Dřisty fifejdskeho Ofila: Na Upadnici se hodnotily americke volby

„Ty, Ruža, co poraviš, pujděš se mnu uzitra za Lojzkem Na Upadnicu? Jak sem tam minule tak zkysnul, tuž sme časť dřistuv věnovali aji tobě. Něboj, něpomluvil sem tě, naopak chvalil, jak se mi s tebu fajně žije. No, a on pravil, že čemu tě něpřivedu, že tě dluho něviděl a že musi posudiť sam, esli sem tě moc něpřechvalil, když sem tvrdil, jak zje štihlunka a krasna…," prolomil sem konečně ostych a aji odvahu Ruži tyn vylet navrhnuť.

Čekal sem, že vyleti tajak čertik Bertik z tej krabičky Štěpánky Haničincove, ale všecko bylo inač.

„Iď, ty stary osle. Tos musel před tymi chlopami v te hospodě hodně dřistať!" pravila naoko nasraně, ale ja věděl, že je polichocena.

„A to se mysliš, že tam včil vlezu a něcham se okukovať tajak jakasik opica v zologicke? Nic takeho! Iď se tam sam! Z Lojzkem se možeme potkať indy a indě," vyřknula to, v co sem enem tajně dufal: cesta na Upadnicu byla volna! Ve středu po obidě sem se ji pro istotu ešče raz zeptal, či se mnu idě, nebo ni, a když odsekla: „Di už, val, val…!"

Opustil sem kvaltem domaci bojiště. Na Upadnici bylo dusno. Ni enem kuřem, ale aji z dišputa. A bo u piva se polityka a aji sport robja nejlepši, byl na přetřesu volebni debakel Clintonove a vyhra Trumpa.

„Ja vam pravim, že ludě v Ameryce zrobili moc dobře, že zvolili Trumpa. Un se kamaradi s Putinem a tym padem přestanu obě strany chřestiť zbraňami a budu jednať o miru," dovolil se od stola komunistuv pronesť svuj usudek stary Kolder. „Od vas, bolševikuv, to sedi. Celu dobu, co stě byli u moci v polovičce Evropy, stě něrobili nic, než harašili zbraňami při slovach o miru. Dyť se spomeň, aji pionyři stali s kverami u vašich pomnikuv…" křiknul na ňho socan Antek.

„Ma pravdu," přidal se ku němu černoprdelnik Poldek.

„Ale abysem pravdu řeknul, něvim, co je lepši. Baba Clintonka teho moc naslibovala a jevila se mi aji slušnějši, niž tyn gruch Trump. Ale zas na druhe straně je možne kalkulovať, že když po Bushovi voliči hodně zatřepali tradicu v USA, když zvolili prezidentem, jak oni řikaju, aby něurazili, Afroameričana Obamu. A v tych druhich volbach to ešče potuplovali. A včil měli zrobiť dalši, jak se pravi, precedens a zvoliť babu? Asi ich kvuliva temu paru cuklo, ni?" dodal.

„Ja se myslim, že je to kapku složitějši, niž to tu prezentujetě. Do hlavy nikemu něvlezeš a asi se fakt muselo cosik stať, že někeři voliči naraz změnili svuj nazor. Ja se myslim, že ji dosť podstatně přisral tyn šef FBI, když vypustil paru dni před volbami do světa, že zas přešetřuju ty jeji sukrome e-maily, čili elektronicku počtu. Ale buďme z našim prezidentem, kery se pochvaloval, že je to prvni nejmocnějši muž světa, kery už vi, kaj leži Česka republika. Dyť roki žil z Ivanku z Hodonina…" vrypnul se do dišputa Lojzek.

Už už sem odeviral hubu, že tež k temu cosik dřistnu, ale předešel mě Erďa: „Ty, Ofilu, nězapomeň, co chceš řect a poviš nam to přiště.

Včil je čas na mě. To se bavily v cukrarně tři robki a jedna pravi: ,Holky, ten můj Franta má tak studená varlata, až jsem se lekla!' Druhy den pravi druha: ,Zkusila jsem to, a muj Jirka je má také studená!' Třetí den se zejdu znova a ta třetí má pod okem obrovskeho moncla. ,Co se ti stalo?' ,Ále, řekla jsem tomu svému, že má stejně studená varlata jako Franta a Jirka!' Fajne, ni?" Přidal sem se k usmjate hospodě, ale do smicha mi moc něbylo, bo sem nevěděl, či jim svuj nazor na volby v USA kdy řeknu. Bo o tym rozhodně až moja Ruža.

Tuš bertě, nebo nechtě ležeť. Ofil

…a kdo chce, ať piše na ofil.ostrava@denik.cz.