VYBRAT REGION
Zavřít mapu

SERIÁL DENÍKU: Ostrava stárne, obvody na to musí reagovat

Ostrava /JAK SE MĚNÍ OSTRAVA/ - Moravskoslezská metropole je rozčleněná do třiadvaceti obvodů, většina obyvatel Ostravy přitom žije v částech Jih, Poruba či v centru. „I ty menší obvody ale mají svůj význam a důležitost pro celkové fungování města," podotýká hlavní architekt města Cyril Vltavský.

20.5.2012 18
SDÍLEJ:

Ilustrační fotoFoto: archiv Deníku

Seriál Deníku: Jak se mění Ostrava?

Jih 115 tisíc obyvatel, Poruba 70 tisíc obyvatel, Moravská Ostrava a Přívoz 40 tisíc obyvatel. Většina Ostravanů dnes žije v jednom z těchto tří hlavních městských obvodů. A ačkoliv je kolem nich rozeseto ještě dalších dvacet městských částí s nemalým významem pro fungování města, „velká trojka" hraje v Ostravě stěžejní roli.

Jak se ale největší obvody města vyvíjely a v čem se liší? Nejstarší je centrální část, tedy Moravská Ostrava a Přívoz (MOaP), kde dnešní krajská metropole postupně vznikala. Je zde hlavní Masarykovo náměstí, staré domy jsou pod ochranou městské památkové zóny, k relaxaci slouží Komenského sady.

Centrum potřebuje nové nájemníky

„Mnohé domy v centru jsou realizované do takzvané blokové zástavby s komunikacemi po obvodu a s volným prostranstvím ve vnitrobloku. Problémem takové zástavby dnes je, že tyto domy mají různé vlastníky, což ve výsledku znamená, že se každý z nich stará pouze o ten svůj díl ,dvorečku'. Prostor celého vnitrobloku však majitelé společně většinou neřeší. To je samozřejmě škoda, taková místa jsou ideální pro odpočinek nebo pro hraní dětí," míní Cyril Vltavský.

Po revoluci začali majitelé přestavovat byty ve svých domech na kanceláře, ordinace a podobně. To je v současné době další z problémů centrální části města, která ztratila bydlení a ulice se tak mění, zvláště pak ve večerních a nočních hodinách, v opuštěné a někdy i nebezpečné.

„V poslední době však ve městě vznikly nové stavby, které nabízejí dostatek potřebných ploch pro administrativu, a které způsobily odliv této poptávky mimo centrum. Na základě toho začínají majitelé nemovitostí v centru opět uvažovat o oživení bydlení ve svých domech. Pokud by se tak stalo, je to další z šancí, které se centru pro jeho znovuoživení nabízí," nastiňuje hlavní architekt.

Poruba má potenciál k růstu

Poruba má s Moravskou Ostravou společné to, že i zde je rozsáhlá městská památková zóna. Jinak jsou to ale velmi rozdílné obvody. Poruba začala na zelené louce vznikat na počátku padesátých let minulého století. Dnes jsou domy kolem Hlavní třídy postavené ve stylu socialistického realismu (tzv. SORELA) jedny z nejatraktivnějších pro bydlení v Ostravě.

„Ostravě se podařilo, že se tento významný urbanistický soubor zachoval v uceleném a poměrně neporušeném stavu. Není tajemstvím, že se těší oblibě i zahraničních turistů, architektů a odborníků," říká o nejstarší porubské zástavbě Cyril Vltavský s tím, že pokud se bude Ostrava v budoucnu dále rozvíjet, pokud bude růst počet obyvatel města, tak právě Poruba má výjimečný potenciál k tomu, aby se dál rozšiřovala a vznikala zde další bytová výstavba.

