VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Moravskoslezská mysteria: Byl Arsónion původním názvem dnešní Ostravy?

/NOVÝ SERIÁL DENÍKU/ Ostrava je jedinečné město. A nejen svou dnešní podobou a dynamickým způsobem života. I její minulost je daleko vzrušivější a tajemnější. Rozhodně nešlo o bezvýznamnou zapadlou osadu, která se začala rozvíjet teprve ve středověku, jak se nám snaží namluvit učebnice dějepisu.

29.10.2016
SDÍLEJ:

Foto: www.mysteryfilm.cz

 I když prozatím nemáme dost důkazů, Ostrava musela být centrem, v němž se po tisíce let setkávali příslušníci mnoha národů a kultur.

Ležela totiž přímo uprostřed hlavního obchodního tahu mezi severem a jihem na takzvané Jantarové stezce.

Nový seriál Moravskoslezská mysteria najdete v samostatné příloze tištěného vydání Deník plus.
Vychází pravidelně každou středu.

Dalo by se říct, že byla doslova dcerou této obchodní a vojenské komunikace, která nejpozději od 7. tisíciletí př.n.l. n až do středověku spojovala Balt a severní oblasti Evropy se Středomořím.

Jak sám název stezky napovídá, hlavním zbožím, které proudilo ze severu na jih, byl jantar. Zdánlivě obyčejné kousky zkamenělé pryskyřice z třetihorních jehličnanů měly značnou cenu. Výjimečně sloužily i jako vykuřovadla, ale především se využívaly k výrobě šperků.

Kopie mapy, která toto podezření vyvolala je vystavena v Muzeu jantarové stezky na Slezskoostravském hradě.
Byl Arsónion původním názvem dnešní Ostravy? Kopie mapy, která toto podezření vyvolala je vystavena v Muzeu jantarové stezky na Slezskoostravském hradě.

Když v roce 1925 v Údolí králů britský archeolog Howard Carter otevřel sarkofág s mumii faraona Tutanchamona nalezl v hrobce obrovské množství zlatých ozdob, sošek a předmětů. Cenným drahokamům často vévodil velký jantar.

Tutanchamon, stejně jako další egyptští králové, byl považován za potomka boha slunce Ra. Jantaru se ve starověku říkalo elektron – což se dá přeložit jako „ze slunce vzešlý". Možná právě proto se velký jantar jako hlavní kámen objevuje i na faraonově amuletu s okřídleným skarabem, který symbolizuje boha vzkříšení.

Tutanchamon žil před třemi tisíci třemi sty léty. V té době se jantar dovážel jen z polského pobřeží Baltu. Nejkratší cesta ze severu do Údolí králů měří přes pět tisíc kilometrů a vede přes Ostravu. V dávné minulosti tomu zřejmě nebylo jinak. Nejvyužívanější koridor ze severu na jih mířil k brodu na rychle, dravé, doslova ostře tekoucí Ostravici.

Podle učebnic dějepisu kupec, nesoucí jantar pro samotného faraóna zde nemohl najít žádné útočiště. Teprve v 8.století vznikla na moravském břehu slovanská osada a na slezské straně u soutoku s řekou Lučinou byl o pět set let později postaven hrad. Ale co když se dějepisci mýlí?

Historik Ostravského muzea David Majer předkládá velmi překvapující objev.

„Na mapě kartografa Klaudia Ptolemaia z 2. století je zaznamenána lokalita, která se jmenuje Arsónion. Podle propočtu některých badatelů, kteří se pokusili polohu tohoto místa určit podle již dříve identifikovaných a na této mapě zakreslených sídel, Arsónion se nacházel na území pozdější Ostravy, konkrétně v oblasti Svinova. K tomuto překvapivému zjištění prozatím nemáme žádné archeologické doklady a tím méně písemné zprávy. Ale já osobně bych se nedivil, kdyby se podařila prokázat existence většího starověkého osídlení na brodech přes řeky Odru a Ostravic. Díky své šťastné poloze, přímo uprostřed jantarové stezky, to bylo totiž velmi frekventované místo. Rodný list Ostravy byl tedy vypsán zřejmě o více než tisíc let dříve."


