Policie ČR ve čtvrtek v Ostravě oznámila, že v souvislosti s požárem dřevěného kostelíku Božího Těla v Gutech, památky ze 16. století, zadržela dva muže.

„Obviněni zatím nebyli, ale jsou podezřelí ze žhářství. Není přitom vyloučeno překvalifikování skutku na obecné ohrožení,“ informoval moravskoslezský krajský policejní ředitel Tomáš Kužel s tím, že po obvinění asi padne návrh na vazbu. K podezřelým doplnil, že jsou české státní příslušnosti. O žhářství v Třinci spekulovali i přítomní předevčírem přímo na požářišti. Zejména poté, co sledovali rojnici policistů prohlížejících důkladně okolí a zajišťujících stopy. „Tyto postupy musely mít své oprávnění,“ podotkl Pavel Siuda, mluvčí ostravsko-opavského biskupství.

Požár dřevěného kostela v Gutech 2. 8. 2017.
Historicky cenný dřevěný kostel v Třinci-Gutech lehl popelem při nočním požáru

Guty se přitom nacházejí přibližně šedesát kilometrů od Turzovky za slovenskou hranicí, kde je poutní místo Živčáková. Zde se stalo vloni v říjnu více vandalských skutků včetně dvou žhářských útoků.

„Nejprve shořela kaplička Božího Milosrdenství i s obrazem první zastavení Křížové cesty. Posléze se někdo po poletí bočních dveří hořlavinou pokusil zapálit nový chrám Panny Marie, Matky církve. Oheň se ale nerozšířil, protože dveře byly kovové,“ uvedl správce farnosti Ivan Mahrík a poukázal též na opakovaně rozbitá okna u kapliček. Policie podle něho nikoho nechytila, ve druhém případě má podezření na duševně chorého člověka.

A o dalších asi šedesát kilometrů od Živčákové leží Ráztoka, místní část obce Horná Mariková. Vloni 12. srpna v ní shořel také dřevěný kostelík Božského srdce Ježíšova. „Byla to zdejší dominanta. Měli jsme tam novou věž, interiér, nábytek, betlém, historicky významný kříž,“ popsal starosta obce Miroslav Hamar. Také v tomto případě slovenská policie pachatele nenašla.

Zdeno Pupík z biskupství v Žilině ani Pavel Siuda z biskupství v Ostravě nechtěli spekulovat o možných souvislostech všech těchto požárů. „Pokud policie potvrdí žhářství v Gutech, bude to pro nás šokující. Je velmi smutné, že se v této době najdou lidé, kteří jsou ochotni ze své vlastní vůle a nesmyslných pohnutek zničit celé společnosti tyto památky. Lidská zloba dokáže ničit nejen vztahy, ale i vzácné staleté věci,“ uzavřel Siuda.

Hořící kostely se staly „fenoménem“ na počátku 90. let zejména v Norsku. Jako pachatelé byli zjištěni a posléze uvězněni mladí lidé z komunity vyznavačů hudebního stylu black metal. Údajně chtěli ze Skandinávie vypudit křesťanství…