Extrémní Poruba: zbavuje se většiny bytů

Množí se protesty a přibývá nářků nájemníků, podle kterých jsou ceny, jež porubská radnice stanovila, neúměrné stavu bytového fondu.
Velký problém je ale ještě v druhé věci.

Zatímco jiné radnice si chtějí tisíce bytů ponechat na takzvané sociální bydlení sloužící především nízkopříjmovým skupinám obyvatel města, Porubě jakoby na seniorech či mladých rodinách až tak nezáleželo. Hlavně, že si budou moci všichni, kdo chtějí, včetně starosty Lumíra Palyzy, pořídit co nejdříve byt do svého vlastnictví…

„Poruba už má bytů vzhledem ke své velikosti jen nepatrné množství a ještě je chce prodat, což určitě není v pořádku," konstatuje k tématu Deníku Vítězslav Kuta, profesor zabývající se problematikou bydlení.

Prodej bytů: Poruba jde proti proudu

Kolik si obvody nechávají bytů?

Obvod, který by díky velkému počtu obyvatel klidně mohl být samostatným městem. To je Poruba. Pro bydlení atraktivní část Ostravy se však rozhodla udělat nestandardní krok v otázce bytové politiky. Jako jediný obvod v krajské metropoli chce prodat většinu svých bytů. Proč?

Otázka bydlení je citlivé téma. Každý potřebuje střechu nad hlavou, ne všichni ale mají možnosti na to, koupit si krásný nový byt. Zejména starší lidé, ale i mladé rodiny s nižšími příjmy tak řeší otázku bydlení v levnějších nájemních bytech, které často patří obcím. Nejinak je tomu i v Ostravě. I když zde se situace v poslední době začíná „křivit".

„Obecně v Evropě panuje úzus, že by si minimálně patnáct procent bytového fondu měly nechat samosprávné orgány pod svou kontrolou. V Ostravě je to nyní kolem deseti procent. Problém ale je, že rozložení je nerovnoměrné na území města. Poruba už má bytů vzhledem ke své velikosti jen nepatrné množství a ještě je chce prodat, což určitě není v pořádku," vyjádřil se Vítězslav Kuta, profesor zabývající se problematikou bydlení.

Mírně nevhodný záměr

Záměr porubské radnice prodat takřka všechny byty se zdá být mírně řečeno nevhodný také dalším odborníkům na danou otázku. „Poruba se nyní chce zbavit velké části obecních bytů, chce je nájemníkům prodat. Nejsem si jistý, zda je to prozíravé rozhodnutí. Do budoucna tam nejspíš vznikne problém," řekl už dříve Deníku sociolog Lubor Hruška.

Zatímco Ostrava-Jih si chce ponechat bezmála pět tisíc bytů a centrální obvod přes patnáct set bytů, Poruba se rozhodla, že si vystačí se třemi až osmi sty byty. Konečný počet bude záviset na tom, kolik lidí kývne na nabídku této radnice koupit si některý z patnácti set nyní nabízených obecních bytů.

„Na základě silné vůle ze strany nájemníků jsme jim nabídli k odkoupení všechny právně volné byty. Zhruba tři sta bytů k prodeji nabídnuto nebylo jde například o byty v domech s pečovatelskou službou nebo bezbariérové byty, dále byty v domech, které jsou ve spoluvlastnictví s RPG. Počítáme však na základě předběžného vyjádření zájmu nájemníků o koupení bytu se zůstatkem zhruba osmi set bytů," přiblížil porubský starosta Lumír Palyza.

Nájemníci, kteří mají nižší příjmy, podle jeho dalších slov nemusejí nabídku k odkoupení bytu reflektovat. Sociální bydlení v obvodu by měly zajišťovat také dva domy s pečovatelskou službou určené seniorům, dále Centrum sociálních služeb, provozující byty pro matky s dětmi, které se ocitly v nepříznivé životní situaci, a dále pak ubytovací zařízení azylového charakteru.

„Do budoucnosti uvažujeme o rekonstrukci objektů či investici do výstavby úplně nového objektu s nízkonákladovým bydlením pro single seniory. Finance pro tuto investici chceme hledat ve vyšších rozpočtech, tedy mimo samotné zdroje obvodu. Na dofinancování pak chceme použít peníze získané právě z prodeje našich obecních bytů," uvedl dále Lumír Palyza. A co říká na varování sociologů? Považuje ho za dobývání se do špatných dveří. „Apel sociologů na řešení nepříznivých podmínek k bydlení obyvatel s nízkými příjmy by měl být směřován na stát, který je tvůrcem sociální politiky. Obec nemá nástroje, kterými by zjišťovala příjmy svých obyvatel, a co je podstatnější nemá žádné nástroje, kterými by vytvářela sociální politiku jako takovou," dodal sociálnědemokratický starosta, který patří mezi čtveřici porubských zastupitelů, již si chtějí obecní byt rovněž koupit do osobního či družstevního vlastnictví.

JAK ŘEŠÍ BYTOVOU PROBLEMATIKU DALŠÍ OSTRAVSKÉ OBVODY?

