Kde a co se může stavět? Pravidla hry dá nový územní plán

Seriál Deníku: Jak se mění Ostrava?

Sběratelé a milovníci map by si ho jistě rádi pověsili na zeď někde v obýváku. Územní plán města Ostravy je laicky řečeno hezký, velký a pestrobarevný obraz. Moravskoslezská metropole na něm s trochou fantazie připomíná svým obrysem jakousi zvířecí hlavu, na níž tvoří oči Poruba a centrum, tlamu pak sídliště Jih tedy tři stěžejní obvody, zaznačené kvůli hustotě osídlení rudě.

Ale přejděme raději od představivosti k realitě. Co to vlastně územní plán města je, kdy vznikl a k čemu slouží? Na tyto otázky umí nejlépe odpovědět hlavní architekt Ostravy Cyril Vltavský, který nyní se svým týmem dokončuje nejnovější verzi územního plánu, v pořadí už třetího…

Územní plán je mapa s „kuchařkou"

„Stavební zákon dává městům a obcím možnost řídit a ovlivňovat svůj rozvoj územními plány. Zjednodušeně lze říct, že jde o barevnou mapu a texty takovou ,kuchařku', kterou je možné chápat jako dohodu mezi občany, majiteli pozemků a nemovitostí, politiky a úředníky o tom, jak budou společně s daným územím zacházet," říká na úvod hlavní architekt.

V územním plánu jsou barevně zaznačeny plochy, na kterých se stavět smí a na kterých už ne, v „kuchařce" jsou pak pravidla hry detailně a závazně rozepsány. Je třeba dodat, že jsou závazné úplně pro všechny. Na mapě Ostravy dominuje zelená barva znázorňující lesy a zeleň, červená označuje obydlená území, šedé jsou plochy určené pro průmysl.

„První územní plán Ostravy, tak jak jej dnes známe, vznikal v první polovině osmdesátých let minulého století. Byl samozřejmě odrazem tehdejší doby a koordinoval velkolepé záměry strany a města. Prioritou byly nové plochy pro bydlení, tedy v dané době sídliště, a další rozvoj průmyslu. Druhý a stále aktuální územní plán se začal zpracovávat hned po revoluci a byl schválen v roce 1994. Reagoval především na změnu systému. Prioritu v něm už neměl průmysl, ale plochy lesů a zeleně společně s bydlením," přibližuje Cyril Vltavský.

Zkušenosti českých urbanistů s tím, jak fungují územní plány v prostředí soukromého vlastnictví, byly ale po roce 1989 minimální. I to je důvod, proč se územním plánům nevyhnulo množství změn. Jen ten náš jich má kolem sto dvaceti. Musel například reagovat na razantní útlum průmyslu a úbytek pracovních příležitostí, jinak by rozvoj Ostravy nebyl možný, město by stagnovalo.

Dubinu nepřesunou, Mittal nevygumují

„Nový stavební zákon dává městům možnost ,upravit' územní plány nejpozději do roku 2015, jinak přestanou platit. Ačkoliv bychom mohli jít cestou jednoduché úpravy současného plánu, rozhodli jsme se vytvořit nový v pořadí třetí. Důvod je jednoduchý. Pouhé úpravy by nám totiž neumožnily udělat zodpovědně všechny změny, které plánujeme a kterými musíme reagovat na dosavadní vývoj," pokračuje hlavní architekt.

Nový územní plán bude podle něj z osmdesáti procent podobný svému předchůdci. To je pochopitelné. Nelze přemístit Dubinu jinam či vygumovat Mittal z mapy. Budou v něm ale dořešena sporná místa, měl by být jednoznačnější a hlavně více chránit hodnoty území. Zahrnuty do něj budou i požadavky obvodů na jejich rozvoj.

„Daleko důrazněji v něm budeme chtít chránit pro město významné plochy, jako třeba přírodní scenerii Oderské nivy, významné biokoridory podél řek a podobně. Na druhé straně bychom chtěli ulehčit realizace například cyklostezek, které do tohoto území bezpochyby patří, což naopak komplikoval současný plán. Budeme se snažit skloubit to, aby občané mohli relaxovat v přírodě, a přitom jí neškodili," konstatuje Cyril Vltavský.

Škaredé stavby dostanou červenou

V novém územním plánu budou samozřejmě vymezeny i nezbytné a potřebné plochy pro rozvoj bytové zástavby. V tomto směru musí být ale město opatrné a nesmí podlehnout mnohdy neopodstatněnému tlaku investorů. Proto bylo zhotoveno i několik analýz, které budoucí vývoj a potřeby Ostravy pomohly konkretizovat.

„Důležitým a úplně novým prvkem připravovaného územního plánu budou podmínky, které městu umožní zamezit výstavbě objektů, jež dnes lidé vnímají jako škaredé či nevhodné a úředníky pak za ně kritizují, ačkoliv každý z nich má svého autora nebo architekta. Je třeba uvést, že město ani úřad nemají doposud žádné zákonné prostředky, jak se takovým stavbám účinně bránit," nastiňuje podstatnou novinku Vltavský.

V novém územním plánu proto bude zakotven „předpis", který by měl pomoci předcházet vzniku nekvalitní architektury v Ostravě. „Investoři budou mít například povinnost respektovat historické stavební čáry města či výškovou hladinu, ale současně jim bude umožněna i výstavba netradiční, zajímavá a mnohdy i kontroverzní," dodává architekt Vltavský.

Příprava nového územního plánu začala v roce 2010 a v současné době se už jeho podoba dolaďuje. V polovině letošního roku by ho chtěl útvar hlavního architekta předložit k projednávání, které bude trvat asi tři čtvrtě roku. Pak bude muset zřejmě ještě reagovat na výsledky projednávání. Definitivní schválení by mohlo přijít na řadu v druhé polovině příštího roku.

Jak se mění Ostrava? Kam směřuje? Jaké projekty jsou přínosné pro její rozvoj, a které naopak míří do slepé uličky? Na tyto otázky hledá odpověď nový seriál Deníku. Na Ostravu se v něm díváme pod drobnohledem spolu s hlavním architektem města Cyrilem Vltavským. Už v pátečním vydání Deníku se podíváme na specifika tří největších ostravských obvodů.