Vystudovaný pivovarník Jan Řehůřek je členem ostravské pivovarnické líhně a patří k nastupující generaci ostravských sládků. Do Ostravaru nastoupil v roce 2007 a ve funkci podsládka působil v pivovaru do roku 2014. Poté pomáhal s rozjezdem pivovarů v Irsku, Španělsku a na Balkáně v rámci evropské organizace Molson Coors. Před dvanácti měsíci se Jan Řehůřek společně s dalšími mladými sládky podílel na vývoji vylepšené ostravarské dvanáctky, kterou pivovar uvedl na trh letos v dubnu.

Nyní se vrací do Ostravaru jako vrchní sládek. „Jsem velmi hrdý na to, že jsem se ve 122leté historii pivovaru Ostravar stal v pořadí osmnáctým vrchním sládkem. Začínal jsem tady od píky. Pivovar znám jako své boty, a s těmi kdo tady pracují, mě pojí velmi silné pouto. Vždy budu Ostravaru vděčný, že mi otevřel dveře do úžasného světa pivovarnictví,” řekl při svém jmenování Jan Řehůřek.

Muž čelí žalobě z vraždy otce a jeho třetí manželky, jejichž těla se nikdy nenašla.
Američané hledali muže, který měl být zavražděn

„To, že jsem dostal příležitost zúročit své dosavadní zkušenosti i dovednosti v tak náročné funkci, jakou je pozice vrchního sládka, navíc v pivovaru s tak dlouhou historií a velkými ambicemi, je pro mě opravdu výjimečná událost. Současně to pro mě znamená velkou výzvu a zároveň i odpovědnost," dodal Řehůřek, který si dal za cíl posunout Ostravar zase o kus dále. „Není to malá ambice, ale já věřím, že se nám ji spolu s mými kolegy podaří naplnit.“

Představení nové receptůry dvanáctky v Ostravě. Na snímku (zleva) Roman Richter, Klára Chudá (podsládková), Jan Řehůřek (nový vrchní sládek) a Vojtěch Slivoň (obchodní sládek).Zdroj: Deník / Lukáš KaboňPředstavení nové receptůry dvanáctky v Ostravě. Na snímku (zleva) Roman Richter, Klára Chudá (podsládková), Jan Řehůřek (nový vrchní sládek) a Vojtěch Slivoň (obchodní sládek).Autor: Deník / Lukáš Kaboň

Milana Jeřábka, výrobního a logistického ředitele skupiny Pivovary Staropramen, do které Ostravar patří, Řehůřkovo „ano" těší. „Během své dosavadní kariéry prokázal Honza mimořádný talent, houževnatost a lásku k našemu řemeslu. Současně je to člověk, který se nebojí experimentovat a přinášet nové věci. Jsem přesvědčen, že dodá Ostravaru novou energii a přinese do týmu mezinárodní zkušenosti, které budou velmi cenné pro další rozvoj pivovaru.”

Ilustrační foto
Provoz na silnici na Jablunkovsku ochromila tragická nehoda

Milan Jeřábek také ocenil práci dosavadního vrchního sládka Romana Richtera, jehož konec v pivovaru však nechal bez komentáře. „Chtěl bych poděkovat Romanovi za neodiskutovatelný příspěvek k výraznému kvalitativnímu posunu, kterého za posledních šesti a půl roku Ostravar dosáhl. Když Roman do Ostravaru nastupoval, vařil pivovar pouze tři druhy piv. Nyní máme v nabídce kromě Ostravaru i Mustang, jednu z nejlépe přijímaných pivních značek na trhu, Černou Barboru, nejlepší černý speciál v Česku, a celou řadu výjimečných piv z edice Speciálů ze spilky,” vyjmenoval ředitel jedny z hlavních zásluh Romana Richtera.

Pod jeho vedením prošel Ostravar také významnou modernizací stáčíren, založil vlastní síť značkových hospod a začal se cíleně věnovat výchově a rozvoji mladých talentovaných sládků. „Roman Richter za sebou zanechává v Ostravaru výraznou stopu, která se stane pro Ostravar odrazovým můstkem do dalších úspěšných let,“ dodal Milan Jeřábek.

Ilustrační foto.
Dosáhnou doma na milník? Baník hraje o „tisícovku“
17. listopad 1989. Shromáždění studenti a kordon policie na Národní třídě v Praze.
Vekslák jako západní turista? Mladí se v minulosti vyznají

Pohled do historie: 5 nejslavnějších sládků z Ostravaru

Vrchní sládci hrají v pivovaru klíčovou roli a dokážou zásadním způsobem ovlivnit vývoj nejdéle fungujícího pivovaru na severní Moravě. Zde je výčet pěti vrchních sládků, kteří kromě Romana Richtera dokázali zásadním způsobem ovlivnit Ostravar.

1. František Hörbinger (1897-1901) První vrchní sládek. Dohlížel na výstavbu pivovaru a v květnu 1898 uvařil vůbec první Ostravar. Byl natolik posedlý kvalitou, že se z pivovaru skoro nehnul a spal v místnosti hned vedle varny. Budoucímu úspěchu Ostravaru obětoval vše. Dokonce i svůj život.

2. Emanuel Kavalla (1901-1937) Do pozice vrchního sládka nastupoval na začátku 20. století v době, kdy ostravské hospody ovládal konkurenční Strassmannův pivovar a Ostravar se mohl čepovat maximálně na kraji Ostravy. Když o 36 let později odcházel do penze, byly síly obou pivovarů v Ostravě zcela vyrovnané.

Švýcarská tramvaj Tango NF2 nOVA. Na svou první jízdu Ostravou i s cestujícími  vyrazila v pondělí 13. srpna 2018 z Martinova po trase linky číslo 4.
Cestující v Ostravě čeká chytrá budoucnost. DPO patří k nejmodernějším v zemi

3. Jarmomír Franzl (1959-1970) Pivovarská legenda. Pokračovatel jednoho z legendárních pivovarských rodů v Česku pozvedl v Ostravaru v šedesátých letech minulého století standardy kvality do té míry, že Ostravar začal sbírat v Česku významné ceny, začal exportovat pivo do zahraničí a stal se čtvrtým největším pivovarem v zemi. V roce 1970 odešel do Radegastu, protože byl jediným pivovarníkem v zemi, který byl v Nošovicích schopný rozběhnout výrobu.

4. Hans Ahrnd Dahnken (2007-2009) Do Ostravy přišel vařit pivo z Karibiku. Se svou německou precizností vyšponoval výrobní kapacitu Ostravaru na maximum. I díky tomu, že začal Ostravar stáčet do plechovek a pro fanoušky Baníku vařil Bazal, mu dodnes patří ostravarský rekord v roční produkci piva. Po 2 letech v Ostravaru ho angažovala největší pivovarnická skupina světa AB Inbev.

5. Robert Kužela (2001-2007) Strůjce zlaté éry Ostravaru. Byl to právě Kužela, který dokázal Ostravaru po nepovedené privatizaci v 90. letech vtisknout pevný řád a sebevědomí. Během velmi krátké doby udělal z Ostravaru respektovaného a obávaného soupeře všech velkých značek a jeho piva sbírala jedno vítězství za druhým. V roce 2001 udělili sládci ostatních pivovarů Ostravaru Cenu Českých sládků pro nejlepší ležák v Česku.