Ostrava-Jih

Městský obvod Ostrava-Jih se rozhodl ponechat si v majetku 4784 bytových jednotek. Při stanovování optimálního počtu bytů radnice přihlížela zejména k zajištění rozmanité skladby domovního a bytového fondu a také k rozmístění domů v různých částech obvodu. „Snažíme se zabezpečovat svou nezastupitelnou roli vůči svým občanům při uplatňování sociální politiky v rámci našeho území a s ohledem na demografickou strukturu. Chceme snadněji řešit nepříznivé životní a sociální situace občanů na svém území a současně vytvářet podmínky pro zamezení migrace mladých a vzdělaných skupin obyvatelstva," vyjádřil se Radim Lauko, místostarosta Ostravy-Jihu, zodpovědný za bytovou oblast.

Slezská Ostrava

Slezská Ostrava je nejrozlehlejší městský obvod, obyvatel má ale jen lehce přes dvacet tisíc. V majetku radnice zůstává zhruba devět set bytů, které jsou podle úrovně bydlení rozděleny na lukrativní, klasické a sociální pro hůře finančně situované občany.

„Myslíme si, že obvod by se o své obyvatele měl částečně starat. Navíc podle mě boom s prodejem bytů pominul a zase se vrací trend nájemního bydlení, které může být pro někoho pohodlnější. Slezská Ostrava je rozsáhlá a chceme, aby tady byly všechny možnosti bydlení, včetně nájemního. Výtěžek z nájmů jsme schopni investovat zpátky do bytového fondu," sdělila místostarostka Hana Heráková.

Mariánské Hory a Hulváky

„V procentech máme obecních bytů ze všech obvodů nejvíce, masivně jsme je totiž nerozprodávali," konstatovala starostka Mariánských Hor a Hulvák Liana Janáčková. Její radnici v současnosti patří 2100 obecních bytů, z čehož by si chtěla ponechat minimálně 1800 bytů. Žádostí o odkoupení bytů navíc není moc.

„Obecní byty jsou pro nás výhodné. Obec má z nájemného peníze, ze kterých se pak dá realizovat řada oprav," dodala starostka Janáčková.

Moravská Ostrava a Přívoz

Centrální městský obvod Moravská Ostrava a Přívoz nyní disponuje 1674 byty ve 237 domech. O jejich prodeji v současné době neuvažuje.

„Rozhodli jsme se další byty neprodávat, jelikož to není v současné době výhodné. Až se situace změní, tak budeme prodávat především byty v domech, kde již máme ve vlastnictví minimální počet bytů. Podle nás je důležité ponechat si alespoň část bytů pro takzvané sociální bydlení pro seniory, mladé rodiny a osoby se zdravotním nebo sociálním znevýhodněním. Ale upozorňuji na to, že to neznamená, že bychom ponechávali byty neplatičům," uvedla místostarostka obvodu Petra Bernfeldová.

NÁZOR ODBORNÍKA

Počet obecních bytů v obvodech by měl být rovnoměrný

Profesor Vítězslav Kuta se problematikou osídlování měst a bydlení zabývá už hezkou řádku let. Ostrava by podle něj měla mít ve svém vlastnictví minimálně deset procent bytů, což sice v současnosti platí, situace ale je značně nerovnoměrná. Zatímco někde je toto procento mnohem vyšší, v Porubě číslo padá strmě dolů.

„Pokud vím, tak se v současné době připravuje koncepce bytové politiky města, do které by se mělo promítnout to, aby v obvodech byl dostatek obecních bytů. Optimální situace není zejména v Porubě, která je velkým obvodem, a přesto chce většinu bytů prodat. Magistrát má ale nyní malé kompetence to řešit, bytový fond mají na starosti obvody. Pokud by chtělo město narovnat situaci, tak si bude muset vyhradit větší práva v této otázce," řekl Deníku Vítězslav Kuta.

Koncepce města by podle něj měla jasně říct, kolik obecních bytů by mělo být v jednotlivých obvodech. „Nemusí to být váženo na ,lékárnických vahách', ale počet by měl být rovnoměrný. Když totiž město nevlastní dostatečný bytový fond, tak nemá možnost reagovat na aktuální sociální vývoj," dodal odborník.

POSTŘEH MARTINA PLEVY: Poruba o nemajetné nestojí?

Porubská radnice nabídla svým nájemníkům byty k prodeji, ti začali okamžitě protestovat proti vysoké ceně, pohybující se kolem šesti tisíc korun za metr čtvereční. Když se nad touto první větou člověk zamyslí, musí dojít k závěru, že jde o prazvláštní situaci. Lidé dostali jedinečnou možnost koupit si například třípokojový byt v jedné z nejlepších částí města za necelého půl milionu korun, přesto na nabídku nekývli, a licitují o ještě nižší částku.

Podivné je ale i to, že se chce Poruba zbavit většiny svých bytů, zatímco ostatní obvody si jich poměrně velké množství nechávají, aby zajistily případné sociální bydlení. Nežijí snad v Porubě důchodci, kteří v dnešní těžké době obrátí každou korunu dvakrát, než ji za něco utratí? Nejsou tam snad mladé rodiny s malými dětmi, které jsou zoufalé z toho, jak jim rostou výdaje a stagnují příjmy? Při svých procházkách porubskými ulicemi potkávám takových lidí mnoho - že by porubští radní chodili po nějakých jiných chodnících?

MARTIN PLEVA  + ZPRAVODAJOVÉ DENÍKU