Ekonomové známkovali Ostravu

Na vině je hlavně kriminalita a nezaměstnanost.

Větší pravděpodobnost, že neseženu práci a ještě budu za rohem okraden. To jsou skutečnosti, které Ostravu sráží dolů v porovnání s ostatními městy v Česku.

Související článek:Ostravany trápí strach o práci více než ovzduší

V tabulce míry registrované nezaměstnanosti si jako krajské město vedla Ostrava nejhůře. Také podíl dlouhodobé nezaměstnanosti je zde vysoký, dosahuje až čtyřiačtyřiceti procent.

„V Ostravě žije hodně lidí s nízkou kvalifikací, popřípadě žádnou. To je problém, který se dá těžko v krátké době vyřešit. Jak sehnat práci pro padesátiletého nekvalifikovaného člověka? Proto by se neměly odsuzovat investice do takzvaných montoven. Například Ostravsku by to moc pomohlo,“ uvedl Milan Damborský z metodického týmu Vysoké školy ekonomické, který studii MasterCard zpracovával. V této souvislosti například kritizuje rozhodnutí umístit automobilku TPCA do Kolína. „Ta měla být jednoznačně na Ostravsku,“ míní Damborský.

Dalším velkým problémem, který ovlivnil postavení Ostravy mezi českými městy, je kriminalita. „Počet trestných činů násilného charakteru v přepočtu na deset tisíc obyvatel dosahuje třetích nejvyšších hodnot mezi hodnocenými městy,“ uvedli ekonomové ve studii.

Naopak pozitivně hodnotí výsledky města v žebříčcích měřících výši invalidních a starobních důchodů. V obou kategoriích se Ostrava umístila mezi prvními deseti městy. Průměrný invalidní důchod byl v Ostravě ve zkoumaném období 10 037 korun, průměrný starobní důchod je 10 271, což je skoro o tisíc korun více, než mají například důchodci ve Znojmě. Ekonomové také konstatovali, že se Ostrava řadí mezi města poměrně cenově dostupná. I díky relativně nižší ceně za bydlení.

Ani do budoucna nejsou ekonomové v hodnocení Ostravy příliš optimističtí. „Není předpoklad, že by v průběhu tří čtyř let nastal výrazný posun k lepšímu. Snad je tu šance, aby se Ostrava do deseti let dostala do průměru mezi ostatními městy,“ míní Damborský. Krajské město je podle něj co se týká získávání investorů aktivní. „Hodně nadějně vypadá například průmyslová zóna Mošnov. Je to unikátní místo s napojením na letiště,“ podotkl.

Nejlépe z dvanácti měst z Moravskoslezského kraje, která byla do studie zahrnuta, si vedl Třinec. V celkovém žebříčku sociální situace získal osmou příčku. Předběhl i taková města, jako jsou Plzeň či Brno. Městem s vůbec nejlepší sociální situací je Jindřichův Hradec následovaný Prahou a Hradcem Králové.