Vážení čtenáří, přinášíme vám další díl pravidelného sobotního seriálu Deníku.
Naší snahou je poskytovat především seriózní zpravodajství z vašeho nejbližšího okolí, ale zároveň chceme do Deníku dávat také užitečné informace a zábavu. Dřisty fifejdskeho Ofila, které vystihují rázovitost našeho regionu pohledem svérázné postavy, by měly být právě jednou z těch věcí, které v Deníku pobaví. Další nový díl najdete pravidelně vždy v sobotním tištěném vydání Deníku.

Seděli zme Na Upadnici, když sem zistil, že se Poldek furt diva na Lojzka a tak divně se uculuje. Za chvilu se teho všimnul aji on, a tak se zeptal: „Co ti na mě něštymuje?" A Poldek se rozvykladal: „Pamatujetě, že oto Jiřik měl tatu. Umřel kajsik před třiceti rokami a měl taki zajimavy pohřeb, bo na nim nikdo nic němluvil, enem hrala něznama smutečni hudba, až se naraz truhla začala sunuť za tyn zavěs, tajak by do hroba… Šak zme se vtedy všeci divili."

„No a ja vam vysvětlil, že něrad poslucham ty pohřebni dřisty ludi keři nikdy mojiho fotra něviděli a tvařa se, jak im to je moc luto, že umřel, a přitym to maju u dupy! No a tak když s tym mama suhlasila, něchali zme mu enem hrať, až se každy sam v sobě na ňho zaspomina! Ale čemu to tu včil po tych rokach vytahuješ?!" reagoval Jiřik.

„Bo tyn tvuj tata se furt pohvizdoval. Jak chodil či seděl! Potichučki, ale pohvizdoval. Přišlo mi to tak hlupe, že sem se musel smjať. No a včil, jak zme všeci zestarli, tuš se ja sam přistihnu, že se na zastavce či v obchodě ve frontě u pokladně, pohvizduju. Dokoňca jak trunim na hajzlu a čitam při tym noviny, gvižďu! A tak se včil rozhližam po luďach, esli tež hvizdaju. A je zajimave, že každy starši chlop gviždě! Ale baby ni!! Něvim čemu, ale baby se fakt něpohvizduju! A jak se včil divam na Lojzka, tak se gviždě aji u teho pivka!" pravil Poldek a chlapi pokyvovali hlavu, jako že je to fakt.

A čekali, co Lojzek na to. Tyn přestal pohvizdovať, dopil pivo a začal: „Baby něpiskaju temu, bo furt melu pyskami při drbach. A ja včil piskam temu, bo sem asi před rokem byl z Mařu na koncertě tej kdysi moc slavne anglicke skupiny The Smokie. To je, jak se isto spominatě, kapela, na kere zme z Mařu a aji někeři vy byli ešče na starym ostravskim zimaku v roku 1981.

No a včil, aji když už se od nich trhnul byvaly frontman Chris Norman a vystupuje solovo, dyť hral aji před paru rokami tu na porubskim zimaku, nam všecki ty jeji hity připomnila. A tuš se ich hvizdam. Něspominam, že by kdosik ze zpěvakuv či kapel tak rozpumpoval ostravsku halu Tatran, kaj všeci stařici vestoje tleskali a taňcovali! Dokoňca moja konzervativni Mařa se přidala a to už je co řecť! A mi kolikrazy staně, že se rano zbudim s jakusik pisničku v lebeni a cele dopoledne mi potym trva, než ju vyměnim za inu. A tak to idě dokola. Už to ani něvnimam," vysvětlil Lojzek.

Chtěl sem se pochlubiť, že sem aji ja byl na obuch tych koncertach skupiny The Smokie, ale Erďa už mě ku slovu něpustil: „To poslal chlop z hospody tej svoji na mobil esemesku: ,Zlato, dávám si poslední pivo a za dvacet minut jsem doma. Pokud nebudu, přečti si zprávu znova.' Fajne, ni?!"

Ešče chvilu sem Na Upadnici poseděl a celu tu dobu zme na tych Agličanuv a jejich hity spominali a samozřejmě zme dali prostor aji mojim nejvěčim oblibencam The Beatles. Přišel sem temu dom tak dobře naladěny, že se aji Ruža divila, jak sem taku usměvnu naladu.

Tuš sem ji povykladal, o čim šel Na Upadnici dišput. Ruža se enem ušklibla: „Však už sem tě tež chtěla paru razy šastnuť mokru hadru přes tyn tvuj uhvizdany pysk, jak mi to leze na nervy!" Zustal sem jak opařeny!

„Ja že gvižďu?" něchapal sem. „Ja, cely den! Či to něvnimaš?! A jak se napereš, tak pohvizduješ aji ze spani!" pravila mi na to Ruža a zmizla v izbě.

Čuměl sem enem tak do blba, a naraz sem se nachytal potichučki sem se pohvizdoval titulni pisničku z filmu Trhák, kera začina slovami: „Jen a já a vy, to je bláhové…"

Dal sem se facku a mazal za Ružu do izby, než mi usně," a uvažoval, že se ji potym možna zeptam aji na tu Ostravicu.

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil

…a kdo chce, ať piše na ofil.ostrava@denik.cz.