésie o všechna potřebná povolení. První outloně budeme tedy přijímat po vyřízení všech těchto nezbytností," vysvětlil koordinátor projektu Kukang a terénní pracovník Zoo Ostrava František Příborský.

Projekt by měl lovcům a pašerákům ztížit volný prodej outloňů a zároveň zajistit odchyceným zvířatům odpovídající péči s cílem dostat je zpátky do volné přírody.

Šest míst pro dobrovolníky

V ostravské zoo sice outloně váhavé nenajdeme, ale jejich „příbuzné" lemury a africké komby, což jsou také poloopice ano. Projekt Kukang je otevřený i všem dobrovolníkům. „Aktuálně máme na webu vypsáno šest volných míst. Lidé se mohou do ochrany ohrožených outloňů aktivně zapojit jak v Česku, tak v Indonésii. Tady potřebujeme například dobrého grafika, v zahraničí zase člověka, který by nám pomohl s vyjednáváním s tamějšími farmáři, aby tato ohrožená zvířata kvůli pojídání ovoce zbytečně nezabíjeli," popsal Deníku František Příborský