Nabídka chleba v Ostravě je pestrá

Paní Petra Martinková si například pochvaluje chléb Křupák z Teska. „Je měkoučký a vydrží dlouho, třeba i pět dní, a pořád se dá jíst. I když je docela drahý, stojí 42 korun,“ říká.

Lenka Černíková zase upřednostňuje kvalitu „bio“: „Věřím, že bio chléb je zdravější a chutnější než obyčejný.“ Neváhá proto za chlebem vážit delší cestu ani obětovat více peněz.

V době neustálého zdražování potravin hraje ale cena při výběru pečiva velkou roli. Toho jsou si vědomi i obchodníci, kteří nabízejí jak levnější varianty konzumních či kmínových chlebů, tak i chleby vyšší kvality od osvědčených dodavatelů pro náročnější zákazníky.

Pekárny v obchodech

Dovezené však není stejné jako čerstvé proto v posledních několika letech mnoho velkoobchodních i maloobchodních řetězců začalo investovat do výstavby vlastních pekáren. Vždyť co na nás jako zákazníky zapůsobí lépe nežli vůně čerstvě vypečené kůrčičky v tom nemůže poctivým malým pekárničkám nic a nikdo konkurovat.

Problém je ten, že častým marketingovým tahem obchodníků je i „pouhé“ dopékání. Pečivo pak sice v obchodě hezky voní, přerušený proces vlastního pečení má však neblahý vliv na jeho trvanlivost i chuťové vlastnosti. Mnoho z nás už tuto skutečnost prokouklo, a pokud nemáme do pekárny s čerstvě upečeným pečivem zrovna co by kamenem dohodil, můžeme vsadit na vyhlášené dodavatele.

Každému známý chléb Šumava produkuje například největší pekárna v ČR Delta, která pro Ostravu dováží chléb ze své výrobny v Karviné. Chléb Beskyd nám dodává zase firma Penam s výrobnou v Martinově, oblíbený je i Šumbarský chleba od Semagu (výrobna v Havířově).

Dále Ostravané rádi nakupují chléb Mayak (pekařství Mayak v Radvanicích), v Ostravě velmi známý je ale i Petřkovický chléb (pekařství Velička, Petřkovice), chléb Rychvald (Rychvaldská pekárna, Rychvald), Slezský chléb (pekařství Seval, Ostrava-Hrabůvka), Klimkovický (Pekárna na rynku, Klimkovice) či Bílovecký (Pekařství Illík, Bílovec-Lhotka) nebo Starobělský moravský (Starobělská domácí pekárna, Stará Bělá).

Jak už bylo řečeno, nejlepší je koupit chleba přímo u zdroje v pekárně, čerstvě upečený, křupavý a z kvalitních surovin. Záleží jen na nás, tedy požadavcích zákazníků, kterým směrem se bude výroba chleba ubírat nadále zvítězí kvalita, nebo cena?

Chleba a chemie

Dnešní receptury na chleba jsou značně odlišné od receptur našich prapraprababiček. Mnozí z nás se domnívají, že „kdysi chleba mnohem déle vydržel a byl i chutnější“. První informaci pekaři potvrzují. Chléb déle vydržel díky většímu podílu žitné mouky, ale že by byl chutnější, o tom pochybují.

Právě kvůli lepší chuti, vláčnosti, křehkosti, barvě, struktuře a zároveň i delší době trvanlivosti se dnes přidávají do chleba takzvané zlepšující přídatné látky (aditiva) a konzervanty. Tradiční poctivý kvásek je vyměněn za fermentovaný. Je to všechno ale skutečně potřeba?

Jiřina Chalupská, jednatelka společnosti Hilkar, zastává názor jdoucí proti současným trendům. „Ve výrobcích naší Starobělské domácí pekárny žádné přídatné látky kypřidla či konzervanty nenajdete. Tradiční receptura kvasového chleba, jeho složení, ruční výroba a způsob pečení ve zděné parní peci zaručují našim chlebům velmi dobré chuťové vlastnosti, ale i dlouhou dobu trvanlivosti,“ vysvětluje Chalupská.

Normu danou státem která určuje minimální trvanlivost na 72 hodin tak i bez konzervatnů chléb starobělský moravský hravě zvládá, podle Chalupské vydrží dokonce až dva týdny, a lidé si ho proto nakupují i na dlouhé zahraniční cesty.

Proč je tedy přírodní kvas pro lidské tělo zdravější? Protože vzniká přirozenou cestou smícháním vody a mouky dochází za příznivé teploty k přirozenému kvašení těsta, o což se postarají mléčné bakterie a kvasinky, obsažené v obilném zrnu. Během dlouhé doby kynutí těsta pak dochází k takovým změnám v mouce, které ji činí stravitelnější.

Anketa: Jaký máte rádi chleba?

V ulicích Ostravy se ptala Alena Menšíková
*Fotografie dotázaných zveřejňujeme pouze v tištěném vydání Moravskoslezského deníku

Tipy na správné skladování

Trvanlivost chleba je závislá jak na obsahu žitného kvasu, tak i na způsobu pečení (čím propečenější kůrka, tím déle vydrží vláčná střídka). Jak dlouho nám vydrží dobrý, ale záleží i na tom, jak zakoupený chleba doma uskladníme.

„Čerstvý chléb by se měl skladovat zabalený v plátně. Z důvodu nízké vlhkosti vzduchu ve většině domácností také doporučuji uchovávat jej nasunutý do mikrotenového sáčku, ale tak, aby větral, samozřejmě nikoliv na přímém slunci ani za vysoké vlhkosti. Plátno je nutno měnit pravidelně, aby nezvlhlo, stejně tak i mikroten, aby se nerosil a to vše nezpůsobilo výskyt plísní,“ doporučuje Jiřina Chalupská, jednatelka společnosti Hilkar.

Běžným uchováním upečeného chleba v našich domácnostech je také mražení. „Pokud je pečivo kvalitní, nemůže mu uškodit. Po rozmražení je už ale trvanlivost omezená,“ dodává Chalupská.

VENDULA RÁBOVÁ