Kdysi „enháčko", dnes Hrabová. Ostrava má nové zóny pro práci

JAK SE MĚNÍ OSTRAVA

Před šestou hodinou ranní navezly plné autobusy tisíce Ostravanů na „enháčko", nebo do Vítkovic, po druhé hodině odpolední je pak vezly zpět do okolních sídlišť. Před rokem 1989 pracovala většina obyvatel krajského města v těchto dvou velkých podnicích.

Doba se ale změnila a těžký průmysl zaznamenal znatelný útlum. Ostrava proto musela reagovat na problém s rostoucí nezaměstnaností. Jednou z reakcí bylo budování nových průmyslových zón. Kde jsou, jaká je jejich další budoucnost a kde mohou vzniknout další? Na to v dalším díle seriálu Deníku odpovídá hlavní architekt města Cyril Vltavský.

Hrabovská zóna se už nerozroste

„Nové průmyslové zóny v Ostravě se začaly budovat na počátku tohoto tisíciletí, kdy město intenzivně potřebovalo řešit problém s nezaměstnaností. Tehdy bylo jasné, že už se těžký průmysl dál rozvíjet nebude. Město tak muselo hledat možnosti, jak vytvořit pro obyvatele nové pracovní příležitosti," přibližuje počátky plánování zón Cyril Vltavský.

První průmyslová zóna začala vznikat v Hrabové. Místo bylo vybráno nejen proto, že se nachází podél rychlostní komunikace Místecké, ale bylo v dosahu i potřebných inženýrských sítí. Současně zde byly řešitelné i majetkové vztahy k pozemkům.

„Růst hrabovské zóny jako takové je pravděpodobně ukončen, podle předpokladů se už dále rozvíjet nebude, a to ze dvou důvodů. Jedním z nich je, že je ohraničena přírodními prvky, které chráníme a nechceme narušit, a současně je lemována nedalekou obytnou zástavbou v Nové Bělé. Druhým důvodem je problém s vysokou hladinou spodní vody další zastavění území by současnou situaci ještě zhoršilo," vysvětluje hlavní architekt.

Další plány: Hrušov i haldy

Druhá průmyslová zóna začala vznikat o něco později v Mošnově. Její stěžejní výhodou je přímá vazba na letiště a v budoucnu i významnou kapacitní komunikaci. „Ostrava vždy uvažovala o rozvoji směrem k Mošnovu. Je sice dál od města, ale zase nabízí jiné výhody. Například, že se může dále rozvíjet," říká.

Třetí zóna, na které teď město usilovně pracuje, se nachází v Hrušově. Jde o klasický brownfield, tedy místo, které je dnes opuštěné a neslouží svému původnímu účelu. I tato lokalita se pyšní dobrou dopravní dostupností a vazbou na dálnici. Jejím problémem i důvodem, proč se dnes na ní nacházejí trosky původní zástavby, je to, že se nachází v záplavové a bezodtokové oblasti, což už je ale podle Vltavského vyřešeno.

„Průmyslová zóna v Hrušově má svůj život teprve před sebou. I ta je však ale velikostně omezena, a to z jedné strany skládkou, z druhé strany dálnicí a železnicí. Ostrava jistě bude muset řešit do budoucna ještě další místa pro nové pracovní příležitosti. V připravovaném novém územním plánu už ale tyto plochy nebudou prioritně řešeny takzvaně na zelené louce," konstatuje Vltavský.

Dalšími místy, kde by mohly vznikat pracovní příležitosti, by tak opět mohly být některé průmyslové plochy v zastavěné části města, ty jsou však většinou v soukromých rukou.

„Další možnou variantou je využití dalších brownfieldů třeba pro Ostravu typických hald. Ty by se mohly odtěžit, protože dnes stejně přesně nevíme, co všechno skrývají a zda například nemohou být tak trochu časovanou bombou," spekuluje architekt.

Technologický park se rozšíří k Myslivně

Zcela jiným typem nové zóny nabízející pracovní příležitosti je Vědecko-technologický park (VTP) v Ostravě- -Porubě, rozprostírající se za areálem Vysoké školy báňské. Zde totiž nacházejí uplatnění především vysokoškoláci, kteří pracují v takzvaných odvětvích s vyšší přidanou hodnotou. Nejde tedy o oblast, do níž by se tlačily firmy podnikající v lehkém i těžkém průmyslu.

„Ostrava musí vytvářet podmínky, aby si udržela vzdělané mladé lidi, aby neodcházeli jinam a třeba i další přilákala. Proto řešíme i další rozvoj tohoto Vědecko-technologického parku, který je už dnes plný. Řešení ovšem není jednoduché, protože musí přímo navazovat na areál vysoké školy a ten už nemá dostatek volných ploch," dodává Vltavský.

Jak se mění Ostrava? Kam směřuje? Jaké projekty jsou přínosné pro její rozvoj, a které naopak míří do slepé uličky? Na tyto otázky hledá odpověď nový seriál Deníku. Na Ostravu se v něm díváme pod drobnohledem spolu s hlavním architektem města Cyrilem Vltavským. Příště se podíváme na bydlení v Ostravě a jeho architekturu.