Před deseti lety u nás žilo zhruba o 300 tisíc lidí s cukrovkou méně než nyní. Lékařka Radka Nágelová z diabetologické a podiatrické ambulance Interní kliniky Fakultní nemocnice Ostrava upřesnila, že zatímco v roce 2007 bylo v ČR zaznamenáno 56,5 tisíce nových případů diabetu, o osm let později už to bylo více než 80 tisíc nových případů za rok.

„Varovný je fakt, že přibývá dětí s diabetem druhého typu. Pediatři se stále častěji setkávají s obézními dvojkovými diabetiky, kteří se už v dětství neobejdou bez inzulinu. Přitom stačilo, aby tyto děti měly dostatek pohybu a nepřibíraly na váze,“ upozornila lékařka Nágelová s tím, že do statistik jsou započítáváni jen léčení pacienti. Chybějí v nich lidé, kteří o své nemoci nevědí.

„A těch je poměrně dost. Diabetes druhého typu v začátku totiž často neprovázejí žádné příznaky. Tělo se postupnému zvyšování hladiny cukru přizpůsobí a na onemocnění se přijde například při preventivní prohlídce nebo při předoperačním vyšetření. A až poté, co hodnotu cukru v krvi snížíme, si pacienti uvědomí, že dříve bývali více unavení, žízniví a tak dále. A právě to byly průvodní projevy cukrovky,“ vysvětlila lékařka.

Ilustrační foto
Máte nevyžádaný hovor ze zahraničí? Nevolejte zpět, jde o podvod

ZMĚŇTE ŽIVOTNÍ STYL!

Lékařka ale přidala i povzbudivější zprávu. Člověk s hraničními hodnotami cukru v krvi pro sebe může hodně udělat i bez léků. Stačí změnit životní styl.

„Diabetes druhého typu, který se na výskytu cukrovky v populaci podílí zhruba z 95 procent, úzce souvisí s obezitou, s nedostatkem pohybu, se stresem a s kouřením. Proto našim pacientům doporučujeme snížit tělesnou hmotnost a přidat pohyb. Zcela stačí chůze, šest tisíc kroků denně, prospěšná je také chůze s nordic walking holemi nebo s trekovými holemi. Díky pohybu totiž nabude svalová hmota, která zlepší citlivost na inzulin,“ vysvětlila Radka Nágelová.

Češi a diabetesZdroj: DENÍK
*Pro zvětšení na obrázek klikněte.

Zároveň také dodala, že současným trendem je ale nasazení léků už v situaci, kdy člověk sice má mírně zvýšený cukr, ale ještě nesplňuje podmínky pro diagnózu cukrovky. Tento postup souvisí se snahou zabránit rozvoji nemoci.

„V současné době máme k dispozici velké množství nových a bezpečných léků, které jsou schopny ochránit a podporovat slinivku, některé z nich dokonce snižují chuť k jídlu, takže pacient zhubne. I tyto léky je třeba podávat stejně jako inzulin, tedy injekční formou pod kůži. Pokud však pacient nespolupracuje a neupraví svůj životní styl, může dojít k postupu nemoci a na řadu přichází inzulin. Někteří pacienti mají z tohoto kroku strach, ale rozhodně to není tak, že ten, kdo ho dostane, je na odpis, jak to laici mnohdy vnímají,“ zdůraznila lékařka.

Zároveň ale dodala, že pacienti, kteří nedbají rad lékařů, si mohou přivodit nejrůznější komplikace a nepříjemnosti.

Hromady kalů znamenají pro Vratimov dlouhodobou ekologickou zátěž.
Jedovaté odpady zmizí, kraj na to získal peníze

OHROŽUJE I OČI, MOZEK, LEDVINY A SRDCE

Cukrovka totiž zatěžuje ledviny, způsobuje horší hojení ran i změny na cévách a může vést i k takzvané diabetické noze.

Pacienti s cukrovkou by měli podle odborníků minimálně jednou ročně absolvovat i vyšetření očního pozadí.

„Člověk totiž není schopen jen podle toho, jak dobře vidí, poznat, že kvůli cukrovce u něj dochází k zásadním změnám, které mohou vést až k odchlípnutí sítnice. A to je nezvratná záležitost. Je třeba si uvědomit, že cukrovka je nejčastější příčinou slepoty na světě, a to i ve vyspělých zemích. Přitom pravidelnými návštěvami očního lékaře lze zmíněné změny včas rozpoznat, ošetřit cévy a úplné ztrátě zraku předejít,“ upozornila lékařka a pokračovala: „U pacientů s diabetem může dojít i k poškození ledvin, kromě toho přibližně u 70 procent pacientů cukrovka vede k postižení nervů, což se projevuje pálením nebo brněním nohou, nohy jsou bolestivé, nebo naopak necitlivé. Kromě toho všeho cukrovka až trojnásobně zvyšuje riziko infarktu a cévní mozkové příhody i vzniku ischemické choroby srdeční a ischemické choroby dolních končetin.“

Ilustrační foto.
ANKETA DENÍKU: Mobily na táborech: ano, či ne?