Římská mince z dob císaře Trajana je dnes vystavena ve Slezském muzeu v Opavě.

Tajemný Arsónion na Ptolemaiově mapě není jediným ukazatelem, který naznačuje, že přes místo na kterém dnes stojí Ostrava, putovali cizinci z velmi vzdálených oblastí. Na slezském břehu bývalého brodu byla na začátku 19. století u kostela sv. Josefa nalezena značně opotřebovaná mince římského císaře Trajana. Ten panoval na přelomu 1. a 2. století. Stříbrné římské denáry se ale používaly až do doby stěhování národů, takže ho zde mohl někdo ztratit nebo uložit až později.

V roce 1881 byl u Pustějova nalezen kus baltického jantaru. Opodál ležela bronzová řecká mince Bruttium Locri Epizephyrii z období 300 - 268 př. Kr. Z jedné strany na ní vidíme mužskou tvář z profilu s otevřenou makedonskou přilbou. Na druhé straně je bájný okřídlený kůň Pegasus. Ani zde nelze doložit, kdy se mince na jantarovou stezku dostala.

V expozici Ostravského muzea je vystaven ještě mnohem starší svědek zdejšího čilého mezinárodního cestovního ruchu. Ze starého řečiště Odra v Koblově byl vybagrován bronzový meč z doby okolo roku tisíc sto před naším letopočtem. Podle odborných expertíz byl nepochybně ukován v alpské oblasti, někde na pomezi dnešního Rakouska a Itálie. Stejný původ i stáří má jadeitová sekerka, nalezena v Ostravě – Zábřehu. Oba předměty jsou dalším dokladem, že v Ostravě bylo pořádně živo, dávno před vznikem proslulé Stodolní ulice.

Autor: ARNOŠT VAŠÍČEK

EGYPTSKÉ ZÁHADY Co se nachází za zapečetěnými dveřmi Velké pyramidy?
Kdo spočíval v obřím sarkofágu na hoře Toth? Kým byla tajemná bytost ze Sakkary?
Bude odhaleno poslední tajemství faraóna Tutanchamona?
Kde jsou ukryty tajné knihy boha Thovta?www.mysteryfilm.cz

Autor: Redakce

29.10.2016
SDÍLEJ:
FC Hlučín - FC Odra Petřkovice
12

Petřkovice v závěru derby ztratily dvoubrankový náskok

Ilustrační foto.

Dopravní podniky Ostravy a Frýdku-Místku budou spolupracovat

Mladíci zpacifikovali lupiče, který chtěl ženě v centru Ostravy ukrást kabelku

Třiačtyřicetiletá žena se zrovna vracela z práce. Násilník se jí zezadu pokusil vytrhnout kabelku.  

AKTUALIZOVÁNO

Je to tady! Kajínek opustil vězení. "Vítej na svobodě," zaznělo na uvítanou

/VIDEO, FOTOGALERIE/- Doživotně odsouzený vrah Jiří Kajínek se dočkal. Dnes o půl dvanácté byla odeslána podepsaná milost prezidentem Milošem Zemanem na Ministerstvo spravedlnosti k dalšímu vyřízení. Krátce po půl druhé pak vyšel branou na svobodu. "Vítej na svobodě," křičeli přítomní na evidentně dojatého muže. 

Skály drží. Stezka na Landek je znovu volná

Od začátku května, kdy Ostravu sužovaly trvalé deště, byla kvůli pádu uvolněného kamení uzavřena oblíbená pěší a cyklistická stezka na Landek.

Dokoná rekonstrukce Českobratrské ulice zkázu obchodníků?

/FOTOGALERIE/ Dva roky si živnostníci v Českobratrské ulici v centru Ostravy zoufali kvůli rekonstrukci Nádražní ulice, která jim „odvála" zákazníky. Letos mají uzavírky a prach přímo přede dveřmi. Chystá se jejich hromadný úprk?

Předvolební speciál deníku: Jak splnila vláda své sliby?

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies