VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Okupace zbytků Československa začala před 75 lety na Ostravsku

Jako datum zahájení okupace zbytků Československa nacistickým Německem bývá označován 15. březen 1939. Ve skutečnosti první příslušníci wehrmachtu a jednotek SS překročili státní hranici již vpodvečer předchozího dne na Ostravsku. V Místku přitom narazili na rozsahem nevelký, ale překvapivě houževnatý odporu skupiny českých vojáků.

14.3.2014
SDÍLEJ:

Motorizovaný pluk SS s označením Adolf Hitler příjíždí na Václavské náměstí. 15. března obsadilo nacistické Německo zbytek okleštěné republiky a vznikl Protektorat Böhmen und Mähren.Foto: ČTK

Po podpisu Mnichovské dohody v září 1938 a následném odstoupení pohraničních oblastí zbylo z prvorepublikového Československa pouhé torzo. Ani existence takto okleštěného státu ale nebyla pro nacistického vůdce Adolfa Hitlera přijatelná. Slovenské politiky proto postavil před volbu: buď vyhlásí nezávislost, nebo jejich zemi čeká maďarská okupace.

Jen několik hodin poté co 14. března 1939 slovenský sněm odhlasoval vytvoření samostatného státu, zamířil československý prezident Emil Hácha do Berlína, aby o situaci osobně promluvil s Hitlerem. V budově říšského kancléřství čekalo na Háchu chladné přijetí. Vůdce nacistů mu suše sdělil, že okupace zbytku českého území je jeho „nezvratnou vůlí" a v případě odporu nechá bombardovat Prahu. Šestašedesátiletý Hácha nakonec psychickému nátlaku ustoupil a s kapitulací souhlasil.

Ostrava padla bez použití síly

První jednotky německých sil vstoupily na československé území už v době, kdy Hácha teprve cestoval do Berlína. Pozdě odpoledne 14. března 1939 příslušníci VIII. armádního sboru a elitního pluku SS „Adolf Hitler" překročili Odru u Petřkovic a Koblova na Ostravsku, odkud postupovali na Moravskou Ostravu. Obyvatele města náhlá přítomnost německých uniforem v ulicích zaskočila. Někteří zpočátku doufali, že jde jen o přesun jednotek na Slovensko; skutečnost ale rychle vyplula na povrch.

Zatímco Ostrava padla do německých rukou bez použití síly, v nedalekém Místku narazili okupanti na ozbrojený odpor. Zasloužili se o něj vojáci III. praporu 8. pěšího pluku pod vedením zastupujícího velitele Karla Pavlíka. Zhruba půlhodinovou přestřelku o budovu Czajankovy textilní továrny v Místku ukončil nedostatek munice na straně obránců. Podle jiné verze kapitán Pavlík kapituloval na příkaz nadřízených.

Ačkoliv v řadách českých vojáků převládali nováčci, konečná bilance hovořila jasně v jejich prospěch: okupanti ztratili podle různých zdrojů šest až 18 mužů, zatímco dva obránci utrpěli jen lehká zranění.

Další průběh byl bezproblémový

Další průběh okupace byl z německého hlediska bezproblémový. V šest hodin ráno 15. března se německá armáda začala valit v několika proudech do českého vnitrozemí. Navzdory jarním plískanicím se motorizované jednotky v pražských ulicích objevily během dvou hodin a nedlouho po sedmé večer se už výhledem z oken Pražského hradu kochal sám Hitler.

Svůj triumf vůdce podtrhl tím, že do Prahy dorazil dřív, než se z Berlína stihl vrátit prezident Hácha, jehož vlak byl německou železnicí záměrně pozdržen.

Říšský kancléř se v Praze zdržel necelých 24 hodin, během nichž vydal výnos o zřízení protektorátu Čechy a Morava. Tento útvar neměl žádnou státní povahu a byl integrální součástí Třetí říše. Představitelem protektorátní správy zůstal Hácha jako takzvaný státní prezident, skutečnou moc ve svých rukou držel Hitlerem jmenovaný říšský protektor.

