„Doba, kdy se vydají na zpáteční cestu, se těžko dá určit přesně. Nejčastěji odlétají někdy koncem února a počátkem března. Jejich odlet trvá někdy až několik týdnů. Občas se stává, že se u nás setkávají s ‚našimi‘ havrany, kteří zimují naopak ve Francii,“ vysvětlil Jiří Šafránek, místopředseda Moravského ornitologického spolku.

Podle něj se počty havranů v hejnech mohou rok od roku různit. Havrani jsou podle ornitologů všežravci. Žerou takřka vše, co najdou ořechy, jablka, kukuřici, ale i uhynulá zvířata nebo přejeté živočichy u silnic. Často se přiživují i na skládkách komunálního odpadu.

„V zimě se pak havrani pohybují poblíž různých skládek odpadu,“ doplnil dále ornitolog.

Kolika let se havrani dožívají? „U kroužkovaných havranů jsme zaznamenali havrana, který se dožil jedenácti let. Není ale vyloučeno, že se dožívají i vyššího věku,“ upřesnil Jiří Šafránek.

Nepřehlédnete je

V posledních týdnech se v Ostravě hejna černých ptáků slétávají pozdě odpoledne i v parcích ve Slezské Ostravě.

Krátce po třetí hodině odpoledne je mohou pozorovat lidé, kteří bydlí v panelových domech u Ostravice poblíž Bohumínské ulice. „Když přiletí, jsou jich plné stromy, myslím, že nepřeháním, když říkám, že jsou jich řádově stovky, možná i tisíce. Po půlhodince, někdy po hodině, se pak celé hejno zvedne ze stromů a odlétá nahoru směrem na Slezskou,“ říká žena, která bydlí v paneláku u Ostravice.

Důchodce, který bydlí poblíž Všehrdova sadu nedaleko fotbalového stadionu Baníku, rovněž míní, že velkých černých ptáků je letos hodně. „Ne ale tolik jako loni, kdy to hejno při vzlétnutí skoro zakrylo oblohu,“ přidal svůj postřeh senior ze Slezské Ostravy.

Také kavky

Ornitolog Šafránek upřesnil častý omyl laiků černí krákající ptáci, kteří k nám přilétají ve velkých hejnech, nejsou vrány, ale havrani.

„V hejnech bývají havrani polní a kavky obecné. Jde o společná hejna dvou krkavcovitých druhů. Kavky jsou menší, drobnější a tmavošedé se světle šedým zbarvením po stranách na krku a na šíji. Havrani jsou výrazně větší, černí s modrofialovým leskem a mají velký špičatý zobák. Staří ptáci mají u kořene zobáku světle šedou lysinu,“ objasnil ornitolog.

Vrány obecné (černé a šedé) podle ornitologů u nás do měst nelétají. Žijí celoročně převážně v polích a jsou plaché a ostražité.

Hnízdění

Havrani podle něj u nás hnízdí v několika oblastech. „Na Moravě a ve Slezsku to je hlavně na Znojemsku, Opavsku a Ostravsku. V celé republice hnízdí celkem asi tři až čtyři tisíce párů. Kavky u nás hnízdí na více místech, ale převážně ve městech. Jejich počet je odhadován asi na deset až dvacet tisíc párů. Obou druhů spíše ale ubývá,“ doplnil Jiří Šafránek.

Zimující havrani a kavky nocují na společných nocovištích. Jejich počty se mohou pohybovat od desítek až po sto tisíc ptáků. Každé ráno se rozletí do různých směrů v menších i větších hejnech a večer se zase slétají na nocovišti.

Místa nocování se během let a někdy i během jedné zimy mění. Pokud se usadí někde, kde dříve nenocovali, tak se může lidem zdát, že jich přibylo. Jde ale pouze o místní záležitost. Podle sčítání jejich hejn na nocovištích to vypadá, že jich k nám přilétá rok co rok méně,“ odpověděl dále Šafránek.

Havraní tajemství

Jaká pravidla chování ve velkých hejnech havranů a kavek platí, se zatím ani odborníkům nepodařilo přesně vysledovat.

„Ani ve světě ptáků není ještě všechno zcela jednoznačně prozkoumáno a objasněno,“ dodal místopředseda Moravského ornitologického spolku.