Celý život ho bavilo umění a jeho nejmilejší hračkou byla v dětství plastelína, proto se rozhodl pro řezbářství. Nyní má dílnu v Hornickém muzeu na Landeku a živí se tvorbou loutek. Čtyřiašedesátiletý řezbář Jaroslav Slavík se svému řemeslu věnuje, jak sám říká, dvacet nebo možná už třicet let.
Nebát se vyřezávat
„Dostal jsem se k tomu náhodou, když se mi tehdy před lety v práci stal úraz. Na krátkou dobu jsem byl doma a vymyslel si, že se budu věnovat řemeslu," říká muž, který absolvoval několik řezbářských kurzů.
Ke své původní práci už se pak nevrátil a začal se živit vyřezáváním loutek.
„Vyrábím marionety pro pražské galerie. Živím se prací, která mě baví. Říkávám, že od řemesla mě odvede jedině ztráta rukou nebo až má smrt," pokračuje s úsměvem v povídání Jaroslav Slavík a dodává, že každý, kdo chce s tímto řemeslem začít, musí mít drzost vzít do rukou dřevo a nebát se vyřezávat.
Ovečka pro magistrát
V rámci velikonočních oslav na Jiráskově náměstí v centru Ostravy stvořil ovečku, kterou nakonec získá Magistrát města Ostravy. Ta se pak bude objevovat na jarmarcích pravidelně.
„Moc mi na tom záleží, protože si cením toho, že si město vybralo zrovna mě, a to úplně z ničeho nic," doplňuje na závěr řezbář, jehož sochy jsou k vidění například ve Staré Bělé a na Landeku.