Události, které následovaly, jsou již notoricky známé. Uzavření vysokých škol, nucené práce obyvatel protektorátu pro Říši, veřejné pronásledování Židů a potírání skutečných i domnělých odpůrců režimu. K faktickému obnovení české, respektive československé státnosti pak docházelo spolu s postupem spojeneckých vojsk na Slovensko a do českých zemí na konci druhé světové války.

Začátek německé okupace v datech:

• 14. března večer – Němci vytloukají okna sídel českých vlasteneckých spolků. Po zprávě o obsazení Moravské Ostravy německou armádou se Němci přesunují do středu Olomouce a průvod asi dvou tisíc nacionalistů táhne od Německého domu přes celé město až do Pavloviček a zase zpět. Provolávají slávu Hitlerovi a požadují osvobození od českého útlaku. Česká policie situaci pouze monitoruje, má příkaz nacionalisty neprovokovat.
• 15. březen 4 hodiny ráno – První zprávu o výsledcích jednání mezi československým prezidentem Emilem Háchou a Adolfem Hitlerem o vztazích mezi oběma státy obdrží v Olomouci starosta Richard Fischer ve čtyři hodiny ráno. Zpráva je katastrofická: německá vojska vstoupí v časných ranních hodinách do Olomouce. Okupace začíná.
• 15. března 6.30 ráno – Starosta svolá na půl sedmou schůzi městské rady, aby se ještě před příchodem vojsk poradili o nové situaci. Už na počátku setkání však přijíždějí okupační jednotky od Šternberka.
• 15. března 7 hodin ráno – Německá armáda obsadí neředínské letiště.
• 15. března 11 hodin dopoledne – Na olomouckou radnici se dostaví velitel německého okupačního vojska plukovník Harde a převezme ve spolupráci s místními nacisty vládu nad městem.
• 15. března poledne – Radnici už „zdobí" hákové kříže.
• 15. března odpoledne – Vojáci německé armády přivezou na tehdejší Masarykovo náměstí polní kuchyně. Začíná propagační akce, která má prokázat „hlad a bídu v Čechách". O guláš je však minimální zájem. Na náměstí také proběhne přehlídka německé okupační armády.
• 15. března večer – Vypukne požár židovské synagogy. Oheň se daří uhasit až druhý den v poledne. Kdo monumentální synagogu zapálil stále není zcela jasné, nejčastěji se hovoří o místních českých fašistech, kteří se chtěli zavděčit německým okupantům. Trosky odstraní až v roce 1940.
• 16. března – V Praze je vyhlášen protektorát Čechy a Morava jako součást nacistické Velkoněmecké říše.

Autor: Redakce, ČTK

14.3.2014 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Kdysi proslulý Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm již léta chátrá. Nyní svitla naděje, že by se z něj mohlo stát opět vyhledávané místo.

Hotel Vlčina ve Frenštátě pod Radhoštěm: skončí chátrání?

Ilustrační foto.

Hodiny se vrátily na „Alšák“

Užili si dovolenou i festivaly. Teď už krajští lídři vyhlížejí volby

/ANKETA, KANDIDÁTKY PRO VOLBY 2017/ Volby do Poslanecké sněmovny se uskuteční 20. a 21. října, do včerejška ale musely strany podat své kandidátky. Kdo jsou lídři v Moravskoslezském kraji a jak v létě nabírali síly do předvolebních soubojů?  

Startuje podzimní TIP liga. Vyhrajte pivo či celosezonní permanentku na Baník!

Kromě klasického tipování o atraktivní ceny si pro vás redakce Moravskoslezského deníku připravila i jednu novinku – soutěž týmů!

Novozélanďan jede po válečných stopách svého otce

Přiletěl až z druhé strany zeměkoule, aby se na kole vydal napříč celým Českem až do Bavorska po trase, kudy před dvaasedmdesáti lety šel jeho otec coby válečný zajatec takzvaný Pochod smrti.  

Jubilejní ročník Folkloru bez hranic v Ostravě vyvrcholí na hradě

/FOTOGALERIE/ Až do pátku se v moravskoslezské metropoli koná jubilejní 20. ročník festivalu Folklor bez hranic. V jednotlivých městských obvodech se postupně představují umělci ze šesti zemí několika kontinentů.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení