S útlumem těžby uhlí se v Ostravě před dvaceti lety začala likvidovat i hlavní důlní díla, což byly jámy ústící z podzemí na povrch.

„Řešil se také způsob odvádění důlních plynů, zejména metanu, který se uvolňuje i po ukončení těžby a může se dostat z podzemí až na povrch. Metan je plyn bez barvy, chuti a zápachu, který je lehčí než vzduch. Metanovzdušná směs s obsahem metanu 4,5 procenta až 14,5 procenta je výbušná," vysvětluje Josef Havelka, ředitel závodu Odra, který je odštěpným závodem státního podniku Diamo a stará se o areály bývalých šachet.

Důlní plyn zabíjel i na povrchu

Když byla ukončena těžba a doly se před zhruba dvaceti lety začaly na Ostravsku zavírat, skončilo také větrání důlních děl a řízené odsávání metanu. Uvolňovaný metan si tak hledal cestu nejmenšího odporu ke svému úniku z podzemí.

Metan zahrozil například 2. května 1996, kdy vybuchl v kanálu vedoucím do bývalé jámy Hugo na Salmě.

O dva dny později byl výstup metanu zaznamenán i v centru Ostravy ve frekventovaném podchodu Frýdlantských mostů.

V březnu 1998 se pak metan dostal až na povrch poblíž bývalé jámy Jindřich ve Slezské Ostravě.

V květnu stejného roku pak došlo k výbuchu metanu v rodinném domku v osadě Liščina ve Slezské Ostravě. Při těchto událostech byl jeden člověk usmrcen a dalších deset zraněno.

Nejvíce komínků je „na Slezské"

V Ostravsko-karvinském revíru je podle Josefa Havelky 659 zlikvidovaných jam a 145 odplyňovacích vrtů, které jsou rozmístěny po celém revíru. Vysoká hustota jich je například na Slezské Ostravě kolem bývalého dolu Petr Bezruč. „Odplyňovací komínky jsou napojeny na potrubí vedoucí do různé hloubky od metru až po stovky metrů. Všechny zlikvidované jámy a odplyňovací vrty jsou pravidelně kontrolovány a v některých případech je metan z důlního prostředí dokonce řízeně odsáván a využíván k výrobě energie," vysvětluje dále Josef Havelka.

Kdy se metan tlačí nahoru?

Výstup metanu je podle odborníků závislý na hodnotě barometrického tlaku a jeho prognóze. Při nízkém tlaku je výstup metanu nejsilnější.

Podle Josefa Havelky nelze odhadnout, jak dlouhou dobu budou odplyňovací komínky v Ostravě a okolí plnit svou funkci. „Určitě se s nimi budou setkávat i další generace obyvatel našeho kraje. Odplyňovací komínky ale nejsou jen doménou Ostravska. Najdete je třeba i v Německu, Anglii či Francii v místech, kde se také dolovalo uhlí. Pokud by se s metanem po likvidaci šachet takzvaně nic nedělalo a docházelo by k jeho nekontrolovanému výstupu na povrch, zcela jistě bychom řešili řadu mimořádných událostí, při kterých by byly ohroženy životy lidí, o škodách na majetku nemluvě," dodal ředitel odštěpného závodu Diamo.

Deník se ptal na odplyňovací komínky i několik náhodně vybraných lidí v centru Ostravy. „Bydlím v Porubě, a jak mi ty komínky popisujete, tak to fakt nevím, k čemu by mohly sloužit," uvedla mladá žena, která se představila jako Jana. Dva z dotazovaných, kterým jsme fotky komínků ukázali, mínili, že asi měří škodliviny, které jsou ve vzduchu. Přesnou a vyčerpávající odpověď měl až třiasedmdesátiletý důchodce, který déle než dvacet let fáral do dolu v ostravských i karvinských šachtách. „Je to kvůli metanu, to je jasné," odpověděl muž.