VYBERTE SI REGION

Mírná zima? Zvykejme si, další asi budou podobné

Spíše jarní teploty a téměř žádné srážky. Silnější mrazy nás potrápily jen pár dní a o sněhu si můžeme nechat zdát. Tak zatím vypadá letošní zima. Řada lidí už po oteplení z počátku února zimu „odepsala" a začala měnit teplé bundy za jarní oblečení.

16.2.2016
SDÍLEJ:

Ilustrační foto.Foto: Deník/Lukáš Kaboň

Pohled laika se ale mnohdy může lišit od názoru odborníka. Klimatolog a meteorolog Radim Tolasz říká, že letošní zima je sice teplejší, než bychom očekávali ve srovnání s dlouhodobými průměry, ale zcela odpovídá zimám, na které jsme si zvykli v posledních zhruba deseti letech.

„Letošní zima bude už pátá v pořadí s nadprůměrnou teplotou. Poslední pořádnou zimu, tak jak má ve střední Evropě vypadat, si pamatujeme ze sezony 2005/2006. Ale neměli bychom se nechat ukolébat. I relativně teplá zima umí ukázat svou nevlídnou tvář v podobě sněhových přívalů a mrazů. Například zima 2011/2012 byla teplotně o 0,6 stupně Celsia nadprůměrná, ale v únoru klesaly teploty v mrazových kotlinách až k minus 40 stupňům Celsia. V nížinách pak pod minus 25 a celý měsíc byl o čtyři stupně Celsia studenější než průměr. I zima 2012/2013 byla relativně teplá, ale na konci března přinesla Velikonoční neděle na severovýchod Moravy až 40 centimetrů nového sněhu," uvádí zajímavé údaje ze statistik meteorolog.

Mírná zima 
(klady + a zápory -)

+ lidé ušetří na nákladech za vytápění
+ silničáři nespotřebují tolik posypových materiálů jako v případě, že by sněžilo a mrzlo častěji
+ mírné počasí umožňuje stavebníkům pokračovat v pracích

- více se šíří virózy
- zimu přežijí i škůdci a choroby, které později škodí zemědělcům
- lyžaři i běžkaři musejí za sněhem jezdit do hor (a ani tam se jej někdy nemusejí dočkat)

Teplé a suché zimy se stávají pravidlem

Podle něj se obdobně teplé zimy vyskytovaly i v minulosti, ale byly ojedinělé. „Mohu zmínit například zimu v letech 1974/1975 nebo 1994/1995. Teď jsme v období, kdy se průběh zim u nás změnil. Jen ojediněle zaznamenáváme chlad-né a na sníh bohaté zimy, a zimy teplé a suché se stávají pravidlem. Je to trend, který bude s velkou pravděpodobností ještě nějakou dobu trvat, a nemělo by nás to překvapovat," říká Radim Tolasz.

Velké rozdíly teplot?

Velký rozdíl teplot v průběhu dne je a vždy byl podle Radima Tolasze ve střední Evropě obvyklý jev. Běžně sledují tzv. denní amplitudu teploty, což je rozdíl mezi nejvyšší a nejnižší teplotou za 24 hodin.

„Tyto hodnoty bývají v mrazových kotlinách za jasných dní i vyšší než 30 stupňů Celsia absolutně nejvyšší jsme naměřili 3. listopadu 2015 na šumavské Jezerní slati (ranní minimum teploty bylo minus 14,4 stupně Celsia a odpolední maximum +22,1 °Celsia)," uvedl Radim Tolasz.

Podle něj sice dnes máme pocit, že k takovým změnám v minulosti nedocházelo, ale není to pravda. Rozdíl je pouze v tom, že extrémní hodnoty různých změn v počasí se kdysi nevyskytovaly tak často a na tolika místech najednou jako dnes. Co ovlivňuje počasí?

Průběh zimy ve střední Evropě, jak dále klimatolog vysvětluje, utváří vlastnosti vzduchových hmot a rozložení tlakových útvarů, jejich vznik a vývoj na severní polokouli. Podle Radima Tolasze tak dochází ke změnám výměny tepla mezi Arktidou a oblastí mírných šířek, protože se dramaticky zmenšuje zalednění v severních oblastech. A to jsou hlavní příčiny neobvyklého průběhu posledních zim.

Klimatický jev El Niňo, o kterém můžeme často slyšet, má podle Radima Tolasze sice velkoprostorové efekty, ale ovlivňuje počasí především v jižním Pacifiku.

K TÉMATU: Teplé počasí: komu vyhovuje, a komu způsobuje vrásky?

To, že teploty jsou v průběhu letošní zimy až na výjimky mírné a neklesají výrazněji pod bod mrazu, určitě vítají obyvatelé rodinných domků. A poznají to i lidé v panelácích. Ušetří totiž na platbách za vytápění svých domácností.

Ze statistik plynařů vyplývá, že náklady na vytápění přes zimní sezonu činí u domácností zhruba dvě třetiny celkové roční spotřeby zemního plynu.

„Pořád musíme pamatovat na to, že zima ještě neskončila a mohou ještě přijít i silnější mrazy. Zatím to ale vypadá tak, že spotřeba domácností vytápěných zemním plynem bude za letošní zimu podobná jako v předchozích dvou letech," uvedla Linda Ešková, regionální tisková mluvčí RWE.

Provozovatel skiareálu: Ať sníh vydrží co nejdéle

Provozovatel Ski areálu Bílá v Beskydech Jaroslav Vrzgula říká, že ta letošní zima určitě není lepší, než byla ta loňská.

„A na předloňskou zimu raději ani nevzpomínám, protože ta byla katastrofální. Letos se začalo v našem areálu lyžovat až od Nového roku. Když počasí bude pro nás příznivé a bude možné lyžovat do konce března, tak by ten letošek nemusel dopadnout až tak špatně. To bychom se totiž přiblížili hranici 100 provozních dnů, což z našeho pohledu je už poměrně slušná sezona. Záleží samozřejmě i na počtech návštěvníků," doplnil Jaroslav Vrzgula.

Lékařka: Když mrzne, nebývá tolik viróz

Zkušená ostravská praktická lékařka Deníku odpověděla, že mírná zima „přeje" virózám. „Když mrzne, tak jich bývá méně. U chřipek má větší vliv než počasí určitě to, zda se lidé nechají očkovat. Obecně bývá ale únor vždy období, kdy lidé bývají více nemocní, myslím tím chřipky i virózy. Začíná to ve školách, pak onemocní další rodinní příslušníci. A pokud nemocní lidé místo kurýrování doma vyrazí do zaměstnání, pak v práci nakazí své kolegy. Bohužel, musím dodat, že ta nemocnost souvisí i s neohleduplností. Když vidím v autobusech či tramvajích, jak si někteří lidé při kašlání ani nezakryjí ústa, nemluvě o tom, že by třeba použili kapesník, nestačím se divit," upozorňuje lékařka.

Ovocnáři: Mírná zima? Pro úrodu žádná výhra

Mírnou zimu si nechválí ani sadaři. Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík vysvětlil, že v současných týdnech by měly být rané peckoviny ve fázi takzvaného vynuceného fyziologického spánku. „Tím, že je ale poměrně teplo, tak by rané peckoviny, například třešně a meruňky, mohly začít rašit dříve. A když by pak v březnu přišly mrazy, mohlo by to napáchat velké škody. Teplé počasí navíc probouzí některé choroby, a tak už je třeba někde potřeba začít ošetřovat broskve proti kadeřavosti," dodal ovocnář.

Když začnou zpívat kosi a sýkorky

Místopředseda Moravského ornitologického spolku Jiří Šafránek říká, že podle chování ptáků nemůžeme odvozovat, jaké nás čeká počasí.

„Ptáci nevědí, jaké počasí bude. Vycházejí ze skutečného stavu. Jak jsme vypozorovali, někteří ptáci tak například v průběhu posledních mírných zim netáhli až do konkrétního zimoviště. Zůstali na hranici území, kde ještě mohli zimu v klidu přežít. Letos je zima opět mírná, a tak už můžeme zaslechnout zpívající ptáky. Jako první se ozývají ti, kteří u nás zimují. Třeba kosi či sýkorky. A v polovině února se začínají ze svých zimovišť k nám zpátky vracet skřivani a špačci," upřesnil ornitolog.

Podle něj ale hrozí, že teplé únorové počasí může ptáky vést k tomu, že začnou dříve hnízdit a dříve pak mají i mláďata. „Když se ale koncem března ochladí a nasněží, hrozí mláďatům, že uhynou," dodal Jiří Šafránek.

Autor: Břetislav Lapisz

16.2.2016 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Amatérský vařič pervitinu je jako časovaná bomba

Při výrobě drog jde někdy o život. Nebezpečí hrozí zejména ve věžových domech.

Syn dostal osm let, rodiče, kteří mu měli s konopím pomáhat, vyvázli s podmínkou

Rodičovská láska a snaha pomoci svým potomkům je krásná věc, nic se ale nemá přehánět. Zejména tehdy, pokud jsou ve hře drogy.

Drzá krádež ve vlaku: Zloděj spícímu cizinci rozřízl kapsu kalhot

O hotovost v přepočtu za 150 tisíc korun přišel ve středu cizinec cestující vlakem na trati mezi Břeclaví a Bohumínem.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2016, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies