Energocentrum: moderní návrat ke kořenům

Na dole Hlubina se vytěžilo uhlí, ze kterého se vyrobil koks. Ten se použil pro výrobu železa, při které vznikaly vysokopecní plyny, jež šly potrubím do plynojemu. Z něj se braly na pohánění dvou velkých pístových dmychadel, která vyrobila horký vzduch, jenž putoval zpět do „chřtánu“ vysoké pece, kde podporoval hoření.

Tak by se dal ve zkratce popsat koloběh, který v Dolní oblasti Vítkovic fungoval až do roku 1998. A chytré využívání energií by zde mělo být i poté, co se tento industriální skvost, obdivovaný turisty od nás i z ciziny, dočká rozsáhlé obnovy. Vše už ale bude v tak trochu modernějším kabátě.

„Líbilo se nám, že Vítkovice nikdy nenechaly žádnou energii utéct pryč a vždycky z ní dokázaly získat maximum. Proto jsme si řekli – pojďme i my s energiemi dobře hospodařit. Nechtěli jsme vytvářet jen základní zdroje, jako kdybychom řešili nějaký obyčejný barák. Chtěli jsme udělat něco chytrého. Něco, co by navázalo na tradici, jež tady byla,“ vysvětluje Milan Šraml, ředitel společnosti ARS Vítkovice.

Odborníci proto dali hlavy dohromady a vznikla představa Energocentra. Pro ekonomickou dodávku elektrické energie, topné a chladicí vody je v něm navržen systém založený na takzvané trigeneraci. Napojeny na něj budou objekty Plynojemu, VI. energetické ústředny, Vysoké pece č. 1, Science Technology Centra a v budoucnu možná i další.

„Energocentrum zajistí pro Dolní oblast Vítkovic zdroje elektrické energie, tepla a chladu. Kromě toho jsou do něj soustředěny i veškeré slaboproudé rozvody, v neposlední řadě zajistí i dodávku sprinklerové vody. Dispoziční řešení objektu navíc umožňuje do něj umístit i trafostanici, která by nahradila stávající nadzemní objekt trafostanice v Dolní oblasti,“ říká Šraml.

Ojedinělý systém využití energií

Na vyřešení technologické otázky se podíleli odborníci z Výzkumného energetického centra Vysoké školy báňské-Technické univerzity Ostrava (VŠB-TUO).

„Ti vypracovali studii proveditelnosti, ve které porovnali základní variantu prostého napojení na současné sítě s rozšířenou variantou spočívající ve vybavení Energocentra moderními technologiemi, které dodají elektřinu, teplo i chlad, budou fungovat i jako záložní zdroj a při tom všem ještě budou ekonomicky efektivní,“ říká Daniel Vaca, vedoucí odboru Energetika společnosti Vítkovice.

Jak už po přečtení předchozích řádků musí být každému jasné, druhá varianta moderního Energocentra ve srovnání odborníků z VŠB-TUO zvítězila. Co v něm tedy všechno bude? Laikovi to zní možná trochu složitě, ale princip je jednoduchý – základem mají být dvě kogenerační jednotky, které ale budou využívány v režimu trigenerace. Kogenerace představuje kombinovanou výrobu tepla a elektrické energie, kdežto trigenerace zajišťuje navíc i výrobu chladu.

Kogenerační jednotka je normální spalovací motor, který však není na naftu, ale na zemní plyn. Při spalování plynu se vytvoří elektřina, ale i odpadní teplo, které se v zimě využije na vytápění a v létě na chlazení. Účinnost celého tohoto procesu se tak bude blížit k 85 procentům,“ nastiňuje ve stručnosti princip fungování Energocentra Michal Židek, vedoucí energetických služeb Výzkumného energetického centra při VŠB-TUO.

Takovýto systém není podle jeho dalších slov v České republice vůbec běžný. Jsou známa možná jedno nebo dvě zařízení, která jsou takto použita. V Dolní oblasti Vítkovic bude Energocentrum zároveň sloužit i jako záložní zdroj, což je už absolutně abnormální kombinace.

Nejen ekonomické, ale i ekologické

„Tím vším i celým architektonickým řešením půjde dle mého názoru o jedno z nejvyspělejších a nejunikátněji řešených center v této oblasti,“ míní Židek. Mezi další významná plus Energocentra se dále řadí i spalování ekologičtějšího zemního plynu. Nejbližší tradiční teplárna spaluje uhlí.
„Mezi uhlím a zemním plynem je jednoznačně rozdíl ve vyprodukovaných emisích. Takže určitě ušetříme jak emise oxidu uhličitého, tak emise dalších znečišťujících látek, jejichž eliminace je v lokalitě Ostravska snahou číslo jedna,“ dodává Michal Židek.

Další zajímavostí je, že Energocentrum nebude jen funkčním systémem, ale vlastně i samostatným exponátem nacházejícím se na výukové trase uprostřed Dolní oblasti. Návštěvníci tak uvidí do objektu a navíc pro ně bude interaktivně znázorněno, jak všechno funguje a jak jsou toky po celém Energocentru rozváděny do dalších objektů.

„Měla by tam být velká obrazovka, na které se budou promítat všechny procesy,“ říká Milan Šraml. „Na malé ploše tak návštěvník může získat přehled o základních technologických principech, které jsou v dnešní energetice k dispozici,“ doplňuje ho Židek.

Co s tou dírou? Bude se hodit!

To pravé místo pro vznik Energocentra se našlo v průběhu revitalizace objektů v Dolní oblasti, když se bourala čerpací stanice. Pod ní totiž najednou zůstal obrovský suterén. „Co s tou dírou? Bude se hodit!“ konstatovali tehdy lidé z Vítkovic.

„No a pak pan Světlík s panem Pleskotem (šéf strojírenských Vítkovic spolu se známým architektem – pozn. redakce) při procházení Dolní oblasti řekli, že by tady mohlo být Energocentrum. A Josef Pleskot pak udělal jeho studii, kde umístil hlavní stavební část pod zem a nad ní navrhl obrovský světlík, aby šlo vidět dolů na všechny technologie,“ vypráví ještě Milan Šraml.

Podle aktuálních předpokladů by mělo být Energocentrum spuštěno v prvním čtvrtletí příštího roku. „V současnosti jsme ve fázi výběru zhotovitele,“ dodává ředitel společnosti ARS Vítkovice.