Jižní město obklopilo Bělský les

Velkou trojku uzavírá Ostrava-Jih i tento obvod vznikal na zelené louce, pohltil menší původní zástavbu a obklopil Bělský les. Co do počtu obyvatel by klidně mohl být samostatným městem a ještě by patřil mezi největší v republice. Dominuje tady sídlištní zástavba, která má několik menších center, ve kterých jsou obchodní areály a další služby.

„Jižní město má tu výhodu, že vzniklo kolem Bělského lesa, který slouží k relaxaci tamních obyvatel. Celkově je navrženo tak, že svým obyvatelům vždy nabízí v blízkém okolí všechny potřebné služby. Jeho nevýhodou pak je to, že už nemá potřebný volný prostor pro svůj případný rozvoj jako například Poruba," říká o nejlidnatějším obvodu Cyril Vltavský.

Obvody trápí generační vlny

Problémy velkých obvodů vidí v tom, že postupně stárnou. Nachází se v nich například nejvíce seniorů. Sídliště se musí stále vyrovnávat s generačními „vlnami". Nejprve v nich převažoval počet mladých rodin s malými dětmi, které potřebovaly školky, pískoviště a hřiště. Jak přecházeli do středního věku, měnily se i jejich potřeby budovy školek hledaly nové využití, pískoviště se vyměnila za skateparky. V průběhu několika let, až se tito kdysi mladí lidé stanou důchodci, svá pískoviště rádi vymění za sociální a zdravotnické zařízení…

„Ostrava stárne, město proto musí hledat cestu, jak na tuto skutečnost reagovat, jak mít například k dispozici dostatečný počet sociálních nízkonákladových bytů. Musíme mít k dispozici bydlení pro seniory, ale také podpořit mladé, aby neodcházeli pryč, ale naopak pomohli k tomu, aby se Ostrava dál rozvíjela," poznamenává závěrem Cyril Vltavský a dodává, že na další rozvoj Ostravy musí reagovat také územní plán, který se nyní dokončuje.

Každý pátek najdete v Deníku další díl seriálu Jak se mění Ostrava? Na Ostravu se v něm díváme pod drobnohledem spolu s hlavním architektem města Cyrilem Vltavským a hledáme odpověď na otázky Jak se mění Ostrava? Kam směřuje? Jaké projekty jsou přínosné pro její rozvoj, a které naopak míří do slepé uličky? Příště se podíváme na rozvoj průmyslových zón.

Autor: Martin Pleva

20.5.2012 VSTUP DO DISKUSE 18
SDÍLEJ:
AN 124 Ruslan nad Havířovem.
9

Zraky lidí poutal k obloze obrovitý nákladní letoun Ruslan

Majitel strojírenské skupiny Vítkovice Jan Světlík.
10

Strojírenský gigant z Vítkovic je v problémech. Přežije impérium Jana Světlíka?

AKTUALIZOVÁNO

Klimkovický tunel uzavřeli až večer. Nezpůsobilo větší problémy

Dálniční tunel v Klimkovicích včera prošel každoroční plánovanou odstávkou. Ta ale byla oproti původnímu harmonogramu o čtyři hodiny kratší, a dopravu tak výrazně neovlivnila. Podle starosty je stále co zlepšovat. Vhodnější termín je podle něj jaro.

Fleky na kluzišti půjdou do ztracena

Na zimním stadionu v Havířově se v pondělí debatovalo o tom, zda kvůli flekům v ledové ploše přistoupit k dílčí opravě, celkovému rozpuštění nebo ponechání v současném stavu.

Gólový Tomáš Mičola po remíze Baníku s Teplicemi: Je to celkem kruté

/ROZHOVOR/ Nejdřív přesným centrem vybídl k vyrovnání Roberta Hrubého a pak sám dokonal obrat. Nakonec se však Tomáš Mičola se spoluhráči z výhry po nepovedeném vstupu do zápasu radovat nemohl.

Cyklostezka má spojit Kravaře s Benešovem

Stavba za osmnáct milionů korun by měla zajistit bezpečný průjezd mezi oběma městy.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení