Jen v prosinci ve zdejší honitbě zastřelili nimrodi v průměru denně více než jeden kus černé zvěře.

„Polovina lesa o rozloze 800 hektarů patří nám a druhá kolegům myslivcům z Řepišť, které spadají už do katastru Frýdku-Místku. A ti byli i úspěšnější, při závěrečné loňské naháňce ulovili dvaadvacet divočáků, zatímco my osm. A další kusy byly střeleny individuálně. Mladším členům nevadí jít v mrazu ven a čekat tam. Někdy jim černá zvěř přijde napočtvrté napopáté," říká Ivan Hoch.

I za ním coby předsedou Mysliveckého spolku Václavovice chodí sousedé, jimž divočáci způsobili újmu na majetku. Chtějí náhradu!

Přečtěte si také: Po útoku kormoránů tekla Ostravicí „krvavá voda". Nebezpečí představují i vydry

„Cituji v těchto případech § 53 Zákona o myslivosti, který říká, že vlastník či nájemce pozemku musí udělat přiměřená opatření k zabránění škody působené zvěří. Ptám se jich: Máte oplocení, strašáky, fáborky, osvětlení, elektrické či pachové ohradníky?" uvádí Hoch s tím, že podle novely Občanského zákoníku (§ 2918) se povinnost hradit takovéto škody „poměrně" snižuje následkem okolností, které se přičítají poškozenému. Tedy kdo má pozemek volně přístupný a nezabezpečený, moc si stěžovat nemůže…

Přijdou, když jim lidé vytvoří podmínky!

Václavovická starostka Magda Pustková potvrzuje, že divočáci v obci působí lidem mnoho starostí. „Vydatně rozrývají pole i louky nebo nahánějí strach chodcům. Občané se kvůli tomu obracejí na úřad. Někdy proto, aby si postěžovali, jindy žádají nápravu," uvádí.

Obecní úřad podle ní ale nemá možnost, jak poškozeným přímo pomoci, proto konkrétní případy řeší s myslivci. „Společně jdeme do problémové lokality a snažíme se vytipovat opatření, která by mohla pomoci," vysvětluje Pustková.

Václavovičtí myslivci podotýkají, že se z divočáky „musíme naučit žít". Prostě jsou tady, a pokud jim lidé vytvářejí vhodné podmínky, přijdou!

„Opadaná jablka, staré hnojiště, posečená nepohrabaná tráva to všechno je pro černou zvěř vnadiště. Prasata poté ryjí pěkně v řadě. Proto je také krmíme v lese, aby nevycházeli ven," líčí Ivan Hoch. A přidává novou zkušenost nimrodů: divočáci rádi vyrývání sazenice stromků, které jsou v kelímcích.

Mohlo by vás zajímat: Ptačí chřipka se potvrdila i v našem kraji. U labutě na Opavsku

Problém prý ale není pouze v černé zvěři. „Stala se přemnoženým druhem, stejně tak jako člověk. Vždyť počet obyvatel ve Václavovicích se za poslední léta zdvojnásobil. Kde byly dříve pole, lesy a louky, je nyní satelitní městečko a ploty. Zvěři se logicky zmenšuje životní prostor," dodává Hoch.

K tématu

Dálnice (zatím) jako hradby Nepřekonatelnými hradbami jsou zatím pro černou zvěř dálnice. A ta se proto podle myslivců objevuje prakticky pouze v okrajových částech Ostravy, nikoliv v samotné městské aglomeraci. Každého zastřeleného divočáka každopádně nimrodi oznámí Magistrátu města Ostravy. Za myslivecký rok 2015 (počítá se od dubna do března) bylo uloveno v ostravských honitbách 214 divokých prasat. Ta však není možné vybíjet bezhlavě, jelikož by se porušil poměr v tlupě. S vystřílením starších samců či vedoucích samic by se do rozmnožování zapojili i mladší jedinci, přírůstky by nekontrolovatelně rostly a samostatná selata by působila daleko větší škody